Krásná je doba vánoèní, pro mnohé z nás, zejména pak pro dìti, mo¾ná nejkrásnìjší v roce. Tak¾e i já, dùchodce 80, stále rád vzpomínám na ten vánoèní èas, a proto¾e jsem stále profesionálnì znaènì deformován, nemohu si odpustit nejprve pøipomenout poèasí, které si s námi o Vánocích zahrávalo u¾ od mého útlého mládí. Na nìco si pamatuji právì zásluhou Vánoc u¾ od svých tøí let a nebudu pøedstírat, ¾e pamì» jsem si osvì¾il z klementinských záznamù.
Všechny troje Vánoce v rocích 1938, 1939 a 1940 byly u nás velmi mrazivé a i v ní¾inném Jièínì bílé! Ve všech tìchto tøech letech se mrazy v druhé polovinì prosince pohybovaly a¾ kolem -15°C. a jen v roce 1939 se bìhem svátkù dostavila slabší obleva. Nejvíce snìhu pokrývalo naši krajinu sice koncem roku 1938, ale já dostal první ly¾ièky s baèkorovým vázáním a¾ o dva roky pozdìji. Z tìch prvních Vánoc si pak matnì pamatuji, ¾e rodièe, jako¾to stálí zákazníci místního lahùdkáøe, dostávali pod stromeèek dárkový koš. Kromì lahvièky vína v nìm bylo pár pomeranèù, datlí a fíkù a hlavnì i malý balíèek èokolády. Všechny tyto pochutiny jsme pak nevidìli snad dvacet let!
Váleèné Vánoce pak bývaly samozøejmì u¾ mnohem chudší, na stromeèku v papírových „honzících“ vìtšinou jen fontán nebo kostièky cukru a malá jablíèka. Stromeèek nám ale nikdy nechytil, i kdy¾ na nìm samozøejmì hoøely pravé svíèky a prskaly prskavky. Pøi štìdroveèerní veèeøi sice sem tam rybí kùstka zaskoèila, ale k doktorovi se nikdy nemuselo a staèilo to zajíst støídou mìkèího chleba. O vánoèních zvycích jako je lití olova, pouštìní svíèièek v oøechové skoøápce po vodì v lavoru èi rozkrajování jablek jsem u¾ psal, tak¾e nemá cenu se opakovat.
Vánoce v roce 1941 byly na blátì, v roce 1942 sice suché, ale mlhavé s teplotou kolem O°C. a dosti dobøe u¾ se pamatuji na konec roku 1944. O posledních váleèných Vánocích panovaly holomrazy, Vlasta Burián by øekl „kruty“ a¾ –20°C. a bájeènì se bruslilo! To u¾ jsem dostal pod stromeèek „d¾eksny“ a na ledì prohánìl nejen puk a tenisák, ale i pomalejší holky.
Z dalších u¾ pováleèných let by se pak z velkých poèasových rozdílù mohli pouèit souèasní klimatologové i politici z obou antagonistických táborù. Vánoce v roce 1945 byly opìt na blátì a oteplovalo se a¾ na +10°C. ve dnech 28. a 29. prosince. Hned rok nato krásné bílé Vánoce, pøed nimi a po nich s mrazy a¾ –20°C, které o svátcích zmírnily na – 5°C. No a poslední z mých prvních deseti zapamatovatelných a posledních jièínských Vánoc v roce 1947 pøišla poøádná deštivá obleva z a¾ deseti stupòových mrazù na +5°C. Tak – vìøte nevìøte - takhle bylo! Teï ale pøeskoèím více ne¾ šedesát let, pøedvánoèní idyla konèí a opìt zaènu kverulovat.
To, jak zanikají naše krásné pøedvánoèní adventní zvyky, je otøesné, dalo by se stylovì øíci – do nebe volající! U nìkolik let jsem nevidìl chodit u nás na sídlišti jediného Mikuláše - profesionální se musí toti¾ „objednávat“! A to co se odehrává na „vánoèních trzích“ na Staromìstském a Václavském námìstí, z toho mi jde po zádech („Dìda“) mráz! Ani to radìji nebudu popisovat. Je mi to líto tím spíše, ¾e pøed nìkolika lety krásný vánoèní strom dostala Praha z „mého“ milého krkonošského Vrchlabí, pøesnìji z Herlíkovic. Kdybych mìl pozorovací talent a byl jen o nìco ménì sklerotický, tak bych si ten strom urèitì pamatoval, proto¾e jsme kolem nìj zcela jistì èasto jezdili i chodili. Asi si zajedu podívat se na jeho paøez. Letošní Vánoce budou opìt patøit k tìm teplejším a doufejme, ¾e tyto naše krásné svátky nám bude dovoleno slavit i v pøíštích letech...
Musím ale zakonèit alespoò trochu radostnìji. Nejprve se musím omluvit všem zdejším dámám – pekaøinkám, ¾e jsem pøi tomto vzpomínání „trochu“ pozapomnìl na jejich zásadní pøínos v tomto adventním èase. My mu¾ští zatím jejich sladké a voòavé výtvory jen èicháme a mlsnì kolem nich krou¾íme. Ale my se doèkáme!
Vánoce budou takové, jaké si ka¾dý z nás udìlá. Já osobnì koneènì zasednu k rozladìnému klavíru a po štìdroveèerní veèeøí si zazpíváme koledy vlastními hrdly. Oprašme tedy alespoò pár našich starých vánoèních zvykù, tøeba se nám pøi lití olova objeví ta správná vánoèní hvìzda! Tak¾e - š»astné a veselé Vánoce a pokoj lidem dobré vùle!
.png)
vzpomínání „trochu“ pozapomnìl na jejich zásadní pøínos v tomto adventním èase. My mu¾ští zatím jejich sladké a voòavé výtvory jen èicháme a mlsnì kolem nich krou¾íme. Ale my se doèkáme!