|
||||
Kdy¾ jsme pøi¹li do Holandska
my, napodzim roku 1968, tak u¾ byla tato zem èlenem
EWG, Evropského hospodáøského spoleèenství, které
vzniklo v roce 1957 z iniciativy Francie, Nìmecka a zemí Beneluxu. Toto spoleèenství si dalo mimo jiné za úkol do roku 1980 roz¹íøit se o dal¹í
evropské zemì. Co¾ se také stalo a sdru¾ení se pøejmenovalo
na Evropskou Unii. Proto¾e bylo Nizozemi spoluiniciátorem
tohoto spoleèenství a v Nizozemí je u¾ po staletí
demokratická vláda, skuteènì lidmi zvolená, bylo i
to samozøejmnì se souhlasem obyvatel. Vláda dìlá
to, co si vìt¹ina obèanù pøeje. Státní správa má
jedinou funkci - to jest slou¾it svým obèanùm a
reprezentovat jejich pøání. ®ádné referendum se
zde nekonalo, nebylo potøeba. Také jsem v té dobì
nikdy od kolegù nebo pøátel nesly¹ela jakékoliv námitky
proti Evropské Unii, nikdy to nebylo pøedmìtem diskusí. |
||||
Na argumenty, které daly podnìt k sjednocení Západní Evropy se pro denní starosti nìkdy zapomíná. Ohromeni hrùzami druhé svìtové války rozhodli se pováleèní evrop¹tí politici k intensivní spolupráci, aby udr¾eli mír a demokracii v Evropì. "Bojovníci za mír”, v èele se Sovìtským Svazem a v¹echny jejích "mírové” èiny rozhodnutí ke sjednocení Evropy jen podporovaly.Bez této politické integrace zùstávalo také stále nebezpeèí, ¾e nìjaký stát zaène pochybovat o právu druhého státu na existenci. Mimoto se dají mnohé dne¹ní problémy,jako zneèi¹tìní pøírody øe¹it jen spoleènì, mezinárodnì. Ekonomické cíle jsou dùle¾ité, ale ne dùle¾itìj¹í, ne¾ zaruèení demokratického a právního systému v ka¾dé evropské èlenské zemi. Vedle individuální svobody a respektování práv men¹in, uplatnìní universálních lidských práv, zaji¹tìní právní jistoty a rovnoprávnosti pøed soudem pro ka¾dého obèana je také uplatnìní volného trhu jedním ze základních východisek pro èlenství v EU. Jedná se o volný trh. Slovo kapitalismus, dnes s takovou oblibou v ÈR pou¾ívané, je výmyslem Marxovým. Zde u nás je prakticky nesly¹íte. |
||||
Nikdy jsem zde také nesly¹ela nìkoho
vyslovovat obavy, ¾e Nizozemí jako malá zem je nebo
bude nìjak utlaèováno tìmi velkými, ¾e se jim
jaksi neubrání. Holanïanùm nechybí sebevìdomí,
jejich zem prosperuje. Nikdo jim do nièeho nemluví
pokud se týká jejich dávných zvykù a obyèejù.
Nikdo jim nezakazuje nosit døeváky, pìstovat kvìtiny
a zeleninu, vyrábìt sýry, nechat toèit køídla vìtrných
mlýnù a jíst nové herynky syrové. Viz mùj star¹í
èlánek. Nikdo nemluví do toho, jak mají vypadat mìsta
a vesnièky. Pøesto¾e se spisovatel Ludvík Vaculík
ve svém fejetonu z èervence 2001 v Lidových novinách
domnívá, ¾e ve vesnièce Øevnice, její¾ námìstí
s ka¹nou, kostelem a radnicí lyricky popisuje,
nastanou po vstupu do Unie stra¹livé zmìny a námìstí
se prý stane pouhou kulisou. Proto¾e je Unie
"vedena lidmi, kterým nezále¾í na duchovních,
estetických a mravních prvcích”. Pøál by si
organisaci Evropy "decentralisovanou a s cílem, aby
ka¾dý èlovìk mohl pracovat - a kdo pro lenost
nechce, aby nemusel”. Tolik tedy Vaculík. Osobnì
jsem toho názoru, ¾e "lidské právo” je pøedev¹ím
to ¾e se lidé o takového lenocha odmítnou starat.
Jestli¾e nìkdo pro lenost pracovat nechce, nemusí.
Ale nesmí od svých spoluobèanù ¾ádat, aby ho ¾ivili.
