Rožnov je velmi příjemné městečko. Právě toto městečko bylo místem našeho setkání. Leží v údolí Bečvy v nadmořské výšce 373 m.n.m., je však obklopen horami dosahujícími výšek 900 až 1000 metrů a hora Radhošt má výšku dokonce přes 1100 m. Nejstarší dochovaná zmínka o Rožnově pochází z roku 1267, v roce 1411 se Rožnov stává městysem, roku 1557 pak městečkem a v roce 1880 městem. Významným se ve městě stalo sklářské řemeslo a tkalcovství. Tkaním plátna a mušelínu byl Rožnov známý v celé rakouské monarchii. Už v roce 1687 je v Rožnově uváděna papírna a od roku 1712 také pivovar. Věhlasu dosáhlo valašské vyšívání.
V roce 1796 si zdejších příznivých klimatických poměrů povšiml brněnský doktor Kročák a poslal sem první čtyři neduživce s prsní chorobou. Překvapivě dobrý výsledek a narůstající počet hostů dal podnět roku 1820 ke vzniku klimatických lázní. Zpočátku se léčilo žinčicí a terénními vycházkami, později také koupelemi a elektroléčbou. Největšího rozkvětu dosáhly klimatické lázně na počátku dvacátého století, kdy během letní sezóny přijíždělo do Rožnova až 3000 hostů téměř z celého světa. Po lázeňské kolonádě v rožnovském parku se procházeli také světoznámý lékař, zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud, a zakladatel genetiky Georg Mendel. Lázně sloužily k léčbě nemocí dýchacího ústrojí, plic a také srdce.Tečku za lázeňskou historií učinila druhá světová válka. Zdravé klima, krása okolní krajiny a přívětivé město však zůstaly. Lázeňskou historii v současnosti připomíná už jen lázeňský dům v městském parku.
Rožnov je dnes znám především díky "Valaškému muzeu v přírodě" (skanzenu), proto naše kroky vedly právě sem.
S myšlenkou založit muzeum starých lidových staveb přišel malíř Bohumír Jaroňka, rodák z Rožnova. V roce 1925 byly do rožnovského parku přeneseny a postaveny první muzejní objekty a do dnešního dne má celé muzeum ve třech svých částech (městské, vesnické a Mlýnské dolině) přes 80 objektů.
Zajímavá je i výstava o životě a díle grafika, malíře a spoluzakladatele Valašského muzea v přírodě Bohumíra Jaroňka, která je instalována ve výstavním sále – Sušák. Případní zájemci se na ni mohou podívat ještě do 10. září.
Po prohlídce skanzenu a příjemném posezení jsme se ještě podívali na náměstí Rožnova, které během několika let doznalo velkých změn.
Ale abych se vrátila ke zmíněné živé vodě
Jak známe všichni z pohádky, nejprve se rány potřely mrtvou vodou. Živá voda pak po zhojení ran byla vodou oživující, dávající život. Tak nějak bych přirovnala naše vztahy, kdy se na stránkách seznámíme, dáme dohromady, ale až samotným, opravdovým setkáním ten vztah „oživne“. Sešlo se nás tentokrát šest. Šest upovídaných lidiček a dalo by se polemizovat o tom, zda je to dost nebo málo!?
Když jsme si povykládali co nás trápí, rozčiluje nebo těší, měli jsme k sobě hnedle blíže. Milé pro nás bylo i setkání s Františkem, který také přijel s Martou, toho jsem do té doby vůbec na stránkách nezaregistrovala, a to už je na stránkách (jak jsem se od děvčat dověděla) hodně dlouho.
Stále jsem přemýšlela jak toto setkání více přiblížit, jak popsat atmosféru, co jsme prožili a cítili. Ale nějak mě tentokráte můza stále míjela, až mě nakonec napadlo, že to za mne může povědět jeden z vašich meilíků. Vybrala jsem Vlastin, snad se za to na mě zlobit nebude…
zdravím Tě z Boršic. Protože mám dnes v noci takové chmury, problémy, starosti, potíže, že nemohu spát, raději jsem vstala a sedám k počítači.
