V našem tipu na výlet vás zavedeme na jednu z nejhezčích tras v Beskydech. Projdeme se po části naučné stezky (NS) na Lysou horu, kterou provozuje Správa CHKO Beskydy. Vyrazit na ní lze ze dvou míst.Od nádraží z Ostravice a od parkoviště u Rajské boudy v Male-novicích (po žluté turistické značce), my jedeme autobusem do Malenovic a vystoupíme na točně - na parkovišti u stylové restaurace Rajská bouda.
Na stromě tady visí první z rozcestníků - Satina, BUS (486m). Žízniví již zde mohou svlažit hrdlo, my však rychle kráčíme po cestě k naší první zastávce.
Cestou vzhůru poznáváme díky informačním panelům NS Lysá hora spoustu zajímavostí. Po úzké asfaltce míříme po žluté turistické značce k 1km vzdálenému místu - u korýtka (560m). Chladivou vodou z přírodních zdrojů se občerstvíme, na skále si prohlédneme pamětní desky Janu Mohylovi a Zdeňkovi Stopovi - obětem hor. Je zde také další panel NS s informací o Přírodní památce Vodopády Satiny. Jedná se o unikátní část říčky Satiny v katastru obce Malenovice.
Největší ze všech objektů je však právě zastřešené korýtko vytesané z mohutného kmene, do něhož vtéká pitná osvěžující voda. Korýtko tu bylo odnepaměti, dříve však méně honosné a s nápisem: “Proto žába kuňká, že jen vodu žunká, kdyby pivo pívala, jistě by si zpívala” od rázovitého rodáka Karla Veličky.
Obrovský pískovcový balvan, z něhož voda prýští, se nazývá Ondrášova skála a podle pověsti byl právě zde, podle ústního vyprávění, zvolen Ondráš vůdcem své družiny.
Pak už pokračujeme strmým stoupáním nahoru (0,5km). Nejnáročnější úsek naštěstí netrvá dlouho a tak se ocitáme u Veličků. Odtud se nám nabízí pěkný pohled na známý hotel Petr Bezruč.
Hospoda u Veličků je roubená chalupa s venkovním posezením. Právě tady působil již zmíněný pan Velička, velký příznivec turistů, který se vždy rád zastavil s trampy. Rod Veličků provozuje tuto hospodu nepřetržitě již od roku 1825 a jedná se možná (interiér dávné časy připomíná) o nejstarší hospodu v Beskydech. Před vchodem do hospůdky visí na stromě rozcestník - U Veličků, hostinec (665m), a nedaleko další panel NS díky němuž se dozvíte, jak staří Valaši klučili neprostupné beskydské lesy a zřizovali na jejich místě rozsáhlé louky a pastviny.
Po malém zastavení pokračujeme k dalšímu cíli. Pěšinou, stoupáním lesem dojdeme ke staré asfaltové silnici. Po asfaltové silnici(směrem doleva) se pak dostaneme na Albínovo náměstí. Na prostranství uprostřed lesa tu stojí dřevěný přístřešek s posezením, takže svačiny jdou z baťůžků ven a my si děláme malý piknik.
I zde se nachází tabule NS s informací o někdejším rozsahu odlesnění hory vlivem valašské kolonizace. Prý ještě v turistických průvodcích z 30. let 20. stol. je možné číst: ...“u rozcestí turistických cest jest rozsáhlý palouk Salaš zvaný.” Podhůří bylo osídleno již ve středověku, ale osídlení beskydských kopců započalo v 16. století. Roku 1636 žilo v horách frýdeckého panství 42 Valachů, kteří tu pásli skoro 4800 kusů ovcí a koz. Za pastvu vybírala vrchnost nájem, proto dlouhou dobu mýcení lesa podporovala. V 18. stol. s rozvojem průmyslu cena dřeva stoupla a Valaši se stali nepohodlnými.“
Úřady je všemožně omezovaly, aby mohly pastviny zalesnit, takže horalé odcházeli do měst a salašnictví postupně zaniklo.
Nezbývá než pokračovat k další zastávce u klasické dřevjanky - U Zbuja. Stačí sejít kousíček dolů a už se před námi rozevírá krásná louka a dole malá chaloupka.
Útulná hospůdka nabízí odpočinek a občerstvení. Několikrát do roka se zde také konají různé akce - slétají se tu čarodějnice, v zimě se staví sněhuláci, na podzim se pouští draci, v létě se jezdí závody na kolech. Zdatní turisté mohou odtud vystoupat na zhruba pět kilometrů
vzdálený vrcholek Lysé hory.
Je zde prý jedno z nejmalebnějších míst v Beskydech. Scházíme k zápraží hospůdky a ani ta nás nezklamala. Stejně malebná jako z venku je i uvnitř. Interiér působí domácky a my si dáváme výtečné bramborové placičky, polévku i osvěžující pivo.
Dřevjanka "U Zbuja" je původní beskydská usedlost z roku 1836, ležící v lokalitě NA BÍLÉM v obci Malenovice. Do roku 1998 se na místním gruntu hospodařilo. Po rekonstrukci v roce 1999 slouží jako horská chata.
Jsme ale na výletě, takže se spokojíme s krátkou zastávkou a po občerstvení se vydáváme dolů, do Ostravice, kde příjemně unavení nasedneme na vláček a jedeme domů. Výlet je vhodný pro středně zdatné turisty. A proč vám tato místa doporučujeme? Na to je jednoduchá odpověď, je tam neskutečně krásně!