Pøedstavovat Karla Kryla (1944–1994), písnièkáøe, básníka a novináøe, není asi potøeba. Byl symbolem okupace v srpnu 1968 i symbolem exilu. Jeho písnì se zpívaly u táborových ohòù, na vysokoškolských kolejích.
Karel Kryl, nìkdy pøezdívaný jako básník s kytarou, se narodil v roce 1944 v Kromìøí¾i. Byl ostrým kritikem pøedlistopadového re¾imu a jedním z hlavních pøedstavitelù èeského protestsongu v letech 1968 a¾ 1989.
Dìtství pro¾il v Novém Jièínì a ve 14 letech nastoupil na støední keramickou školu v Bechyni. V letech 1963 a¾ 1965 prošel základní vojenskou slu¾bou a pozdìji zaèal vystupovat s olomouckou skupinou Bluesmeni. Z této spolupráce vyšla první deska s písní Nevidomá dívka v interpretaci Hany Ulrychové.
V roce 1967 natoèil své první rozhlasové nahrávky, které se staly souèástí desky Bratøíèku, zavírej vrátka. Ústøední píseò pak byla pova¾ována za hymnu protiinvazního odporu po srpnu 1968.
„Dokázal ztoto¾nit pocit okupace v srpnu roku 68 a stal se symbolem. Tato historická zlomová chvíle mu dodala naprosté výjimeènosti,“ øíká pro ÈRo, historik Michal Stehlík.
V roce 1969 Krylovi vyšlo proslulé LP Bratøíèku, zavírej vrátka, a ve stejném roce odešel do Nìmecké spolkové republiky, kde po¾ádal o azyl. Od roku 1981 pak pracoval jako redaktor rádia Svobodná Evropa.
Karel Kryl se také stal symbolem návratu po listopadu 1989. Zároveò se brzy zase postavil do opozice a stal kritikem spoleèenských zmìn, a to nejen díky svých písním, ale pøedevším novináøskými texty. Zklamaný nakonec pøedèasnì 3. bøezna 1994, pár týdnù pøed padesátinami, umírá.