SeniorTip

ABECEDA aneb co se mi vybaví pod písmenem…

A – nic jiného mě nenapadá jako Archimédův zákon. Těleso ponořené do kapaliny…Jak by se stavěly lodě, jak by se udržely na vodě luxusní hotely převážející tisíce pasažérů, tankery s nezměrnými náklady, jak by kvetl obchod?
B – no samozřejmě moje babička. Vstřícná ruka, která mě s láskou vedla k dospívání. Která s tatínkem vytvářela teplo domova. Možná, že se může někdo divit, že jsem nezvolila bibli, ale já jsem v řádcích té svaté knihy nenalezla tolik radosti, co jsem čekala. Babička ji ve své truhle také neměla, jen malou knížku motliteb, která se zavírala na sponku.
C – pod tímto písmenem se mi vybaví slovo cedník. A to proto, že můj pětiletý synek, když si hrál v kredenci s nádobím, si vzal inkoustovou tužku a na dvířka napsal všechno, co v přihrádce bylo. Jen si pamatuji jeho krasopisně napsané CETNIK. A dívala jsem se na to celých třicet let, než jsme se přestěhovali. Přesto to na všech jiných dvířkách vidím dodnes. A když se podívám v noci na oblohu, tak Měsíc taky někdy bere podobu C.
D – Doubravka, řeka, která protéká kolem Chotěboře mezi skalami, v nich se dobře daří pověstem jako je Točitý vír, Čertův stolek, O Sokolohradu.
E – pod tímto písmenem se mi vybaví Emilka z mojí povídky Babí léto. Emilka je v našem městě přes psy. Přes všechny psy od těch nejmenších, pudlíků bílých nebo černých, co mají srst jako astrachán a na krku mašličku, přes psy smetákovité, salámovité, hlídací až po ty největší, vlčáky a chrty. Přes psy, co štěkají kultivovaně, jako když se jedním prstem ťuká na klavír, i přes ty, co ve dne leží jako kanape, a pak celou noc vydrží štěkat.

F – co jiného než můj milovaný Franci. Jeho obrázky jsou pro mne jeho oči do dětství. Stejně tak mně v době dospívání učaroval film. Bylo to naprosto něco jiného než divadlo. Nebyla to pro mne hra na jevišti, ale skutečnost. Sledovala jsem tak desítky životů, lásek, všechno, co k životu patří. Každý film jsem naplno prožívala, ještě ve mně dozníval dlouho do noci. A teď zase pookřívám v barvičkách Franciho obrázků.
G – je zlato. Ale pro mne nezapomenutelný zážitek Golden Gate Bridge. Visutý most přes ústí sanfraciské zátoky. Kdo se jednou po mostě projde, projede nebo pod ním propluje na lodi, tak mu neuteče. Jeho barva a krása zůstanou nesmazatelně vepsány do jeho mysli.
H – mě napadá hrob. Většina lidí chodí na hroby svých předků. Nechtějte znát, s jakými pocity jsem vybírala pro manžela hrob, když ještě žil a zbývalo mu pár měsíců života. Vlastně jsem ho vybírala i pro sebe. Ale uvědomila jsem si, že to nedělám pro sebe, ale pro své děti a vnoučata. Aby měly kam položit kytičku, zažehnout svíčku. A když jim bude v životě zle, aby se měly kde vyplakat a nabrat sílu.
CH – Charakter – povahové rysy člověka. Člověk kráčí životem a své dobré vlastnosti si nese v ranečku před sebou. Ty špatné má na zádech. Tak každý vidí u sebe jen dobré vlastnosti, zatímco u ostatních vidí jen ty zlé. I takové je možné vysvětlení.
I – myslím, že většinu z nás napadne slovo Internet. Nedovedu si představit, jak spisovatelé psali své romány tužkou. To aby měli sluhu na ořezávání tužek. To aby psali text s velkými prolukami, aby měli místo na vpisování, když byli nuceni škrtat nebo přepisovat. Zato teď se jen klikne a je to vyřešené.
J – Jeffers Robinson a jeho Jestřábí věž v Carmelu na pobřeží Pacifiku. Kdo jste četl jeho Hřebce grošáka, tady pro připomnění cituji: Její dcera Kristina přiběhne a podá jí pušku. Kalifornia však místo hřebce úmyslně zastřelí Johnnyho, svého manžela. Teprve poté zastřelí koně. Jeho poezie je velmi silná, není možné na ni zapomenout.
K – Moje knihovna. Nejdůležitější roli v mé knihovně hraje divadelní kukátko. Když hledám nějakou knihu, nestoupám na schůdky, nelezu po podlaze. Knihu nemohu najít jinak, než že si vezmu zmíněné kukátko a jedu po všech regálech, po všech čtyřech stěnách od stropu po podlahu, až najdu svou knihu. Pak vstanu z křesla a jen sáhnu.
L – Jednoznačně láska. Motor, který hýbe světem. Když vás nemine, když ji v životě potkáte a je oboustranná, dokážete lámat skály, uskutečnit své sny. Láska má tisíce podob a je to nevyčerpatelná studnice námětů pro psaní románů a povídek. Klenot a věčně živý pramen pro spisovatele.

