Vynálezce tìsnopisu Jean Félicité Coulon – Thévenot
19. záøí je výroèí narození osobnosti, o ni¾ se dnes u¾ sotva kdo bude zajímat, nebo» obor, jím¾ se proslavila, se pomalu a jistì ztrácí v propasti èasu. V tento den roku 1754 se v Paøí¾i narodil èlovìk, jeho¾ vynález zmìnil na velmi dlouhou dobu mnoho oborù lidské èinnosti, hlavnì pak politiku, soudnictví a ¾urnalistiku. Jean Félicité Coulon – Thévenot toti¾ v roce 1787 vynalezl tìsnopis. A po šestadvaceti letech zemøel v zájezdním hostinci na samotì nedaleko Podìbrad.
Vynálezce tìsnopisu
Jean Félicité Coulon-Thévenot (* 19. záøí 1754, + 30. prosince 1813), vynálezce tìsnopisu, našel místo pro vìèné spoèinutí u kostela v Úmyslovicích. Dokládá to pamìtní deska na zdi kostela. Je na ní napsáno: „zde pochován 2. 1. 1814 J. F. Coulon Thévenot, francouzský stenograf.“
Coulon Thévenot se narodil v roce 1754. Vypracoval soustavu tìsnopisu, kterou pøetransformoval i do ruštiny. Roku 1788 obdr¾el titul Sekretáø tachygraf Jeho Velièenstva. V roce 1778 vydal v Paøí¾i dílo Tachygraphie (po jeho smrti vyšlo ještì nìkolikrát péèí jeho dcery pod názvem Semiographie). Pozdìji se stal horlivým republikánem, zapisoval jednání klubu Jakobínù pro rùzné èasopisy. Pro svùj titul byl proskribován (prohlášen za ne¾ádoucího).
Po èase, díky svým schopnostem, dostal místo na ministerstvu války. V „bitvì národù“ u Lipska byl zranìn a zajat, s lazaretem byl pøesunut do zázemí a posléze se s nìkolika dùstojníky dostal do Èech, kde 31. prosince 1813 zemøel na samotì Šabata u Kout – tehdy zájezdním hostinci. Na èelní stìnì domu najdeme pamìtní desku. Na ní, pod erbem s psacím brkem je v reliéfu kvìtinové dekorace napsáno:
„Zde 30. XII. 1813 skonal vynálezce francouzské soustavy tìsnop. J. F. Coulon-Thévenot. Nar. v Paøí¾i 19. IX. 1754.“
O odhalení desky referoval v roce 1910 francouzský èasopis l´Illustration: „Slavnost francouzsko-èeská. Na Šabatì v Èechách byla odhalena u pøítomnosti p. G. Colomiésa, vrchního konsula francouzského, p. de Sainte-Marie, jeho námìstka, zástupcù franc. svazu l´Alliance francaise z Prahy a rùzných pøedních osobností z Podìbrad a Oumyslovic pamìtní deska, zasazená na domì, kde zemøel vynálezce prvé soustavy francouzského tìsnopisu, J. F. Coulon-Thévenot.
Jean Félicité Coulon de Thévenot vysvìtlil svou soustavu rychlého písma v pojednání nazvaném Rychlopis (la Tachygraphie), je¾ uveøejnil roku 1787. Prokázal dìjepisu dùle¾ité slu¾by, zapsav zevrubnì vìtšinu øeèí v ústavodárném snìmu z r. 1791, naèe¾ vstoupil do velké armády Napoleonovy jako vrchní úøedník, pøidìlený slu¾bou nemocnièní. A¾ dosud se vìdìlo, ¾e J. F. Coulon-Thévenot zahynul na nìkterém bojišti, ale nebylo známo kde, ani kdy se tak stalo.
Zásluhou p. Dyricha, poslance èeského na øíšské radì rakouské a pøedsedy spolku èeských tìsnopiscù, jsme se dozvìdìli, ¾e Coulon, ranìn v bitvì u Lipska a zajat, zemøel v osamìlém domì na Šabatì dne 30. prosince 1813. Byl pohøben dne 2. ledna 1814 na høbitovì v Oumyslovicích u Podìbrad (v Èechách), jak o tom svìdèí úmrtní zápis na faøe v Oumyslovicích. Jako nový doklad oddanosti èeského národa ku Francii dal èeský spolek tìsnopiscù zasaditi desku, je¾ právì byla odhalena.“
V úmyslovické farní matrice zemøelých èteme zápis v nìmèinì: Podle svìdectví šenkýøe ze Šabaty a ohledání pøevzatého místním rychtáøem z è. 1 zemøel tam dne 30. prosince 1813 nervovou horeèkou jeden francouzský zajatec, a byl dne 2. ledna 1714 od podepsaného duchovního správce pochován. Jméno jeho jako¾ i zamìstnání lze urèiti z prùvodní listiny, je¾ zní takto: Coulon de Thévenoth, pøedstavený nemocnice pøi veliké armádì. Byl asi 56 let stár. Nábo¾enství není udáno. Podepsán Koch, expozita.
Nauèný slovník Jakuba Malého uvádí: Coulon de Thévenoth, vynálezce francouzského tìsnopisu, nar. 1754. † 1814, pøidìlen ke správì vojenských nemocnic, zahynul, jsa ranìn, po bitvì u Lipska, (16. – 18. øíjna 1813), na zpáteèní cestì do Francie.