Palladium
Palladium bylo nalezeno v roce 1803 a jeho objevitel W. H. Wollaston je pojmenoval podle asteroidu Pallas, který se ukázal na obloze o dva roky dříve.
Palladium je chemický prvek, značený symbolem Pd s atomovým číslem 46. Stříbrobílý kov je podobný platině a má shodné použití. Užívá se jako průmyslový katalyzátor a při zhotovování klenotů.
Palladium, o němž bude řeč, je však obchodní centrum, otevřené za velké slávy ve čtvrtek 25. října 2007 večer v Praze na náměstí Republiky. Pro tuto příležitost byla dokonce omezena MHD, což někteří lidé považovali za nepřístojné. Po Bílé Labuti otevřené 19. března 1939, a Kotvě z 10. února 1975, je to třetí centrum obchodu v této lokalitě. Začněme ale od Adama, a podívejme se trochu do historie.
Místem šly dějiny
Rozsáhlý archeologický průzkum stavební parcely v letech 2003-6 prokázal, že v tomto prostoru se v několika desítkách dřevohliněných domů usídlili lidé již ve 12. století. Nejvíce archeology překvapil nález románské kamenné architektury, domů, které ležely až za linií městského opevnění. Tato skutečnost ale také způsobila, že je město v 30. letech 13. století dalo z bezpečnostních důvodů zbourat.Tak vzniklo veřejné prostranství, základ dnešního náměstí Republiky.Když Karel IV. založil Nové Město pražské, na tomto území vznikla dnešní Truhlářská ulice a zakrátko tam byl založen špitál pro chudé. Husité špitál vyplenili, část jeho pozemků divoce zprivatizovali měšťané, a nastalo období bouřlivého rozvoje. Za Rudolfa II. se už některé domy proměnily ve skutečné paláce, jejichž majitelé museli po bitvě na Bílé hoře odejít do exilu.
V roce 1630 přišli na místo kapucíni, část domů zbořili a vznikla tam klášterní zahrada. 13. května 1636 byl založen kostel sv. Josefa, který je tu dodnes. Kapucíni začali stavět klášterní dům a jejich stavební činnost pokračovala až do druhé poloviny 18. století. Josef II. klášter zrušil a jeho areál věnoval armádě. Stavební aktivity navýšily původní terén o dva metry, byly vybudovány rozsáhlé stáje, hlavní budova a jízdárna. Poslední dva objekty byly zakomponovány do nynějšího Palladia. V kasárnách se vystřídala vojska C. K. armády, Československé armády, Wehrmachtu, ČSLA a Armády České republiky, která je opustila v roce 1993.
Z tohoto snímku je patrné, že si obyvatelé okolí vytrpěli svoje. Jejich podpisová akce požadující snížení hlučnosti, ta se pohybovala okolo 70 dB, a prašnosti, přiměla radnici k tlaku na stavebníky, kteří projevili určitou snahu omezit prašnost alespoň častým kropením příjezdových cest.
Co najdete v Palladiu
Objekt má celkem 11 podlaží, 6 nadzemních a 5 podzemních.Vnitřní prostor pro obchody 
s plochou 115 000 m čtverečních má pět podlaží, dvě nadzemní, přízemí a dvě podzemní. J e v něm více jak 170 obchodů, 30 restaurací, barů a kaváren. V podzemí je i velké parkoviště s naváděcím systémem na 900 míst, fungující nonstop, v němž za první hodinu parkování zaplatíte „jen“ 35 Kč. Kolik stojí další hodina propagační leták raději neuvádí. Přijet se dá Revoluční ulicí nebo z ulice Na Poříčí. Příchod do budovy je přímo z náměstí Republiky i z metra linky B. Nákupní galerie má otevřeno od 9 do 22 hodin, Palladium od 7 do 3. hodiny ranní.
Nejvíce míst ve skladbě obchodů zastává móda, v níž nechybí snad žádná ze světoznámých firem. Takových obchodů je tu 45. Na druhém místě se Palladium stará o žaludky či mlsné jazýčky, restaurací a kaváren je tu pětadvacet. Jen o málo méně jsou zastoupeny hodiny a klenoty, 19 prodejními místy, početněji se ještě vyskytují multimedia (10), Zdraví a krása (12), obuv a kožená móda (13). Méně početné jsou sportovní prodejny (6), hračky (7), potraviny (9),domácnost a doplňky (8). Samozřejmě jsou tu zastoupeny i služby, např. směnárna, balicí služba, cestovní kancelář , čistírna apod., celkem 18 provozoven. Ve všech podlažích jsou osvětlené informační panely s rastrovou mapou a seznamy provozoven, takže se snadno dá najít, kde ten který obchod či obchůdek sídlí.