M – Modlitba obsahuje desatero. A každý člověk, který ho dodržuje a který se jím řídí, usíná s čistým svědomím. A takový člověk má dobro v duši a dobro i koná. Nejen pro sebe, ale pro všechny lidi. A nemusí ani chodit do kostela.
N – Nostalgie – stesk, teskná touha. Kdo by ji nepocítil, když od nás někdo nebo něco odchází. Obzvlášť mládí ji dobře zná, čerpá z ní i poezie.
O – Krásu domova si neumím představit bez obrazů. Podívám se z okna a vidím reálný svět, pohlédnu na obraz a vidím svět očima někoho jiného. A přemýšlím nad jeho viděním, nad jeho myšlenkami, nad vším, co rozšiřuje moje obzory a co mě uklidňuje.
P – každý zná slovo poledník, ale málokdo ho viděl. Když přijedete do Londýna, můžete si na něj stoupnout. Můžete si s ním udělat snímek. Můžete ho v noci vidět promítnutý na obloze.
R – zvažovala jsem, jestli zvítězí rotoped nebo raut. Raut je každopádně příjemnější. Oblečete si krásné šaty a vyrazíte. Malé talířky, plné stoly. Někteří hledají, co by slupli a jiní hledají, s kým by prohodili moudré slovo.
S – Jako zázrak se mi jeví Skype. Spojuje lidi po celé zeměkouli. Uvaříte si kávu, ten komu voláte, si ji uvaří taky, já na Vysočině a protějšek v Americe nebo v Austrálii a popíjíte si, tlacháte nebo vymýšlíte chytrosti a nic vás to nestojí, jen čas. Ale zaručeně vás každý rozhovor obohatí.
T – málokdo vidí pod slovem talent starořeckou váhovou jednotku. Ale každému je jasné, že mít talent je být mimořádně schopný, nadaný. Talent ještě neznamená nic, musí se přidat práce, úsilí a vytrvalost, aby šel do květu a vydal plody.
U – Ústa k líbání. Ústa k přijímání potravy. Ústa ke sdělování myšlenek. Někteří lidi s nimi zacházejí moudře. Ale ne každý, což je k jejich škodě.
V – jsou především moji vnuci. A jejich dva rozevřené prsty, většinou pravé ruky. Nemusím říkat, že znamenají vítězství. Jakékoliv vítězství ducha nad hmotou. Vítězství člověka nad sebou samým, nad soupeři, nad zadaným úkolem, nad čímkoliv. Vyjadřují a skýtají pocit radosti a uspokojení. Moji vnuci jsou kvetoucí ratolesti na našem rodokmenu.
W – Utrpení mladého Werthera. Kam až vás může zavést láska. Pozor na ni! Může váš vynést k výšinám nebo zatlouct do země. Potvora. Ale bez ní máte prázdné ruce.
Z – písmeno Z značí konec, ale je to ve skutečnosti začátek. Zaznamenávat jen tímto písmenem zdárně záhadnou zápletku jsem zkusila a v některém příštím článku vám ji zašlu k přečtení.

Marta Urbanová

* * *

Zobrazit všechny články autorky

Datum	Jméno	Téma
06.06. 13:18	zdenekj
05.06. 10:50	Vesuviana
05.06. 07:16	Přemek
05.06. 04:09	Ivan
04.06. 18:06	Von

Navigace

Svátek

Klub

Anketa

Statistika

Podporují nás