Magdalena Vlachová začala psát o malířích v rubrice "Šuplík plný pohlednic".
Jak se zdá, šuplík je bezedný a pojďme pokračovat jej vyprazdňovat a ukazovat ostatním, co tam jsou za poklady. Jsou to pohlednice, které se někdy dostaly do šuplíku a už se nevzpomíná, od koho nebo jak se tam dostaly.
Pár takových pohlednic bylo od Václavy Jansy. Jsou na nich obrázky staré Prahy. A tak jsem zase, jako obvykle, chtěla o tomto malíři vědět něco více.
Český malíř, krajinář Václav Jansa se narodil 21. října 1859 v Německých Zlatnících na Slovensku. Podle jiných záznamů se narodil v Rovné pod Řípem. Jeho rodiče se později přestěhovali do Solan u Lovosic, kde pracovali na dvoře hraběte Herbersteina. Jansa se vyučil kupcem, později pracoval i jako číšník. Protože uměl dobře malovat a kreslit, stal se písařem u advokáta Kolby v Lovosicích.
S jeho přispěním a s přispěním třebechovického vlastence MUDr. Paříka se dostal na pražskou Akademii, kde studoval u profesora Lhoty. Ve vzdělávání pokračoval na Akademii ve Vídni u E. Lichtenfelse a L.C. Muellera.Ze začátku maloval figurální kompozice, jeho obraz "Mojžíš na hoře Sinai" byl ve Vídni oficiálně oceněn. Získal vídeňskou cenu Fuegerovu.
Ke krajinářství přešel během svého cestování po Čechách. Citlivě namaloval množství historických památek v jižních Čechách a hlavně v Praze. Tyto malby byly základem knih "Zlatá Praha“ a „Památky starého umění v Čechách". První kniha vyšla v roce 1908 a druhá v roce 1911. Maloval také v Dalmácii a na Rivieře. Pro jubilejní výstavu v Praze namaloval na objednávku hraběte Harracha pro jeho pavilon dioramat Krkonoš. Na výstavě architektury a inženýrství v Praze v roce 1898 namaloval spolu s Maroldem, Karlem Raškem a Ludvíkem Vacátkem panorama "Bitva u Lipan". Tuto panoramu lze vidět ještě dnes na pražském Výstavišti. Jak tyto dobové instalace vypadaly si můžete udělat přibližnou představu v bludišti na Petříně. Zde je obraz "Boj se Švédy na Karlově mostě" od bratrů Liebscherů. V roce 1894 byl pozván k malování diorámy Mikoláše Alše "Bitva pod Hrubou skálou". Na tomto obraze se podíleli také Karel Vítězslav Mašek a Vojtěch Bartoněk. Námět byl podle básně Beneše Heřmana "Pobití Sasíků pod Hrubou skálou".
Mnoho obrazů zachycuje starou Prahu. Když se v Praze v letech 1895 až 1899 dost bouralo a přestavovalo, mnoho starých uliček zmizelo. Jansa citlivě maloval mizející starou Prahu, uličky pražského ghetta, které se asanovalo. V Muzeu hlavního města Prahy byla v roce 2006 výstava jeho obrazů, "Pražské ghetto v obrazech". Muzeum má ve svých sbírkách asi 120 obrazů.
Výstava v Městském muzeu v Letohradě měla motto - Stará Praha.
Tento malíř zemřel 29. červa 1913 v Černošicích.
Olga Kotačka
O zpracované prezentace v Power Pointu si můžete napsat zde
Pár takových pohlednic bylo od Václavy Jansy. Jsou na nich obrázky staré Prahy. A tak jsem zase, jako obvykle, chtěla o tomto malíři vědět něco více. 
na Akademii ve Vídni u E. Lichtenfelse a L.C. Muellera.Ze začátku maloval figurální kompozice, jeho obraz "Mojžíš na hoře Sinai" byl ve Vídni oficiálně oceněn. Získal vídeňskou cenu Fuegerovu. 
nstalace vypadaly si můžete udělat přibližnou představu v bludišti na Petříně. Zde je obraz "Boj se Švédy na Karlově mostě" od bratrů Liebscherů. V roce 1894 byl pozván k malování diorámy Mikoláše Alše "Bitva pod Hrubou skálou". Na tomto obraze se podíleli také Karel Vítězslav Mašek a Vojtěch Bartoněk. Námět byl podle básně Beneše Heřmana "Pobití Sasíků pod Hrubou skálou".