Jména v kalendáøi
16. záøí má svátek Ludmila. Dnes se obèanský i církevní kalendáø shodují na tom, ¾e má svátek Ludmila. Toto slovanské jméno znamená lidu milá.
Nejznámìjší nositelka tohoto jména v èeských dìjinách skuteènì byla oblíbena u celého národa a po její smrti úcta k ní ještì vzrostla. O jejím ¾ivotì se dozvídáme pøedevším z nejstarších literárních památek - latinských a staroslovìnských legend. Tyto prameny si však v mnohém odporují a není snadné urèit, odkud pocházela. Jedni historici tvrdí, ¾e byla dcerou kní¾ete Pšovanù Slavibora, a jiní, ¾e byla pùvodu srbského. Jisté je, ¾e byla man¾elkou prvního historicky dolo¾eného pøemyslovského kní¾ete Boøivoje I., s ním¾ pøijala kolem roku 883 na Velké Moravì køest.
U Ludmily nešlo jen o gesto, ale o zásadní a hluboký zlom v ¾ivotì. Po smrti Boøivoje nastoupil na trùn starší syn Spytihnìv a kdy¾ i on se odebral na vìènost, usedl na pra¾ský stolec druhý syn Vratislav I. Také on však brzy zemøel a vlády se za nezletilého syna Václava ujala jeho matka Drahomíra. Aby zabránila dìlení moci s tchyní Ludmilou, nechala ji bez skrupulí na Tetínì zardousit.
Dne 15. záøí pøijeli na tetínské hradištì dva pøední Drahomíøini velmo¾ové Tunna a Gomon a v noci vra¾du provedli. Zpùsob vra¾dy byl zøejmì zámìrnì vybrán tak, aby nebyla prolita krev a Ludmila se nemohla stát muèednicí. Kdy¾ se skuteèné vlády v zemi ujal kní¾e Václav, nechal pøevézt ostatky své babièky do Prahy a tam je s úctou pohøbít.
Ludmila byla nejprve blahoslavena a pozdìji i prohlášena za svatou a stala se patronkou celé zemì. Její kult spolu s uctíváním svatého Václava se stal jedním z mocenských sloupù mladé pøemyslovské dynastie.
Jan Kareta
Vybráno z knihy Václava Rameše – Encyklopedie køestních jmen, kterou vydalo Nakladatelství Libri. Kniha podává pøehled o vzniku a pùvodu našich jmen jak je nalézáme v kalendáøi, jako¾ i o mnoha významných osobách, které je nosily.
Legenda
Kní¾e Václav bystrého jsa rozumu, všechno, co mu uèitel vykládal, pøispìním Ducha svatého hluboko do pamìti si vštípil a kdy¾ mezitím jeho otec asi v tøiatøiceti letech z tohoto svìta odešel, byl povolán do hlavního hradu Prahy a na stolec otcovský od všeho lidu byl povýšen. Ale ponìvad¾ ještì neodrostl vìku chlapeckému nebo jinošskému, všichni velmo¾ové, pojavše moudrý závìr, svìøili mladého vévodu i s jeho bratrem Boleslavem Ludmile blahoslavené pamìti, slu¾ebnici Kristovì, na vychování, dokud by s pomocí bo¾í nedosáhli síly dospìlého vìku.
V roce 921 zemøel Vratislav avšak Václav, pøíliš mlád, nemohl zatím nastoupit na trùn.. V tomto okam¾iku byly schopny vládnout dvì pøíslušnice kní¾ecí rodiny, Ludmila, man¾elka Boøivojova a knì¾na vdova Drahomíra. Jako Václavova poruènice byla ustanovena Drahomíra, a tak jako regentka za nìj mìla spravovat èeský stát a¾ do jeho dospìlosti. Výchova obou bratrù však byla svìøena Ludmile. Tato situace, kdy Drahomíra vykonává moc a Ludmila se stará o budoucí následovníky trùnu vyvolala mezi obìma ¾enami spor. Málokteré ¾eny, je¾ dìlila pouze jedna generace, si byly cizí tak jako ony. Tchynì a snacha. Ludmila, silná køes»anka a Drahomíra, energická ¾ena tou¾ící po moci a slávì. Starší z nich se pozdìji vzdala výchovy vnukù ve prospìch své snachy a odebrala se do ústraní svého hradu Tetína. Zdálo se tak, ¾e hrdì odstoupila z dramatického støetu se svojí sokyní, ale nebylo tomu tak docela. Drahomíra se bála nejisté budoucnosti, a tak si budoucí události pojistila tak, aby je Ludmila ji¾ nikdy nemohla ovlivnit.
Z Kristiánovy legendy známe, jak pravdìpodobnì v hrubých obrysech vypadala vra¾da knì¾ny Ludmily. Vévodkynì Drahomíra si najala dva své vìrné slu¾ebníky Tunnu a Gommona i s jejich dru¾inou na uskuteènìní vlastního plánu. Ti dorazili na Tetín 15.záøí v noci, vylomili bránu, obklíèili dùm a rozestavili hlídky. Sami dva se pak s nìkolika málo mu¾i vrhli s køikem do lo¾nice, kde Ludmila odpoèívala. Tam ji hrubì strhli z postele na zem, její prosba o poslední modlitbu byla vyslyšena, poté je poprosila, zda-li by nemohla pøijít o ¾ivot meèem. Její ¾ádost pramenila ze známé køes»anské domnìnky, ¾e ¾ivot násilnì vzatý meèem ji dostane do nebe. Oba slu¾ebníci se rozhodli pro jiný zpùsob sprovození ze svìta. Vzali provaz a násilnì ji zardousili.
A tak pøišla o ¾ivot velká køes»anka, muèednice ve svých 61 letech dne 15. záøí. Pøesto je svátek slaven 16. záøí. Proè tomu tak je se dnes ji¾ s jistotou zøejmì nedovíme. Všechny teorie jsou jen dohady. Jedním z nich je, ¾e pape¾ stanovil roku 1245 den narození Panny Marie právì na 15. záøí, a tak, aby mohly být slaveny oba významné svátky, den vra¾dy se posunul…
To, ¾e Drahomíra odstranila svou sokyni, jí definitivnì uvolnilo cestu k neomezené vládì v Èechách. Jejím prvním úkolem bylo se vypoøádat s mo¾ným odporem Ludmiliných pøívr¾encù. Jejich pronásledování jí do dnešních dnù pøipravilo oznaèení pohanky. Pøesto tato èastá obvinìní v legendách a jiných pramenech jsou neopodstatnìná. To, ¾e pronásledovala knì¾í, ji v mnoha oèích svrhla na pohanku, kterou kdysi byla, ale její snahy byly zbavit se spíše Ludmiliny dru¾iny ne¾ vzorných køes»anù. Byl to boj dvou znesváøených stran o moc v zemi. Drahomíra se mohla chopit moci bez jakéhokoliv ohro¾ení a¾ do Václavova nástupu. Pøesto pomìry za její vlády v Èechách zùstaly znaènì neurovnané. Sama se svými dru¾iníky se jala krutì pronásledovat stoupence své zavra¾dìné tchýnì a jejímu hnìvu neunikli ani sami vrazi Tunna a Gommon. Kdy¾ se to Tunna dozvìdìl, pøepadl ho hrozný strach a se všemi svými pøíbuznými opustil èeskou zemi. Avšak Gommon byl lapen a se všemi pøíslušníky jeho rodu odsouzen k smrti.