Tato chvála bude asi chaotická spíše více než méně, ale moře je živel, u kterého to nemůže být jinak! Čím začít chválu moře? Což třeba úryvečkem textu známého tanga – „Moře pohádko má, moře, vidino snů-ů, moře záhadné, náruč tvá svádí, touho mých mládí dnů.“ Ódy na moře skládali největší světoví básníci už od starověku a to, že je moře naprosto nepřekonatelný a chvályhodný fenomén nad fenomény, pociťuje jistě každý. Ovšem jinak chválí moře lidé, kteří žijí na jeho pobřeží nebo jsou jím dokonce obklopeni na ostrovech a jinak vnitrozemští suchozemci, mezi něž patříme i my Češi, Moravané a Slezané.
Ale protože není moře jako moře, začíná chvalebné přeskakování. Oficiálně je velikánský rozdíl mezi oceánem a mořem. Zatímco velké světové oceány tvoří souvislý obal slané vody kolem celé naší planety Země a zaujímají 71% jejího povrchu, jednotlivá moře jsou „pouze“ jejich mnohem menšími součástmi. Na okrajích oceánů jsou to moře okrajová a obklopuje-li pevnina moře téměř úplně, říkáme jim moře vnitřní. Mezi ta první patří na příklad stále lákající teplé Karibské moře, nebo nelákající mrazivé Grónské moře, a mezi ta druhá třeba slušně teplé a pro nás dostupné Středozemní moře, nebo už méně lákající chladnější Baltské moře. Podíváme-li se do vesmíru, tak zjistíme, že moře a oceány bychom našli i na jiných planetách a jejich satelitech.
Na našem Měsíci se vytvořily uvnitř starých kráterů tmavé pláně ztuhlé lávy, kterým také říkáme moře. A tak tam najdeme na příklad Moře klidu a Moře jasu, ale i Moře oblaků a Moře dešťů a dokonce Oceán bouří. Na Jupiterově měsíci, který nese jméno našeho starého kontinentu – Evropa – se pod mohutným ledovým příkrovem nachází oceán tekuté vody, kterou udržují v tekutém stavu slapové síly. Na Saturnově měsíci Titanu se pak v jeho oceánu velmi pravděpodobně vlní tekutý metan, který tuhne až při -182°C. a tak zahřívání vůbec nepotřebuje.
Pusťme se už ale konečně do konkrétní chvály. Samozřejmě jinak a pro něco jiného chválí moře námořníci a rybáři, jinak světoví národohospodáři všech odvětví, jinak obchodníci, jinak ekologové a jinak miliony rekreantů, kteří si „válí šunky“ na jeho slunných plážích.
Tady bych mohl přeskočit i do politiky a něco připomenout. Nechvályhodně zapomínáme, že jedním z výdobytků naší sametové revoluce koncem roku 1989 je i to, že se konečně můžeme u té opěvované vidiny snů chvályhodně opalovat i my, tedy alespoň – jak doufám - mnozí z nás.
A teď přijde chvála chvál! Oceány a moře představují pro lidstvo nepředstavitelné biologické, minerální a energetické zdroje. Mnohé z těchto „darů moře“ lidstvo už dávno využívá a bez nich by už dávno na Zemi neexistovalo! Víme, že život vznikl v moři a vyvíjel se tak, že celková hmotnost všech mořských živočichů je dnes mnohonásobně větší, než živočichů suchozemských. Přímo pohádkové minerální bohatství nacházíme nejen ve vodě moří a oceánů, ale i na jejich dnech. Uvádět příklady je snad zbytečné. I energetický potenciál moří je obrovský. Už od šedesátých let minulého století využívá prakticky nevyčerpatelné energie mořského přílivu a odlivu elektrárna v trychtýři řeky Rance v bretaňském zálivu Saint-Malo. Výškový rozdíl mezi přílivem a odlivem zde činí až 13 m! A objevují se i odvážné projekty pro využití nejen energie mořských vln, ale i oceánských proudů. Perspektiva je to velkolepá, jen ji musíme využít a nepokazit si to!
Na poetickou chválu mořských vln a příboje, západů Slunce nad mořem, na chválu vůně prosoleného mořského vzduchu a brouzdání bosky v mokrém písku mi nezbývá slov, ale nakonec si ještě samozřejmě nemohu odpustit chválu moře v lehčím tónu. To slůvko moře je tak všestranně použitelné, až se odborník diví a laik žasne! A světe div se – téměř vždy se používá ve velmi pozitivních vazbách. Každý má jistě rád móře času a móře peněz, někomu stačí móře nápadů či móře piva. Moře je prostě jednotka ohromného množství. Je sice trochu škoda, že náš praotec Čech nepokračoval ve svém pochodu ještě kousek na jih k Jadranu, ale našel se koumák – skladatel Jaromír Vomáčka, který věděl, jak to ve valčíkovém rytmu napravit:
Kdyby každý Čech vzal džbánek vlahý vody se solí, zbudujem si oceánek, nejkrásnější v okolí. Pak napíšem do čítánek, že tam někde kde je Aš, šplouchá Tichej oceánek, malej, ale NÁŠ!
PS: Tento autor mimo jiné složil v roce 1968 nezapomenutelnou píseň Dobře míněná rada (Běž domů, Ivane)!
Tak – chvála mořím a oceánům za vše, co pro nás znamenají!