Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Svatopluk,
zítra Matěj.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Chvála lesa
 
Nevím, nevím, zda se mi podaří se svou nepříliš poetickou náturou vychválit krásné prostředí jako je les tak, abych nikoho neurazil. Nesahám našim „literárním pánům lesa“ –  Klostermannovi, Vrbovi či Těsnohlídkovi ani po kotníky, ale i jako recesistický a realistický nepoeta cítím, že les by neměl mezi těmito mými často pochybnými chválami chybět. A tak se budu snažit, seč mé chabé síly stačí. A půjdu na to samozřejmě opět rafinovaně a tentokrát i stylově – tedy od lesa!

Jistě by bylo nošením dříví do lesa, když bych tu les na začátku této chvalby jako obyčejně definoval, ale přesto možná leckdo neví, že les má svou přesnou lesnickou definici. Za les totiž oficiálně považujeme plochu o rozloze alespoň 0,5 ha, na níž stromy dosahují výšky nejméně 5 metrů a kde koruny stromů v souvislém zápoji pokrývají přinejmenším 10% této plochy a podle jiné definice dokonce alespoň 25%. Ne každá skupina stromů tedy tvoří les!

Možná si ani neuvědomujeme, že kdysi v pravěku pokrýval naši rodnou planetu Zemi vlastně jen praoceán a prales. A právě v těchto prostředích vznikly a dále se vyvíjely první formy živé hmoty. Jako typický suchozemec nemám právo zabývat se tím, co se dělo a děje ve světových oceánech, s lesy a trochu i s pralesy však jakousi malou zkušenost mám. Vím na příklad, že v teplých prehistorických obdobích a v teplých oblastech vznikaly pralesy listnaté a v chladných obdobích a chladnějších oblastech pralesy jehličnaté. Ty první se jakž tak neporušené zachovaly už jen v tropickém pásu, mezi ty druhé patří například sibiřská tajga. Pozůstatek vlhkých listnatých pralesů, které pokrývaly většinu Evropy ve třetihorách, nacházíme ještě v subtropech, na příklad na Kanárských ostrovech a zejména na Madeiře.
 
  

Je to tzv. laurisilva, nádherný vavřínový les, který útočí na naše čichové buňky v nose úžasnou vůní bobkového listu, připomínající naši svíčkovou! Madeira je nevelký hornatý ostrov a laurisilva se zde vyskytuje téměř až do nadmořské výšky 1600 metrů na jižních svazích hor. Je to velká rarita, neboť je to pozůstatek vlhkých pralesů, které pokrývaly ve třetihorách většinu evropského kontinentu a vymizely až v poslední době ledové. Na Madeiře pokrývá tato tzv. laurisilva téměř 150 km čtverečních, tedy asi 20% rozlohy ostrova.  V těch krásně voňavých lesích se pak vinou tzv. levády, což jsou úzká, většinou kamenná koryta tvořící starý závlahový systém ostrova, jehož délka činí přes 2 000 km, a který zajišťuje čistou pitnou vodu dodnes. Není tedy divu, že v roce 1999 byly zbytky těchto madeirských třetihorních pralesů zapsány do Seznamu světového dědictví UNESCO.

Tisíce mil na severozápad od tohoto atlantického ostrova věčného jara pak přímo pastvu pro naše oči připravují zejména v období indiánského léta přepestré listy javorů v kanadských lesích. Měl jsem to štěstí poznat na vlastní nos i oči obé a mohu tyto exkurse vřele doporučit.
   
 

Vrátíme-li se do naší české kotliny, tak zjistíme, že ani naše listnaté lužní a smíšené lesy v nížinách i jehličnaté lesy pahorkatin a pod horami mají něco do sebe. O Boubínském pralese ani nemluvě!    

Les vždy byl, je a vždy bude velmi složitým ekosystémem a chválit bychom ho mohli do alelujá! Jistě každý slyšel perfektní přirovnání, že zejména rozlehlé tropické pralesy a také tajgy chladnějšího podnebního pásma severní polokoule jsou „plícemi“ naší planety. Přitom je zcela lhostejné, zda je ta planeta modrá či zelená, důležité je, že je to zatím pro nás lidičky planeta jediná a - chytrému napověz!

I každý malý les má celou řadu nezastupitelných funkcí. Stabilizuje místní klima přirozeným zadržováním srážek, neboť jak známo, v lese prší dvakrát, chrání půdu před silnými větry i před erozí a dokonce vytváří poměrně velmi rychle půdu novou, dále snižuje odtoky z lesních povodí a tím snižuje i riziko povodní. Les je také zdrojem cenné, všestranně využitelné a při tom obnovitelné suroviny – dřeva. V neposlední řadě je pak les cenným krajinotvorným prvkem a ideálním prostředím pro naši rekreaci.

Les – tři písmena, z nichž Francouzi pro jistotu čtou pouze první dvě a označují jimi nikoliv tu přírodní nádheru, ale množné číslo podstatných jmen. Našincům ale toto krátké slůvko přináší nejrůznější asociace a vjemy. Zrakové, zvukové, čichové, chuťové nebo i milostné! Ty zrakové se dají přiblížit i na těchto stránkách, zvukové by sice šly také, ale bylo by to složitější – no a čichové, chuťové a milostné vjemy jsou nevylíčitelné a nepřenosné. Cítit vůni jehličí, borových šišek, hub nebo dokonce červených lesních jahod, cítit jejich chuť na jazyku, slyšet švitoření ptactva a svist větru v korunách stromů, a jako vrchol – setkat se s naším pánem lesa jelenem, to jsou - spolu s krátkým spočinutím na hebkém mechu, ať už sólově nebo v duetu - jistě zážitky opravdu neopakovatelné!

A tak jako jsem už kdysi propagoval myšlenku, že každý z nás by měl mít svou oblíbenou hospůdku, tak ještě mnohem prospěšnější by bylo, kdyby měl každý svůj oblíbený les. Když ne in natura, tak tedy alespoň ve vzpomínkách. A proto – jako obvykle volám – chvála lesu!
 
Text a foto: Vladimír Vondráček
* * *
Zobrazit všechny články autora


Komentáře
Poslední komentář: 08.04.2021  12:50
 Datum
Jméno
Téma
 08.04.  12:50 olga janíčková
 08.04.  12:05 Von
 08.04.  11:29 Vesuvjana díky
 08.04.  08:27 Jaroslav
 08.04.  08:23 zdenekj
 08.04.  00:12 Ivan