Navštivme Pamětní síň tří odbojů

Vlakem do Tábora a odtud městskou hromadnou dopravou do Sezimova Ústí se dostanete snadno. Navštívíte zde Památník Edvarda Beneše (1884 -1948), pokloníte se jeho památce v parku s hrobkou, kde je pochován i se svou ženou Hanou (1885 -1974). Prohlédnete si ještě vilu, kterou zde manželé Benešovi nechali postavit v roce 1930.

Od roku 2007 přibylo k těmto pamětihodnostem města se 7 300 obyvateli a velkými objekty „baťovského“ Kovosvitu, další významné místo, lákající k prohlídce. Ve zdejší základní škole se nachází Pamětní síň I., II. a III. odboje jako stálá expozice, která má svoji pozoruhodnou historii a na kterou je město právem pyšné, protože takových síní není zatím u nás mnoho.

Jejím zakladatelem je Miloš Trnka (*14. 5. 1946), oceněný nedávno Pamětní medailí Československé obce legionářské. Dočkal se tím uznání za svůj projekt Pamětní síně a ocenění převzal z rukou předsedy podplukovníka Pavla Budínského a armádního generála Tomáše Sedláčka, který patří k legendám boje za osvobození naší republiky.

Hle – příklad činorodého seniora (na fotu s manželkou Alůenou): Stál u zrodu nejprve občanského sdružení „Paměť čs. legií“ jako dlouholetý sběratel předmětů, dokumentů, fotografií a knih s legionářskou tématikou, navázal spolupráci s Muzeem TGM v Rakovníku a Lánech a uspořádal v roce 2006 vůbec první výstavu na jednom z prvních sídel TGM po válce – na zámku v Hluboši u Příbrami. To již byl základ budoucí pamětní síně. Navázal rovněž styky s mnoha dalšími podobnými institucemi u nás, ale i v zahraničí - stále na své náklady, které hradil z vlastních prostředků, protože podpora podobných aktivit v naší zemi, jak říká, „je značně kolísavá, většina oslovených potenciálních sponzorů zůstává jen u formálních odpovědí a prázdných frází, vyjadřujících jakési uznání…“

Jeho sbírky narostly do velkých rozměrů včetně výstroje a výzbroje našich bojovníků za svobodu. Obětavou podporu svého projektu měl Miloš Trnka ve své manželce Aleně, která nejenže se podílela na realizaci projektu, ale jako pedagogická pracovnice ve školství vidí smysl Pamětní síně v tom, že oslovuje zejména mladou generaci a prostřednictvím škol všech typů upevňuje národní cítění a hrdost nad naší minulostí.

Součástí Pamětní síně je bohatá knihovna, digitální fotoarchiv - obojí rovněž přístupné veřejnosti. U příležitosti otevření Pamětní síně prezentoval její autor také svou knihu „Masarykova cesta kolem světa“ a publikaci jako průvodce výstavní expozicí s mnoha historickými a dobovými fotografiemi.

Stálou expozici Miloš Trnka nadále rozšiřuje, právem objevuje dokumenty politických odpůrců TGM a Edvarda Beneše a spolu s tím všech tří odbojů u nás. Domnívá se, že jedině tak lze získat objektivní obraz o vývoji naší společnosti. Šlo o jedince různých povah i politických názorů – nejen fašisty a komunisty, novodobými pseudohumanisty, s jejichž názory a falešnou ideologickou vírou se lze znovu dnes potkat . Proto usiluje o další obohacení Pamětní síně a nechce zavírat oči před těmito jevy a jejich původci. Početně představují sice menšinu, ale snaží se nadále ovlivňovat myšlení a jednání některých lidí či dokonce odpůrců , což nelze ponechat bez povšimnutí.

Také v tomto úsilí hledá Miloš Trnka podporu u Konfederace politických vězňů, Ústavu pro studium totalitních režimů a dalších institucí, ale i občanů a veřejných činitelů. Vypravte se i vy do Sezimova Ústí a přesvědčte se na vlastní oči, že odkaz
účastníků I., II. a III. odboje je stále živý.

Miroslav Sígl