Toulky Krkonošemi
Tip na výlet
Vloni jsme putovaly po Julských Alpách, letos jsme se pro zmìnu vydaly do našich hor. Jako cíl cesty jsme zvolily Krkonoše - Harrachov. Jak se pozdìji ukázalo, byla to docela dobrá volba. Popisovat horské mìsteèko Harrachov snad ani nemá smysl, hodnì je toho o nìm na internetu. Pøidám jen nìkolik soukromých postøehù. Tak jako ostatnì jinde mìsteèko vyrostlo do krásy. Procházet se jím je bezvadný relax. Milé hospùdky, pøedzahrádky plné kvìtin zvou k posezení, radost pohledìt. Však jsme toho také témìø ka¾dý podveèer vyu¾ily. Smutné na tom bylo to, ¾e jsme v nich sedìly jen my a pár nìmeckých turistù.
Proè? Náš obyèejný turista na to pravdìpodobnì nemá. Jen pro ilustraci, pivo (nevím proè, ale èepují ho tam ve sklenièkách na stopce v míøe 0,2 nebo 0,4) - sklenièka piva (0,4) stála 59 Kè. Tak nevím kam se podìl obchodní duch tamních hostinských. Co¾ takhle se vrátit k obyèejným pùllitrùm za pøijatelnou cenu. Snad by se tam posadilo více lidí.
Hotely a penziony jsou opraveny a skýtají naprostý luxus. Vzhledem k tomu, ¾e potøebují být obsazeny, nabízejí rùzné pobytové slevy. My jsme mìly balíèek „senzaèní prázdniny“. Opravdu doporuèuji - za rozumnou pobytovou cenu naprosté pohodlí. Novì opravený hotel Skláø na svých stránkách vše prezentuje. Strava formou bufetových stolù, k dispozici bazén, fitko, sauna, wirpool atd. Pokoje s luxusním pøíslušenství jsou vybaveny nábytkem na míru, na stìnì plazmový televizor… paráda, tak nìjak si pøedstavuji pøimìøené ubytování.
Turistika v Harrachovì – no, nic moc. Docela dobrá trasa je lanovkou na Èertovu horu, odtud pøes Ruèièky zpìt do Harrachova. Je na co se koukat. Další doporuèené trasy jsou u¾ spíše na výdr¾, vedou vysokým lesem, ale alespoò dýcháte èerstvý vzduch.
Kdy¾ u¾ jsme zajely tak daleko, tak u¾ jsme to spojily s návštìvou Polska. Do nedalekého mìsta Jelení hora (Jelenia Góra, asi 90 tis. obyvatel) je asi 30 kilometrù, tak proè nezajet. Moc krásné historické mìsto. Zalo¾eno bylo okolo roku 1278 a¾ 1286. Pùvodnì to byla stará slovanská osada. Centrum starého mìsta má mnoho architektonických památek, a» u¾ jsou to zámky, paláce, zbytky obranných zdí i kostely (kostel Sv. Erazima a Pankráce, kostel Sv. køí¾e, pravoslavný kostel Sv. Petra a Pavla z 18. století) a ulièky se secesními domy. Nejcennìjší zástavbou starého mìsta bude asi námìstí s domy s podloubím.
Jak u¾ napovídá sám název, ve znaku mìsta je èervený jelen. Jelen stojí na tøech zelených pahorcích. V ústech dr¾í tøi ¾aludy, které také symbolizuji lístky jetele.
Legenda praví, ¾e v dobách Boleslava Køivoústého kní¾e v prùbìhu lovu postøelil jelena. Jelen utíkal a kní¾e jej pronásledoval tak daleko, ¾e celá dru¾ina ho musela dlouho hledat. Jelen prý své zranìní jen pøedstíral, nebo» chtìl, aby se kní¾e v tìchto místech zdr¾el co nejdéle - tak dlouho, aby si povšiml nádherné krajiny. Tenkrát se kní¾e rozhodl v tìchto místech postavit ve 12. století opevnìný hrad.
Návštìva Jelení hory urèitì stojí zato. Je to jednoduše øeèeno starobylé a velmi malebné mìsto. Nejsou to ale jen historické památky, které tam najdete. Za zmínku stojí i horká vøídla a nádherné parky v Cieplicích – co¾ je lázeòská èást Jelení Hory.
A proto¾e le¾í v podhùøí Krkonoš, je obklopeno horami a lesy.
Na zpáteèní cestì jsme se zastavili ve Szklarske Porebe (èesky Skláøská Poruba). Je to rekreaèní, sportovní a turistické støedisko, které le¾í nedaleko hranic na rozhraní Jizerských hor a Krkonoš. Vzdálené je asi 6 km od hranièního pøechodu do Èeské republiky. Szklarská Poreba je také nejvìtším polským støediskem zimních sportù.
Historie mìsteèka je také starodávná. Vznik Szklarske Poreby se datuje k roku 1366. Na konci 13. stol. pozemky v této oblasti zakoupil Øád rytíøù z Teplic hlavnì z dùvodù hledání zlata a drahých kamenù. Jak u¾ název mìsta napovídá v polovinì 14. stol. zaèínají zde vznikat sklárny. Výroba skla je také spojena s tì¾bou døeva, tak¾e hlavní ob¾ivou v této oblasti byl skláøství a tì¾ba døeva. Od 19. století je prý vyhledávaným klimatickým místem s podmínkami srovnatelnými s Alpami.
Prošly jsme se ulièkami plnými butikù s nádherným módním zbo¾ím. Já jsem „ujetá“ na boty a kabelky a tak do mé garderoby pøibyla další kabelka. Poobìdvaly jsme ve stylové hospùdce.
Mimo jiné jsme také zjistily, ¾e odtud jezdí dva úseky sedaèkové lanovky s celkovým pøevýšením 603 m. na vrchol Krkonoš Szrenica (1362 m). To bylo pro nás v dalších dnech zásadní. Všechny další tury jsme tedy zaèínaly ze Skláøské Poruby na polském høebenu Krkonoš. Tam se nabízely krásné høebenové tury, mimo jiné i do èeské èásti Krkonoš. Odtud jsme smìrovaly na trasy k Labskému dolu, Labské boudì, Vosecké boudì i k prameni Labe, k vodopádu a roklinì Kamienczyk (výška 27 m) a prùrvì øíèek Kamienna a Czarny Topiel. Pìkná trasa je také dojet do Skláøské Poruby vlakem a pak udìlat pøechod do Harrachova. Všechny trasy byly pøevá¾né høebenové, nepøíliš nároèné s nádhernými rozhledy do okolí, prostì paráda.
Ještì jednu poznámku nesmím zapomenout. Vstup do polské èásti Krkonošského národního parku je zpoplatnìn. Jednodenní vstup do hor stojí 5 zlotých.
Dále se u¾ se mnou projdìte prostøednictvím fotogalerie. Pøíštì se mnou pojedete na druhou stranu - k našim východním sousedùm - chystám se do Sulovských skal a na mou milovanou Malou Fatru. U¾ jsem tam dlouho nebyla a je na èase tato èarokrásná místa pohladit pohledem.
Ludmila Holubová