Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Slavomír,
zítra Zdeněk.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Historie hornictví v Krušných horách

Český název pochází od slova krušit, což znamená drtit horninu, prostě dobývat rudu. V němčině Erzgebirge se překládá jako Rudohoří. Ruda je přirozeně vzniklá hornina obohacená nerosty kovu tam, kde se vyskytuje v takovém množství, že se vyplatí jejich těžba. V dávných dobách, kdy lidé byli schopni zpracovat a využívat různé kovy byla nahrazena doba kamenná dobou bronzovou (slitina cínu a mědi) a dobou železnou. Později na významu získalo stříbro(mince), ještě později uran.
 


Hornická osada
 
Krušné hory měly dějinný význam tím, že se zde vyskytovaly všechny kovy v množství, které bylo možno dobývat i s pomocí starých technologií. A to jak na české, tak i saské straně. V době bronzové to byl zejména cín, který se získával rýžováním, tj. promýváním říčního písku. S těžbou stříbra se začalo po roce 1168, kdy byla objevena bohatá ložiska na polích u vsi Christiansdorf. Majitel pozemků míšenský markrabě Ota I, který původně vesničky využíval k zemědělství na tom hodně zbohatl. Vzniká městečko Freiberg, později Dippoldiswalde.
 


Kopeme stříbro

V průběhu 13 a 14 století se rozvíjí těžba jak na saské, tak i české straně. Ovšem na stříbro, ze kterého se razily mince si dělali nároky panovníci a vyhradili si podíl z jeho veškeré těžby tzv. horní regál a jejich mincovny měly předkupní právo. Z nesvobodných poddaných se stávají horníci pracující na sebe, což obrovsky zvýšilo zájem o tuto činnost. Ve 14 století dochází v celé Evropě k dočasnému úpadku těžby stříbra. Příčinou byl nedostatek technologií pro těžbu ve větších hloubkách, mor a ochlazení. Řada dolů i hornických sídlišť zaniká.
 


Model dolu

Pokračuje těžba železných rud pro výrobu nářadí a stavebního materiálu, z cínu se vyrábí luxusní nádobí. V 16 století se těžba stříbra obnovuje. V Jáchymově se razí nejpevnější evropská měna tzv. Jáchymovský tolar. Přichází na obou stranách hor nový horníci usídlující se v nově vybudovaných nových městech. Písemné zprávy, terénní výzkumy i archeologické nálezy, a i dnes dochovaných stop v terénu, pochází právě z té doby. Horníci se pohybovali mezi jednotlivými městy bez ohledu na hranice. Do Krušnohoří přichází důlní specialisté z celé Evropy (staré matriky, účty staveb vodních důlních kol).
 
Rozkvět netrval dlouho. Již v druhé polovině 16 století byla ložiska vyčerpána, objevuje se levné stříbro ze Střední a Jižní Ameriky. Třicetiletá válka (1618-1648) rozděluje obyvatelstvo na protestanskou saskou a katolickou českou víru, tím končí přeshraniční bohatý podnikatelský ruch. Ve vytěžených horních částí stříbrných žil se nachází původně dříve neužitečné kovy - nikl, kobalt, bismut a uran. Tyto prvky se daly využít ve výrobě barev pro sklárny a hrnčíře.  Staří horníci uranu říkali smolný kámen, kde se objevil, tam končilo stříbro. V Krušných horách se vyskytoval na několika místech, u nás v Jáchymově. V Sasku pak byla tři naleziště, a jeho dobývání, to už by byla jiná kapitola.

 


Muzejní expozice
 
V archeologii se začíná používat montánní způsob výzkumu. K tomu je nutné zapojení a spolupráce s geology a mineralogy. Pomáhá také geofyzika, provádí se odběry a analýzy geochemických půdních vzorků u paleometalurgického odpadu (struska, výplně pecí, slitky a úkapky kovů apod. U mincí pak numismatické a materiálové analýzy. Vzorky na makrozbytky což jsou pyly, uhlíky, dřeva. V terénní činnosti zasazení zjištěných dat do technologického, územního a historického kontextu. Vzhledem k finančním nákladům to není běžné u každého výzkumu. Navíc to vyžaduje i spousty času a ten archeolog často nemá. Do spěchu ho nutí investor a někdy také jsou situace při kterých hrozí i nebezpečí pro lidi.
 
Taková situace nastala v saském městečku Dippoldiswalde. Do roku 2008 podle písemných středověkých pramenů nebylo městečko považováno za hornické. Po povodních v roce 2002 se začaly objevovat na různých místech propady, které ohrožovaly stavby, komunikaci i lidi. Stabilizací byl pověřen Vrchní báňský úřad, který v roce 2008 nahlásil nálezy Saskému Zemskému archeologickému úřadu. Důlní pracovníci zajišťovali archeologům přístup do podzemí. Zjistilo se, že se jedná o velmi zachovalé středověké doly s mimořádně dobrou původní dřevěnou výztuží. Archeologové jásali, zrodila se senzace evropského formátu. Výzkum nebyl jednoduchý, a tak kladl velké nároky na dokumentaci. Nesměl trval dlouho, musel splňovat nejvyšší standarty na přesnost a úplnost na zachycení původních struktur. Pak bylo podzemí zabetonováno.
 


Muzejní expozice

Podle datace dřeva se horníci v roce 1220 dostávali do hloubek až 25 metrů. Ne vždy horníci respektovaly předepsaným 7 látrům (stará hornická míra o vzdálenosti šachet), zejména když se našly hustě uložené souběžně probíhající žíly. Ruda se dopravovala na povrch pomocí hašplu (ruční rumpál) a lan, takže při kopání se vytěžovala jen vyplň žil. Chodby byly vysoké 1,5 až 1,7 metrů a široké 0,6 až 0,9 metrů. Způsob odvodňování nebyl zřejmý, snad také pomocí hašplu a pak vedením dřevěnými koryty. Horníci si stavěli podzemnice u svého dolu, ale ve 13 století byly zasypány. Začali se tam usazovat řemeslníci a jsou doloženi kováři a prubíři. Od 14 století byly pozůstatky osídlení a úpravy rud rozhrnuty a vzniklo volné prostranství.
 
Středověké stříbrné doly byly v roce 2019 zahrnuty do světového dědictví. Turisté mají možnost poznat vše v muzeu v Dippoldiswalde. Expozice je rozdělena do různých tematických okruhů. Počátkem je těžba stříbra ve 12. století, svět v podzemí s unikátním starým navijákem v impozantní velikosti. Návštěvnici jsou vybaveni brýlemi a ovladači pro virtuální realitu, mohou těžit stříbro ve virtuálním dole. Možnost audiovizuální prohlídka s podrobnějšími informacemi o vystavených předmětech a využít mnoho dalších technických vymožeností, které tam muzeum nabízí. Pro děti tam mají speciální program Výhodou je, že vše je dvoujazyčné, nevýhodou je, pro českého důchodce vysoké vstupné.
 
Foto Sylvio Dittrich muzejní katalog
 
Jaroslava Krejčová
* * *
Zobrazit všechny články autorky


Komentáře
Poslední komentář: 18.07.2024  10:31
 Datum
Jméno
Téma
 18.07.  10:31 Jaroslava
 17.07.  20:35 Přemek
 17.07.  12:40 Vesuviana
 17.07.  11:15 olga janíčková
 17.07.  10:09 Von