Pamìtníci, vzpomínejte!
Vzpomínky, které nosíme v hlavì mají jednu nevýhodu, dokud je nenapíšeme na papír nebo nevyprávíme, nemù¾e do nich nikdo nahlédnout. Je velká škoda odcházejí-li do nekoneèna s námi, ani¾ by pouèení èi radost odevzdaly jiným. V této rubrice se sna¾íme zabránit jejich ztrátì. Spolu s vámi popisujeme dìjiny všedního dne obyèejných lidí od dìtství, pøes poznávání svìta a¾ po pøeká¾ky, které pøípadnì museli pøekonávat.
Tìšíme se na pøíspìvky, které posílejte na info@seniortip.cz Nemáte-li autorské vlohy, nevadí, vaše pøíspìvky redakènì upravíme tak, aby byly ètivé.
Do jedné vzpomínky ještì dodateènì „mikulášské“ se teï s námi pøeneste…
Mikulášská nadílka
Pro zá¾itek se musím vrátit hodnì daleko, a¾ do padesátých let minulého století. S bratrem tehdy ètyøletým jsme byli u babièky na vesnici. Bydlela na polosamotì, mìla pouze jednu místnost, èást slou¾ila jako kuchyò, ve druhé byly dvì postele, skøíò byla v pøístøešku, který slou¾il jako pøedsíò. Svítilo se petrolejkou, pro vodu se chodilo ven k pumpì a kadibudka byla na hnojišti. Ten rok byla velká zima a byl problém tu kamennou ratejnu, jak jí øíkala babièka, vytopit. Tak se pøidala ještì kamínka, které zasahovaly skoro do prostøedka místnosti a brzy byly roury rozpálené do ruda.
Jako dìti jsme to neøešili, nás zajímalo zda mikuláš pøijde a nìco pøinese. Venku hustì snì¾ilo a tak jsme vìøili, ¾e èert s ním nepøijde. Nebo, ¾e pøiletí jen andìl, proto¾e má køídla a také má v košíku dobroty. Pøišli v kompletním slo¾ení. Vysoký fousatý mikuláš, krásný andìl a hroznì ošklivý èert, který máchaje kolem sebe øinèícím øetìzem zaøval „na kolena a básnièku“. Vydìšený bratr spustil „mikuláš ztratil pláš»… a pak se strhla mela. Èert zaèal lítal po svìtnici a strašnì øval, my øvali také, brácha jako tur, babièka dr¾ela øvoucího psa Alíka. Kdy¾ èert narazil do rozpálených kamen zaøval víc a jak utíkal ven, strèil do mikuláše tomu chytly vousy tak utíkal se øvaním za ním. Vydìšený andìl tam nechal košík a utíkal za nimi.
Trvalo dlouho, ne¾ se babièce podaøilo uklidnit nás i psa. Druhý den brácha hledal ve snìhu díru kudy èert se propadl do pekla, na to podezøelé místo hodil kámen a vzkázal èertovi, a» se nevrací, ¾e pøíštì si to s ním vyøídí. Také tvrdil, ¾e andìl mìl køídla jako husa, byl krkavej proto¾e jim nedal ani bonbon. Ovšem babièka sousedce pozdìji vyprávìla, ¾e mikuláš s èertem pøišli pìknì o¾ralý, ¾e ji málem shodili kamna a podpálili chlívek, prostì ¾e to byla sodoma komora.
Kdy¾ na tu pøíhodu vzpomínám, tak si myslím, ¾e ta trojice vypadala jako na Ladových obrázcích, ale takový èert co zùstal v mých vzpomínkách, tam na nich urèitì není.
Pamìtníci, vzpomínejte!