Od dìtství ráda ètu, nechávám se unášet dobrodru¾nými pøíbìhy, nepohrdnu dobrou detektivkou, ani zamilovaným románem. Mám ráda ten svìt, kde vítìzí dobro nad zlem a láska nad nenávistí. Kdy¾ zavøu knihu, mám dobrý pocit z toho, ¾e jsem se právì seznámila s milými lidmi a plodnì strávila svùj volný èas.
Kniha je pro mì pøítel a kamarád. Pomohla mi v mnoha tì¾kých ¾ivotních situacích a nejednou pøi rozhodování jsem si vzpomnìla na to, co by udìlal nìkterý z mých oblíbených hrdinù.
Knihy mám doopravdy ráda a sna¾ím se jim prokazovat patøiènou úctu. Své nejoblíbenìjší mám v osobní knihovnièce, abych po nich kdykoliv mohla sáhnout a znovu si je pøeèíst.
O to víc mì bolí to, ¾e z knihy se stal pro mnoho lidí jen pøedmìt. Pøeèíst a zahodit. To je motto dnešní konzumní doby. Já však trvám na svém. Kniha je pøítel i rádce a zaslou¾í si dobré zacházení. Je pravda, ¾e dnešní nakladatelé u¾ ani nepoèítají s delší ¾ivotností. Knihy se tisknou na nekvalitním papíøe a èasto se vazba rozpadne pøi prvním pøeètení. Je levnìjší udìlat dvakrát výtisk ne¾ knihy skladovat. Z knih se stává produkt trhu a tr¾ního hospodáøství.
Kdo má vtipnìjší a bombastiètìjší reklamu, ten se lépe prodává. Jakoby kniha ztrácela svùj smysl. Stále více lidí dává pøednost elektronické verzi. Ale já øíkám, ¾e není nad to sednout si s pravou knihou, která má fyzické stránky a hezkou grafiku.
Proto¾e ètení neznamená jen získat potøebné informace, ale i za¾ít kulturní zá¾itek a seznámit se s myšlenkou autora. U nìkterých spisovatelù se nedá spìchat, je potøeba ka¾dou stránku peèlivì pøeèíst a vychutnat.
Ráda chodím do knihovny a pùjèuji si knihy. Mám ráda ten svìt, ve kterém knihy ¾ijí. Procházím se mezi regály a prohlí¾ím si knihy, které jsou starší ne¾ já. Kolika rukama prošly a kolik osudù musely vidìt. Byla jsem zvyklá na laskavé a ochotné knihovnice, které vìdí o ka¾dé knize ze své knihovny témìø všechno.
Ale doba se zmìnila. Knihovny u¾ nejsou ty útulné místnosti, zmizela atmosféra a všude se zavedl elektronický systém. A já, kdy¾ se pøijdu ptát knihovnice èi knihovníka – dostávám stále èastìji stejnou odpovìï. „Podívejte se do poèítaèe.“ V poèítaèi je ukrytý celý kni¾ní svìt. Je tam zapsáno, kdy jsem si co vypùjèila a kdy uplyne doba k vrácení. Poèítaè mi automaticky posílá informace, abych zaplatila èlenský poplatek a poèítaè mi odpovídá na mé dotazy.
Marnì hledám tu hodnou a ochotnou knihovnici, která vìdìla vše o tématu. Dokázala mi doporuèit jiného stejnì dobrého autora a øíci co vyšlo nového. Pøesto¾e ¾ijeme v technicky vyspìlé dobì, nìco technika nezvládne. Nedoká¾e mi poradit, zasmát se a probudit zájem o ètení. Proto se mi stýská po starých knihovnách a mojí paní knihovnici.