Pohled z okna
Postupnì se poznáváme, zvykáme si na sebe a stáváme se pøáteli. Je tak na místì, kdo chce (není podmínkou), pøiblí¾it ostatním své okolí, své milé, zájmy, pocity atd. Zaèali jsme pohledem z okna. Dalším pohledùm se však meze nekladou, samozøejmì v etických hranicích, daných provozem tìchto stránek.
Chcete se také zapojit? Je to jednoduché, pošlete text (pøípadnì i foto) na info@seniortip.cz a my z toho udìláme dokument, který se objeví na hlavní stránce v tématickém okruhu - Pohled z okna. Zatím to tak funguje a zde je jeden z dalších pohledù - avšak pozor (!) název „Pohled z okna“ je jen pøenesený...
Tentokrát je to pohled zpìt – na zimní prázdniny.
Zimní prázdniny
Letošní zima v naší oblasti nebyla štìdrá na velké mno¾ství snìhu oproti jiným rokùm, a tak ly¾ování u nás bohu¾el nepøipadalo v úvahu. Byly roky, ¾e u nás dlouhodobì bylo pøes 20 cm snìhu a na ly¾ích jsme jezdili pøímo od domu dolù do vesnice tøeba na nákup èi na poštu.
altán
Naši vnuci si ly¾ování letos u¾ili 14 dní v Jizerských horách se skautem a o zimních prázdninách byli u nás na stráni pod lesem. Nemìli ji¾ tedy velkou potøebu ly¾ovat, ale mít nìjaký program, který by je nenudil ba naopak, vyprovokoval k aktivitì.
Zdejší krajina je velice èlenitá s mno¾stvím roklí a velice strmých strání, protkaných bezpoètem potùèkù a potokù, kterým pak samozøejmì vévodí øeka Sázava a Vltava. Les je zde slo¾en pøevá¾nì ze smrkového porostu, který je však prostoupen hojnì borovicí, modøínem, dubem, bukem a bøízou. V menší míøe zde najdeme jedli, habr a akát. V údolích pak pøedevším kolem vodních tokù je zastoupen olší a vrbou.
potùèek s vodopádem
Stom s parohy jelena
krmelec
Z ¾ivoèišné øíši je zde nejvìtším danìk. Toho však nalezneme bohu¾el dnes ji¾ pøevá¾nì v chránìných územích. I tak není snadné je vidìt. Musíme si najít jejich nejèerstvìjší stopy a zaèít je pronásledovat mnohdy i po dlouhé hodiny. Jejich plachost je vskutku obdivuhodná, a tak praskající vìtvièky èi vrzající sníh pod našimi botami nás naprosto pøipraví o mo¾nost se k daòkùm pøiblí¾it na trochu pøijatelnìjší vzdálenost. Navíc daòci se velice rádi pohybují v lesních hvozdech, které je výbornì schovávají a nabízejí jim i docela slušné mno¾ství potravy, pøedevším pokud je les prostoupen dubovým a bukovým porostem. Na mýtiny vystupují docela neradi a pokud tak uèiní, je v¾dy na stá¾i vùdèí samec, èi laò, kteøí celé stádo hlídají, ale také shánìjí do houfu nezbedné mladé jedince.
daòci
velká dutina stromu
Hojnìjší je zde srnèí zvìø, kterou v prùbìhu roku mù¾eme vidìt nejen v lesních hvozdech u krmelcù, ale také odpoèívající v hustých porostech pøedevším na ji¾ních stráních. Velmi èasto však také na polích a loukách. V zimním období pak pøedevším pasoucí se na øepce.
srnky
Èerná zvìø je zde pøemno¾ena a v souèasné dobì zpùsobuje bohu¾el spíše více škod jak u¾itku. Máme-li štìstí, mù¾eme vidìt i lišku, zajíce polního, králíka divokého, kunu, lasièku, èi veverku. Vzácné je vidìt divokého krocana, perlièku, ba¾anta královského, ba¾anta èerného a koroptev polní. Èastìji mù¾eme vidìt ba¾anta obecného, i kdy¾ i jeho stav v poslední roce pová¾livì poklesl.
Z ptákù je nejvìtší volavka popelavá, kterou najdeme nejen kolem vodních tokù, ale velice èasto i na polích, èíhajících na svoji koøist.
Na obloze èasto nejen vidíme, ale i slyšíme z dravcù kánì lesní, krkavce, vránu, poštolku obecnou, vzácnìji pak jestøába lesního.
V lesních hvozdech je nejvìtším výr velký, který je zde však vidìt pouze na nìkolika ojedinìlých místech. Daleko rozšíøenìjší je však sova, výr, sýèek. Naši pøítomnost v lese prozradí sojka obecná, mù¾eme zde však vidìt i kavku, hrdlièku, divokého holuba i nejvìtšího stìhovavého holuba høivnáèe.
Z datlovitých ptákù je zde nejvìtší datel èerný, kterého je mo¾no docela dobøe najít na èetných místech. Rozšíøená je ¾luna zelená, strakapoud velký a brhlík, který je mistrem v úpravì vletového otvoru, jsou tu šoupálci. Datlové velice èasto zalétají i k lidským pøíbytkùm, pøedevším v zimním období.
¾luna
brhlík
Z drozdovitých ptákù pak kos èerný, drozd zpìvný a v zimním období pak pøedevším kvíèala, která se objevuje pøevá¾nì ve velkých hejnech. Kvíèala vyhledává pøedevším opuštìné ovocné sady, kde si s chutí pochutnává na ovoci, nebo trnkovité porosty zastoupené šípky. Budeme-li mít štìstí a kvíèaly uvidíme sedìt vysoko v korunì stromu za silného vìtru, budeme pøekvapeni, jak doká¾e vítr naèechrat jejich peøí k nepoznání. Kvíèala pak vskutku vypadá spíše jako papoušek kakadu.
Z drobného ptactva je zde hojnì zastoupena sýkorka koòadra, modøinka, babka a parukáøka. Najdeme zde i dokonce pøíbuzný rod, a to mlynaøíka dlouhoocasého. Ale jeho podélnì kruhovité hnízdo na konci vìtví stromù jen tì¾ko objevíme. Velmi èasto mù¾eme vidìt strnada, zvonka zeleného, èervenku obecnou, vrabce polního, ménì pak støízlíka, kteøí k nám v zimì zalétají do krmítek. Stehlíka uvidíme pøedevším na poli ve vìtších hejnech, skøivan pak na nás bude pokøikovat z hùry pøi našich cestách. Konipase horského uvidíme v okolí vodních tokù, kde nás na sebe upozorní kmitajícím ocáskem.
sýkorka parukáøka
brkoslav severní
Naším bezprostøednì nejvyšším místem s pìkným výhledem je u obce Sulice místo zvané Mandava 480m/m. Na tomto místì najdeme památník s rozhlednou vysokou 12 m, které byly jako celek postaveny v roce 1931. Památník pøipomíná událost z roku 1419, kdy se na tomto místì setkali stoupenci husitského hnutí pod vedením Václava Korandy. Z místa pøi dobré viditelnosti jsou daleké výhledy do kraje. Øíká se, ¾e je mnohdy odsud vidìt i Ještìd, èi Krkonoše. Rozhlednu ji¾ bohu¾el na východní stranì pøerostly stromy z pøilehlého hájku, a tak vlastní výhled z rozhledny máme tímto smìrem znemo¾nìn. Zakryté pasá¾e však jsou velice dobøe vidìt, kdy¾ si zajdeme kousek stranou pøed stromy hájku.
pomník s rozhlednou
Ludìk Horký
Další foto ve fotogalerii (klikni)