V EU a nebo mimo ni. |
||||
Tisíce turistù pøijí¾dìji ka¾doroènì
do Holandska obdivovat prastaré pitoreskní vesnièky a
mìsta, peèlivì udr¾ovaná právì v tom starém dávném
stylu a sýrový trh v Alkmaaru probíhá, dnes samozøejmnì
u¾ jen jako turistická atrakce, stejnì jako pøed
staletími. Identita, o které se tak èasto hovoøí v
ÈR ve spojení s èlenstvím v Evropské Unii, není v
nebezpeèí. Identitu, pokud ji tedy opravdu máte, nemù¾ete ztratit. Ani jako
jedinec, ani jako národ. Stejnì jako èlovìk nemù¾e ztratit
páteø, pokud ji má. |
||||
Proto¾e je Evropská Unie dílem èlovìka,
není tím pádem dílem dokonalým a mocenské zájmy
hrají navzdory spoleèným východiskùm solidarity a
spolupráce stále je¹tì urèitou roli. Proti v¹emu
se dá ale vznést protest, v¹e je transparentní a
kontrolovatelné. V¹elijaké kritiky na konkretní jednání
jsou obèas plné noviny, v¹echno se øe¹í otevøenì. |
||||
Ura¾enecké stanovisko nìkterých zemí,
¾e jednání o pøijetí trvají pøíli¹ dlouho a ¾e
Unie do v¹eho zasahuje je z pohledu odtud dost smì¹né.
©panìlsko napøíklad jednalo o vstupu do Unie 8 let.
Rùzná omezení, která tak rozèilují odpùrce EU v
èeské kotlinì, byla stejnì tak v platnosti pro jiné
zemì po jejich vstupu do Unie. Nikdo je nevymý¹lí
speciálnì pro ÈR. |
||||
Ale teï pozor, milí pøátelé:
Proto¾e je zdej¹í spoleènost slo¾ená ze zcela normálních
lidí, existuje zde samozøejmnì i øada kritikù a i
odpùrcù Evropské Unie. Pøedev¹ím v poslední dobì.
Napøíklad Hans van Mierlo, nìkdej¹í nizozemský
ministr zahranièí a zakladatel liberálnì progresivní
strany D66, který se rozhodl v roce 1998 z vlastního
uvá¾ení ukonèit svou politickou kariéru, zveøejnil
v té dobì i kritiku EU. Vyjádøil obavy, ¾e bude
politika Evropy øízena jen finanèními toky a bude
ochuzena o my¹lenky a ideály. Nebyl také spokojen se
zpùsobem, jakým se v Unii pøijímají rozhodnutí. Pøesto
vìøil, ¾e zavedením eura se budou obèané víc zajímat
o evropské zále¾itosti a budou vy¾adovat vìt¹í
vliv na rozhodování v EU. Podobná kritika, jakou pøednesl
Van Mierlo, se objevila ji¾ nìkolikrát pøedtím, ov¹em
vyjádøena jiným
zpùsobem. |
||||
Kritika, kterou obèas sly¹ím ve svém
okolí se týká pøedev¹ím technokracie a byrokracie
v EU. Prùmìrný obèan jí moc nerozumí a proto je
jeho odstup od evropských politikù veliký. To
vyplynulo i z úèasti na posledních volbách do
Evropského parlamentu. V Nizozemí se jich zùèastnilo
jen 25.6% volièù, v Nìmecku 58%. Je to tím, ¾e obèané
sice zvolí poslance Evropského parlamentu, ale o jeho
èinnosti se dále mnoho nedoví. Nespokojenost s
nedostateènì demokratickým vedením EU dala v Nizozemí
v roce 1998 podnìt k zalo¾ení Spolku demokratické
Evropy (Vereniging Democratisch Europa), který má za cíl
poukazovat na nedostatek demokracie a rozvinout na toto
téma veøejnou debatu. |
||||
Pøednosti volného cestování bez hranièních
kontrol se jeví evropským obèanùm jako velká výhoda.
Ale v posledních letech se ukázalo, ¾e ¹patnì hlídané
hranice dovolují pøíliv tisícùm ilegálních
emigrantù. Po roce 1989 se zde v Nizozemí pohybují
jednotlivci i celé zloèinecké bandy z Rumunska,
Ukrajiny , bývalého Sovìtského Svazu a odjinud. To je
samozøejmnì pøedmìtem kritiky v¹ech obèanù a v
podstatì to jde - právem èi neprávem - na úèet
EU. Mimoto vznikla odstranìním hranic povinnost mít
legitimaci (pøedlo¾ení dokladù na po¾ádání
policie), která v Nizozemí a nìkterých jiných státech
døíve neexistovala.
Mìli cestovní
pas jen tehdy, pokud chtìli cestovat do zahranièí.
