Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Zdeněk,
zítra Milena.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Vodíková bomba
 
Uplynulo sedmdesát let od atomového výbuchu na útese Namu na atolu Bikini (součást Marshallových ostrovů (1. března 1954). Během jedné sekundy vznikla ohnivá koule o velikosti pěti kilometrů. Během minuty jaderný hřib dosáhl výšky patnácti kilometrů, po šesti minutách dosáhl výšky čtyřicet kilometrů nad zemí. Spad zasáhl Austrálií, Indii, Japonsko, USA a část Evropy. Velice silný účinek pumy byl třikrát silnější, než se čekalo a vedlo nejhoršímu radioaktivnímu zamoření. Spad a ionizační záření zasáhlo stovky obyvatelů atolů vzdálených 150 až 450 kilometrů od epicentra. Testovaná bomba Bravo o hmotnosti 10,7 tun, délce 4,5 metru a šířce 1,4 metrů byla vyrobena v rámci utajeného projektu Manhattan. Více jak po 30 letech kolegium amerických lékařů prohlásilo, že pokusný výbuch v oblasti způsobil na 23 forem rakoviny a řadu dalších nemocí.
 
Sověti svou bombu vyzkoušeli v roce 1961, u jejího zrodu stál fyzik Andrej Sacharov, pozdější disident a nositel Nobelovy ceny za mír. USA a SSSR se dohodly na ukončení experimentů s vodíkovou bombou.
 
Vojenský projekt Manhattan byl zahájen v roce 1942 s cílem vyvinout atomovou bombu dříve než Němci. Vedením výzkumu byl pověřen Robert Oppenheimer ve spolupráci s mnoha předními americkými i evropskými vědci, kteří uprchli před nacismem. Z Československa patřil mezi jeho nejbližší spolupracovníky brněnský fyzik Georg Placzka. 
Z americké strany chemik Donald Hornig, jehož manželka Lilli pocházela z Ústí nad Labem. Narodila se 22. března1921 do židovské rodiny Schwenk českých Němců. Její otec byl chemik, matka lékařka. V roce 1929 se přestěhovali do Berlína, odkud uprchli v roce 1933 do USA. Vystudovala na Harvardu chemii, kde se seznámila se svým mužem. Po provdání byl manžel povolán do Los Almos k utajenému projektu Manhattan.
 
Odešla s ním, navrhované působení ve funkci sekretářky odmítla, chtěla se věnovat vědě. V mužském kolektivu byly jen dvě ženy, které se výzkumu zúčastnily. Hornig navrhl a vyrobil jednotku k odpalu plutoniové bomby. Lilli se zabývala návrhem vysoce explozivních tvarovaných náloží a též čoček, které obklopovaly radioaktivní jádro. Později kvůli radiaci přešla na oddělení výbušnin. Přihlížela prvnímu zkušebnímu výbuchu atomové bomby Trinity (Svatá trojice) 16. července 1945. Po prvním testu a zjištění reálné síly protestovala proti svržení bomb na lidské cíle. Upřednostňovala jako další vědci, výstražný výbuch v neobydlené části, a proto podepsala petici vědců adresovanou americkému prezidentovi H. S. Trumanovi.
 
V srpnu 1945 byly shozeny bomby na Hirošimu a Nagasaki /Fat Man stejný typ jako Trinity). V témže roce ničivé následky výbuchu přiměli k odchodu ředitele výzkumného střediska Oppenheimera a manželé Hornigovi se vrátili koncem roku 1946 do civilu. Lilli byla aktivní v mírovém a feministickém hnutí, profesorkou na Brownově univerzitě ve městě Providence, vedla katedru chemie na Trinity College ve státě Connecticut. Její manžel byl poradcem prezidentů. Měli čtyři děti.
 
Lilli Hornigovou připomíná od listopadu 2019 pamětní deska na rodném domě. Bunda z výstroje horských jednotek z roku 1941, která ji chránila před nočním chladem v poušti Los Alamos, byla věnovaná jejím synem ústeckému muzeu.

Zemřela 17. listopadu 2017 ve věku 96 let.
 
Jaroslava Krejčová
* * *
Zobrazit všechny články autorky


Komentáře
Poslední komentář: 14.03.2024  14:49
 Datum
Jméno
Téma
 14.03.  14:49 Von
 14.03.  12:20 Vesuviana