Přátelství je jediným tmelem, který kdy bude držet svět pohromadě.
Woodrow Wilson
Je krásné být bohatý, je krásné být silný, ale nejkrásnější je být milován spoustou přítel.
Euripides
Přátelé a ctnostní muži jsou totéž.
Aristoteles
Přátelé mají mít přednost před králi.
Voltaire
Přátelství činí naše štěstí zářivějším, zvyšuje jeho třpyt, neštěstí pak činí snesitelnějším, poněvadž je sdílí a snáší s námi společně.
Cicero
Přátelství násobí radost a dělí žalost.
F. Bacon
Přátelství je součást lidského štěstí.
J. Werich
Libuše Wernerova
Na myšlenku na sraz čtenářů Seniortipu v Praze mě přivedl plakátek o výstavě Jany Haasové - Vesuvanky, která se konala v kavárně Pod Vesuvem v Praze - Karlíně. Nejdříve jsem začala zjišťovat, kdo by se zúčastnil. Jasné byly jen čtyři osoby. Postupně jsem psala pozvánky do klubu, na chat, do kavárny i posílala maily. Další zájemci slíbili účast, a tak jsme se jednoho krásného podzimního dne s Jitkou na Florenci čekaly na příjezd Olgy Kotačky a Barborky z Karlových Varů.
V kavárně už seděla drobná Vesuvanka, která zde měla výstavu. Muži sedícímu vpravo jsme nevěnovaly pozornost, ale po chvilce se odtajnil Mirek.
A to už přicházeli další: Emach, Mirka, Hana4711, Ivo. Představování a objímání nemělo konce. Úžasně milé bylo předávání dárečků - vyšívané ubrusy od Olgy, dečky od Barborky, růže od Emach a roztomilé obrázky s věnováním od Jany. Nechyběly dokonce čokoládové medaile.
Vypitou kávu vystřídal výběr jídla. Moc jsme si pochutnávali, připíjeli, příjemně se bavili a fotili. Do dokumentace jsme zapojili i velmi ochotnou servírku. Janiny obrázky se líbily a i ona měla jistě radost. Když později přibyla Alma, bylo nás jedenáct, a hned jsme ji zatáhli do hovoru. Zahrála nám na klavír, vyfotila vystavené obrázky a určitě i ona se mezi námi cítila dobře. Samozřejmě se opakovalo focení, to abychom na snímku byli všichni…
Nastalo další objednávání vínka a družná zábava. Loučili jsme se dost těžce, a zároveň vyslovovali návrhy na možné příští setkání v Praze, Brně, či Ostravě.
Přemýšlejte, kdy a kde příště! Je úžasné poznat se ve skutečnosti, ne jen virtuálně, i když i taková setkání jsou milá.
Jana Haasová Začalo to uveřejněním pozvánky na moji výstavu v Kavárně pod Vesuvem v Praze-Karlíně. Sama jsem dosud nikoho ze Seniortipu osobně neznala, a tak jsem byla zvědavá až uvidím své virtuální přátele ve skutečnosti.
Napjaté očekávání a překvapení. Sešlo se nás mnohem více než bych očekávala. Ten den snad všechny cesty vedly nikoliv do Říma, ale do Prahy (cesty z Ostravy, Brna, Plzně, Neratovic, Zbraslavi.... a dokonce i z Darmstadtu).
Zábava se rozproudila v krásné a přátelské atmosféře, kterou umocnilo i útulné prostředí kavárny. Naše vzpomínka zaletěla i do Kolumbie za Janou G. v podobě pohlednice, kterou jsme jí napsali a poslali.
Dokonce hudební vložku jsme měli. To když Alma sedla k piánu a když zahrála skladbičku Roberta Schumanna "O cizích zemích a lidech". Pěkné dílko asi nebylo vybráno náhodně, ale mělo myšlenku: "I ve vzdálených krajích žijí lidé, kteří jsou nám blízcí".
A v tomto duchu proběhlo celé naše setkání, na něž budu ráda velmi vzpomínat.
Postupně jsem psala pozvánky do klubu, na chat, do kavárny i posílala maily. Další zájemci slíbili účast, a tak jsme se jednoho krásného podzimního dne s Jitkou na Florenci čekaly na příjezd Olgy Kotačky a Barborky z Karlových Varů. 
bavili a fotili. Do dokumentace jsme zapojili i velmi ochotnou servírku. Janiny obrázky se líbily a i ona měla jistě radost. Když později přibyla Alma, bylo nás jedenáct, a hned jsme ji zatáhli do hovoru. Zahrála nám na klavír, vyfotila vystavené obrázky a určitě i ona se mezi námi cítila dobře. Samozřejmě se opakovalo focení, to abychom na snímku byli všichni…
Karlíně. Sama jsem dosud nikoho ze Seniortipu osobně neznala, a tak jsem byla zvědavá až uvidím své virtuální přátele ve skutečnosti.