Rodná èísla, obèanské legitimace a jiné v èeské
kotlinì tak obvyklé pi¹kuntálie jsou zde vìcí
zcela neznámou. |
||||
Nizozemí pøispívá na EU více, ne¾ napøíklad
Francie, která je bohat¹í. Nizozemí pøispívá roènì
na EU 0.7% hrubého národního produktu, tedy stejnou mìrou
jako na pomoc rozvojovým zemím. Nejvíc kritiky, a
podle mého názoru oprávnìné, se tedy týká plýtvání
penìzi obèanù. Rùzné aféry na toto téma se najdou
èas od èasu v tisku a staèí èlovìka rozhnìvat na
del¹í dobu. Profitéøi jsou v¹ude. Poslanci jsou víc
ne¾ dobøe placeni, mají mnoho výhod a neplatí z tìchto
skoro ¾ádné danì. V roce 1997 ukázala jedna britská
televisní stanice, jak si létají mnozí poslanci
Evropského parlamentu do ©trasburku vlastnì jen pro
denní pøíspìvek (tehdy 500 guldenù!!!). Podepsali
se na arch s presencí a ihned se zase vraceli domù.
Bylo zji¹tìno, ¾e se takto chovali i nizozem¹tí èlenové
socialistických stran a nebo tradièních protestantských
stran, které mají obhajobu morálních zásad a sociální
spravedlnosti ve ¹títu. Také jen obyèejní lidé.
Kritika vedla v poslední dobì k vìt¹í kontrole a k
opatrnosti pøi vyplácení rùzných pøíspìvkù,
které se dnes vyplácejí jen po pøedlo¾ení ji¾
zaplacených úètù a jízdenek. |
||||
Po zavedení spoleèné mìny, Eura, letos v
lednu se ukázalo, ¾e pøes dlouhé pøípravy a uji¹»ování,
¾e obyèejný obèan nebude nijak touto novou mìnou
znevýhodnìn, je opak pravdou. |
||||
Rùzní obchodníci, vlastnì skoro v¹ichni, zaokrouhlili své ceny smìrem nahoru, nìkdy máme skuteènì dojem, ¾e zùstala stará cena a jen se pøedìlal název mìny. Z guldenu na euro. |
||||
V Nìmecku
se zaèalo v¹eobecnì øíkat teuro. Drahé euro. Osobnì
mne pøekvapilo, jak dlouho to na peníze velice citlivým
Nizozemcùm trvalo, ne¾ zjistili, ¾e je vlastnì v¹echno
dra¾¹í. ®e jsou elegantnì bráni na hùl. My jsme
to s man¾elem vìdìli hned první mìsíc. Pøipadalo
nám, ¾e nám z penì¾enky záhadnì zmizely peníze,
pøesto¾e jsme vlastnì nic mimoøádného nekupovali.
Proto¾e teï v¹echno stojí "jen polovinu”, vzniká
nebezpeèí, ¾e èlovìku pøipadají ceny nízké. Jen¾e i platy a
pense jsou polovièní. Holandské úøady zøídily
speciální kanceláø, kam mohou obèané hlásit v¹echny
do nebe volající pøestupky obchodníkù. Samozøejmnì,
¾e tito mají rùzné fantastické výmluvy. Sami ov¹em vidíte, ¾e
pes je zakopán ne v nové mìnì, ale v chování lidí.
®e Nizozemci ztráty guldenu litovali a litují, je pøedev¹ím
z toho dùvodu, ¾e to byla jedna z nejstar¹ích mìn v
Evropì, po celých 600 let. Jen¾e Èechùm zatím
nehrozí ¾ádné akutní nebezpeèí od této nové mìny.
Pokud vùbec, pak by na ni pøe¹li - podle informace
z èeského tisku - a¾ v roce 2010. Pokud vùbec nìkdy.
|
||||
Evropská unie dala dodnes Èeské
republice, která je, jak víte, jen èekatelkou na èlenství,
na rùzné projekty pøes 32 miliard Kè. Pomoc pro
lidi, posti¾ené nedávnými zátopami také není
zanedbatelná. V Haló novinách se ale vyjádøil jeden
z komunistických poslancù , ¾e prý to jsou peníze
" na které máme stejnì nárok". Jakýpak nárok,
kdy¾ ÈR není vùbec je¹tì èlenem této organisace?
Neustále lze sly¹et rùzné obavy, strach z toho, co
by se po vstupu do Evropské Unie stalo s Èeskou
repubikou. Nemyslím, ¾e by Evropská Unie byla pro ÈR
nìjakou hrozbou. Naopak. Ale pokud si obèané vstup do
ní opravdu nebudou pøát, mohou tomu zabránit v
referendu, které se jistì bude konat. |
||||
Vìra Pokorná |
||||