Palladium usiluje o to, stát se i centrem zábavy, pročež připravilo pravidelný program plný hudby, tance, módních přehlídek, výstav umění a zábavy pro děti i dospělé. Vydává měsíční tištěný program a dokonce nabízí i členství v klubu. Informace o těchto aktivitách lze získat na www.palladiumpraha.cz.
Co jsem viděl já
Hned druhý den po návratu z chalupy jsem se jako správný pražský zvědavec do Palladia vypravil. Byl jsem vybuzen novinovým titulkem, že je to nákupní centrum pro horních 10 000 a luxusní Volvo v předvstupní hale dávalo názoru zapravdu. Možná vás udiví, že jsem názor po prohlídce neakceptoval. Ačkoli jsem už několikrát byl v nákupním centru Anděl, v Metropolu Zličín či ve Floře, což jsou velmi moderní centra, přece jen mi pohled dvě patra nahoru a dvě dolů vzal dech. Jak ve snu se lidé vznášeli na pohyblivých schodech nahoru i dolů, lesk barev světel a odrazů ve sklech ohromoval. Je to dokonalý velechrám konzumu, vzbuzující úžas a touhu neodejít s prázdnou.
Procházka po ochozech a galeriích ukazuje modernost a luxus. Provozovnám světoznámých firem se dostalo dostatek prostoru k předvedení veškerého sortimentu zboží 
ve všech velikostech. Prostorné haly plné stojanů lákají k výběru oblečení či obutí, kavárny, cukrárny či jídelny k pochutnání. Přesto se mi zdálo, že ceny , ač vysoké, nejsou nedostupné. Jako příjemce průměrného důchodu bych zde pravidelně nakupovat nemohl, avšak kdybych měl vybrat vkusný luxusní dárek k narozeninám, Vánocům či svatbě, jistě bych uspěl. A právě s tím provozovatelé určitě počítají, protože jinak by se jim vložené náklady nemohly vrátit. A tak, ač důchodce, mohu si kopeček zmrzliny za 25 Kč nebo zmrzlinový shake v ceně okolo 70 Kč při návštěvě výjimečně dovolit.
Zažil jsem i zajímavá setkání. To když jsem fotografoval voňavky firmy Lush a vyběhl na mne zavalitý bodyguard, že je fotit nesmím (měl smůlu, přišel pozdě). Zanedlouho potom v jiném podlaží mě zastavil jiný civilně oblečený svalnatec s visačkou, zda mám povolení fotografovat. Nevím, proč by se fotit nesmělo, jde přece o veřejný prostor, řekl jsem mu a novinářský průkaz ho uspokojil. V tu chvíli jsem si představil centrálu s mnoha monitory, na nichž bdělá ostraha sleduje cvrkot…
Aby prohlídka byla úplná, (což určitě nebyla), navštívil jsem i suterénní prodejnu potravin Albert. Tady nic překvapivého nebylo, myslím, že se ceny výrazně nelišily od jiných prodejen firmy. Dokonce rohlíky za 0,90 Kč mě překvapily. Zřejmě tu získávají obyvatelé městského centra další příležitost k nákupu, a ta nesmí příliš vybočovat z obvyklých cen, jinak by 
samoobsluha zkrachovala, protože by raději nakoupili jinde a levněji.
Jsou věci, které by chtěly napravit. Tak např. jsem se nechal vyvézt pohyblivými schody na jednu z galerií, zastřešenou původním trámovým stropem z koníren. Prohlédl si hadříky, ale nemohl jsem nalézt cestu dolů, protože schody jezdily jen nahoru. Teprve dotaz u prodavaček mě navedl na schodiště dolů, schované za regálem. Jak jsem si všiml, nebyl jsem jediný. Takže, v Palladiu se dá zabloudit.
Druhá nepříjemná věc mě potkala v nejnižším podlaží, kde byly výrazně cítit zplodiny výfuků parkoviště. To je ale obvyklý jev, který se vyskytuje i jinde.
Potěšující byly zbytky zdí románských staveb uchované v podzemním podlaží a zakomponované do prostředí.
Prohlídka byla inspirativní, svědčící o tom, že naše společnost, přes všechny výhrady k politikům, je stále bohatší. Areál je toho dokladem, jinak by ho ziskuchtivé světové firmy neobsadily.
A já? Občas tam zajdu pro příležitostný nákup dárku. Jinak ale zůstanu věrný Vietnamcům, Lidlu, Kauflandu a Tescu. Asi jako většina nás, seniorů.
Text a foto: Ivo Krieshofer
