Kdo byl svatý Silvestr? Narodil se v Øímì kolem poloviny 3. století. Je patronem - ochráncem zvíøat, patronem dobré úrody a patronem za dobrý rok. Knìzem se stal v dobì pronásledování køes»anù, nìkolik let se proto skrýval v lese, od toho se také odvozuje jméno (silvestris znamená latinsky lesní). Za vlády císaøe Konstantina pronásledování ustalo a Silvestr byl zvolen øímským biskupem. Zemøel 31. prosince 335 v Øímì. Stejnì jako ostatní ¾ivotopisy ranných køes»anských svìtcù je i ten Silvestrùv opøeden legendami o zázracích.
Podle legendy Silvestr I. vyléèil z lepry a následnì pokøtil øímského císaøe Konstantina Velikého, který mu z vdìènosti daroval pozemek. Nyní se na tomto pozemku nachází Vatikán. Podle jednoho spisu Konstantin pøenechal vládu a svìtskou moc Silvestru I. a jeho nástupcùm nad Øímem, Itálií a nad celou západní Evropou a pøenesl sídlo Øímské øíše do Caøihradu (Istanbul) a pøejmenoval ho na Konstantinopol. Tímto dokumentem dodnes mávají stoupenci Vatikánu. Naštìstí je dokázáno, ¾e dokument je falzifikát a pochází a¾ se 7. století.
Do Silvestrova ¾ivota spadá také 1. všeobecný nicejský koncil, kde Silvestr také naøídil zhotovovat do té doby døevìné oltáøe z kamene. Zemøel 31. prosince 335 a je pochován v bazilice sv. Priscilly v Øímì.
O svatém Silvestru toho moc nevíme, ale jedno je jisté. Není patronem bujarých oslav s alkoholovou smrští. Z poèátku na jeho poèest lidé navštìvovali kostel, dìkovali za dobré pro¾ití uplynulého roku a modlili se za dobrý prùbìh nového. Veselí a zvyky z pohanských dob však církev nepodporovala. Teprve klesající vliv církve dodal silvestrovské noci vìtší význam a jiný zpùsob oslav s mno¾stvím pokrmù a pøedevším nápojù.
Také zvyk jíst o pùlnoci ovar a køen s jablky pro štìstí pochází z 19. století. V ulicích, v restauracích i v domácnostech se organizovaly velkolepé zábavy a show, bohaté hody a stále nákladnìjší a velkolepìjší ohòostroje. Teprve v poslední dobì byly nejrùznìjší pochoutky vystøídány nazdobenými chlebíèky, oblo¾enými mísami a nejrùznìjšími slanými a sladkými zákusky. Stoupalo i mno¾ství vypitého alkoholu. Od konce 19. st. je bì¾ným zvykem pùlnoèní pøípitek šampaòským s pøáním všeho nejlepšího v nadcházejícím roce.
Jak vlastnì vzniká kocovina?
Pokud do sebe nalejete víc alkoholu, ne¾ je vaše tìlo schopné snést, z neodbouraného zbytku se pøes noc vytvoøí látka, která doslova otráví vaše buòky. Tak¾e kocovina je v podstatì menší otrava alkoholem. Pokud se probudíte s kocovinou, máte dvì mo¾nosti. Buï ji necháte pøirozenì odeznít, co¾ ale bude trvat nìkolik strastiplných hodin, anebo s ní budete bojovat. Zkuste bojovat tøeba prostøednictvím zeleninových š»áv èi bylinek.
Èerstvá zelná š»áva
Vynikající prostøedek, který pomáhá pøekonat kocovinu témìø okam¾itì. K pøípravì mù¾ete pou¾ít èervené i bílé zelí. Z poloviny støednì velké hlávky pøipravíte v odš»avòovaèi asi jeden šálek š»ávy.
Š»áva z èervené øepy
Obsahuje organické minerální soli, které obnovují tkánì, poškozené konzumací alkoholu. Mù¾ete si ji naøedit mrkvovou š»ávou nebo š»ávou z listové zeleniny, aby to chutnalo líp. I kdy¾ to není ¾ádná pochoutka, je to pro oslabená játra to nejlepší, co jim mù¾ete dodat.
Zeleninový koktejl
Nápoj, namíchaný ve stejném pomìru ze š»ávy ze zelených fazolových luskù a š»ávy z rajèat, vám pomù¾e také ozdravit silvestrovskou nocí zdevastované tìlo. Pro pøípravu š»ávy ze zelených luskù se doporuèují celé lusky i se stopkami. Do mixeru èi odš»avòovaèe je dobré pøidat malé mno¾ství vody.
Z bylinných èajù doporuèíme tøeba mátu peprnou, heømánek pravý, kopøivu, ale divy umí dìlat i zelený èaj.