Chci Ti říct, že jsi prima holka, poděkovat za Seniortip, protože mne drží nad vodou vědomí, že mám někoho, něco, kam se mohu obrátit když je mi hodně zle. Jsem moc ráda, že jsem Tebe i ostatní poznala osobně. Z cesty do Rožnova jsem měla obavy, kvůli velkému horku, ale zvládla jsem to a jsem tomu moc ráda. I Paška doma to zvládl. Je to Paška - pašák. Mám na co vzpomínat.
Byla bych moc ráda, kdybychom se sešli ještě letos, třeba v září, až nebudou taková vedra, ale ještě hezké slunečné počasí a krásná barevná podzimní příroda. V příjemném počasí bychom spolu mohli pobýt i déle. Třeba se přidají další.
Myslím, že takové společenství lidí, kteří se setkáváme na Seniortipu-klubu je moc důležité a prospěšné pro mnohé z nás. Každý z nás má nějaké problémy, starosti, potíže. Každý se s nimi vyrovnává jinak. A také každý umí něco jiného a vzájemně se obohacujeme i radíme. Pomáháme si navzájem žít, když přicházejí životní překážky. Neumím to tak vyjádřit slovy. Krátce, jsem moc ráda, že jsme se našli. Děkuji.
Se srdečným pozdravem a přáním hodně zdraví, štěstí, úspěchů, zdaru v každé činnosti Tobě osobně i celému Seniortipu-klubu Vlasta Vrlová.
horami dosahujícími výšek 900 až 1000 metrů a hora Radhošt má výšku dokonce přes 1100 m. Nejstarší dochovaná zmínka o Rožnově pochází z roku 1267, v roce 1411 se Rožnov stává městysem, roku 1557 pak městečkem a v roce 1880 městem. Významným se ve městě stalo sklářské řemeslo a tkalcovství. Tkaním plátna a mušelínu byl Rožnov známý v celé rakouské monarchii. Už v roce 1687 je v Rožnově uváděna papírna a od roku 1712 také pivovar. Věhlasu dosáhlo valašské vyšívání.
výsledek a narůstající počet hostů dal podnět roku 1820 ke vzniku klimatických lázní. Zpočátku se léčilo žinčicí a terénními vycházkami, později také koupelemi a elektroléčbou. Největšího rozkvětu dosáhly klimatické lázně na počátku dvacátého století, kdy během letní sezóny přijíždělo do Rožnova až 3000 hostů téměř z celého světa. Po lázeňské kolonádě v rožnovském parku se procházeli také světoznámý lékař, zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud, a zakladatel genetiky Georg Mendel. Lázně sloužily k léčbě nemocí dýchacího ústrojí, plic a také srdce.Tečku za lázeňskou historií učinila druhá světová válka. Zdravé klima, krása okolní krajiny a přívětivé město však zůstaly. Lázeňskou historii v současnosti připomíná už jen lázeňský dům v městském parku.
proto naše kroky vedly právě sem. 
seznámíme, dáme dohromady, ale až samotným, opravdovým setkáním ten vztah „oživne“. Sešlo se nás tentokrát šest. Šest upovídaných lidiček a dalo by se polemizovat o tom, zda je to dost nebo málo!? 
Chci Ti říct, že jsi prima holka, poděkovat za Seniortip, protože mne drží nad vodou vědomí, že mám někoho, něco, kam se mohu obrátit když je mi hodně zle. Jsem moc ráda, že jsem Tebe i ostatní poznala osobně. Z cesty do Rožnova jsem měla obavy, kvůli velkému horku, ale zvládla jsem to a jsem tomu moc ráda. I Paška doma to zvládl. Je to Paška - pašák. Mám na co vzpomínat. 