Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Vladislav,
zítra Doubravka.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

CRUISE & ESCAPE!
 
Souhrnná nabídka přes organizaci Triple deal, dvě noci a tři  dny v Brisbane, hlavním městě státu Queensland a druhá  část, dvě  noci společnosti Dream cruise z Brisbane do Sydney.

 
 
Po příletu a ubytování v hotelu jsme vyšli do ulic. Měli jsme radost, že hotel s neobvyklým názvem "Next" je 10 minut chůze od Brisbane řeky. Ta v roce 2011 návalem vody z moře zaplavila okolí a strhla několik starých domů do svých útrob. Říkali té katastrofě vnitrozemské tsunami. Jednadvacet lidí přišlo o život a 11900 domů zaplavených. Po úpravách a zvýšených zdí, rozšířením řeky se předpokládalo vyřešení problému. Chyba lávky, letos tam měli opět záplavy, ne však tak katastrofické jako zmiňovaného roku.
 
V informačním středisku jsme dostali několik typů, co nesmíme opomenout. S haldou prospektů a reklamních nabídek jsme vyšli za poznáním města. Počasí nám přálo, teploučko 36°C nám nevadilo.  Úplná balada pro zahřátí srdce. Z Canberry jsme odjížděli, když bylo 14°C.
 
Po procházce nás zlákal hotelový bazén pro osvěžení. Na doporučení jsme večeřeli mořské živočichy ve vyhlášené řecké restauraci "George Pangamus", s výhledem na řeku a večeři jsme zakončili dobrým řeckým vínem Retsina.

  
 
Ráno v 5 hodin už se nedalo spát díky brzkému rozednění, tak jsme se vypravili přes  most  na druhou stranu řeky ‐ Southbank. Místo světových veletrhů ‐ expo 88 ‐02.

 Rozhodli jsme se pro výlet lodí. Stálo to za to, poznali jsme manžele z Canberry, kteří žijí nedaleko od nás. Na hotel jsme přišli s výbornou náladou, sice unavení, tak jsme opět skočili do bazénu.

 
 
Večerní túra Brisbane se třemi spolucestujícími v malém mikrobusu a s neposedným Italem Marko, byl nezapomenutelný zážitek.  První zastávka byla na kopci Mt.Coot‐Tha s okouzlujícím panoramatickým výhledem na město se západem slunce.

 

Posléze Marko hyperaktivně křižoval brisbanskými ulicemi a provázel nás výkladem kde se nacházíme. Tento výlet zahrnul projížďku lodí katamaran opět po řece. Objevili jsme další krásy večerního města. Na druhý den nás čekala druhá část nabídky, odplutí na lodi do Sydney. O této společnosti Dream cruise jsme nikdy neslyšeli. Nevěděli jsme, co máme očekávat. V přijímací hale jim selhaly počítače, a tak se vstup na loď prodloužil. Místo v poledne se slíbeným obědem jsme se dočkali vstupu až kolem třetí odpoledne. Rozhlédli jsme se, zhodnotili, že né tak nejhorší ubytování a s mapou lodi v ruce vyšli na průzkum.
 
Zajímalo nás, kolik cestujících a obsluhujících loď pojme. Loď s 2500 turisty a 900 personálu je starší plavidlo odkoupené malajsijci od Italů.  Obeplouvá hlavně asijské státy.  Tato trasa vedla z Číny kolem Jižní Koreje, Japonska, Indonésie, Hong Kongu, pokračování částečně východním pobřežím Austrálie do Nového Zélandu a zpět do Asie.
 
První polovinu výletu jsme užívali s nadšením a pohodou. Z lodi jsme nakonec byli zklamaní. 
Obsluha vázla, jídlo nic moc a organizace lodi chaotická.

Na každé lodi před vyplutím se cestující musí podrobit záchranného opatření z bezpečnostních důvodů. Záchranné vesty jsou připraveny v každém pokoji s informacemi, na kterou palubu lodi se lidé mají dostavit k demonstraci, aby věděli, co mají dělat, kdyby hrozilo nebezpečí. Tam se každý dozví, ke které záchranné loďce se dostavit s vestou a na jaké poschodí v lodi. V této lodi jsme informace co máme dělat nenašli. Několikrát něco z rozhlasu hlásili, jenomže pro hluk kolem dokola jsme nic neslyšeli. Po večeři jsme se přestěhovali do baru, kde jsme popíjeli naše oblíbené nápoje. V tom k nám přicupital zaměstnanec s cedulí, že je záchranná demonstrace ať se dostavíme na sedmé podlaží lodi. Vyskočili jsme a běželi do kajuty pro vesty. Na chodbě jsme potkali člověka a ten nám řekl, že je po všem ať se uklidníme. Vrátili jsme vesty do pokoje a šli na palubu ve třináctém poschodí, sledovat odplutí lodi.

Na druhý den po snídani jsme na nočním stolku našli upozornění, že mají v záznamech naši absenci u záchranné demonstrace. Vyžadovali nový čas 9.30 pro cestující, kteří se nedostavili. Když jsme tu zprávu objevili bylo už 11.30. Spěchali jsme na recepci. Recepční mávla rukou, takže se nic moc nestalo. Kdyby loď ztroskotala, to by určitě nastal zmatek, který jsme si nechtěli připustit.
 
Lidé s kterými jsme přišli do styku si stěžovali skoro na všechno. My jsme zjistili, že jsme se asi moc rozmazlili, a i my hledáme zbytečně chyby. Vladimír má ten názor, že kdyby všechno vycházelo stoprocentně, nemohli by jsme porovnávat. Říkal, že máme to, za co jsme si zaplatili, a tak není radno si stěžovat. Měl pravdu. Už se mnou ani nepohlo u poslední večeře, když mi číšník donesl dvě decky červeného vína, místo bílého, které jsem si objednala. Vladimír dělá to samé, tak o co vlastně jde?
Jana Gottwaldová
 
* * *
Zobrazit všechny články autorky
 
 
 
 

Komentáře
Poslední komentář: 27.12.2022  13:01
 Datum
Jméno
Téma
 27.12.  13:01 olga janíčková
 27.12.  09:13 von
 27.12.  08:20 zdenekj