Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Miloš,
zítra Zora.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

BOREČSKÁ SONATINA A VELKÁ SYMFONIE STŘEDOHORSKÁ

Dnešní den se probouzí do husté mlhy, která mě doprovází cestou do Lovosic. Krajina je obestřena tajemstvím, jen pestrá květena podél trati dává tušit další krásy a zajímavosti pokračujícího jara. V okolí Roudnice už svítí žluté květy kozí brady, ve stejné barvě začíná kvést starček přímětník, fialově modrá šalvěj luční a kostival lékařský, růžová vikev, zelenkavě bílá rezeda a tu a tam se červenají vlčí máky. Zaujmou mě žlutě kvetoucí keříky štědřence obecného.

Z Lovosic se přesuneme autem do Režného Újezdu, odkud pokračujeme už po svých naší známou cestou k naučné stezce Boreč. První zastavení patří jako každoročně naší studánce a pak už vzhůru do listnatého lesa zajímavého znělcového vrchu s nadmořskou výškou 446 m , proslulého v zimě ventarolami (výdechy teplého vzduchu) a v jarním a letním období naopak výdechy vzduchu studeného (ledové jámy). Lovoš, za nímž se rádi ohlížíme, je stále v mlze, počasí nejisté.
Úpatí Borče nás vítá kantátou pěnkavovitých ptáčků, vůní rozkvetlého hlohu a ostrůvky drobně bíle kvetoucí mařinky vonné, která upoutá naši pozornost i svými listy uspořádanými do hvězdic. Tu a tam kvete rozrazil, hluchavka bílá, ptačinec velekvětý, snědek chocholičnatý a fialově růžový kakost smrdutý - má sice zvláštní kořeněnou vůni, ale mně se nezdá smrdutý. Nápadné lesklé nové listy jaterníků, jejichž typický tvar dal rostlině název, napovídají, kde brzy byly jejich nádherné modré kvítky. Listy svízelu přítuly a dalších rostlin. Obdivujeme mohutný, nejméně stopadesátiletý dub letní. V ohybu cesty na sebe upozorní nápadnou svítivou zelení několik větších kamenů, jsou celé potažené "jemným sametem", který si mohu pohladit. Je to druh lišejníku a mně se tak potvrzuje domněnka z minulého výletu, kdy jsem pátrala po záhadě nezvykle ostře zeleného Radobýlu.

Les je svěží a stejně tak i malá loučka, která si rozhodně nemůže stěžovat na nedostatek vláhy. Tak vysokou a sytě zelenou trávu jsme tu nikdy neviděli. Objevíme v trávě nápadně modré květy zběhovce plazivého, žlutého pryskyřníku a trochu přerostlého pryšce chvojky. O místo na slunci tu musela bojovat i prvosenka jarní, teď již odkvetlá. Sluneční paprsky začínají svádět boj s mlhou, která jen nerada ustupuje. Loučka ožívá. Pozorujeme množství drobného poletujícího hmyzu, různých malých můr zalétávajících do trávy a menších motýlů. Představí se nám babočka síťkovaná (naše nejmenší babočka), která usedne na list trávy a roztáhne křídla proti slunci. Velkou záhadou zůstane drobný světle okrově žlutý motýlek, který při letu tak trochu připomíná suchý akátový list, s nímž si pohrává vítr. I on usedne a předvede se nám. Na křídlech má droboučké černé skvrnky. Motýlek připomíná samičku ohniváčka celíkového, ale je trochu jiný a atlas mi nic bližšího nenapověděl...

Pokračujeme v cestě, která se zužuje a stoupá. Po levé straně si povšimneme otvoru mezi kameny. Vložíme do něj ruku a zjistíme, že to tam pěkně studeně táhne. Kolem nás přeletí strakapúd velký s varovným pokřikem. Potkáváme další květenu, tu pomněnky, ostrůvky rozrazilu, listy kozince sladkolistého a dokonce i listy lilie zlatohlávku.

Zastavili jsme se v kamenné suti, kde, k našemu údivu roste i borůvčí, které bychom tu nehledali. Posadíme se a nasáváme vůni lesa a celkovou krásnou a klidnou atmosféru tohoto zajímavého a proslulého koutu Českého středohoří. Kvete jeřáb ptačí. Znovu se ozval varovný křik strakapúda a kdesi v dálce i bažanta, jako by mu snad chtěl odpovědět. Kolem nás proletí větší perleťovec s rezavými křídly a černými skvrnami, po chvíli bělásek řepkový - ten má pro změnu rezavé okraje křídel. Delší dobu si prohlížíme hnědáska kostkovaného, který se usadil v naší blízkosti a nebyl plachý. Svojí přítomností nás potěšil okáč luční. Další  zajímavostí byl malý štíhlý brouček s kovově modrými krovkami. Je tu  klid, nikým nerušený.Při návratu do Režného Újezdu nás potěšil všeobjímající Lovoš, který vystoupil z mlhy. I jeho skalnaté svahy se mohou pochlubit na dálku lišejníkem, i když méně intenzivně zbarveným.

A ještě navštívíme galerii Svazu ochránců přírody " Porta Bohemica" v Lovosicích, která je zasvěcena Českému středohoří. Milé překvapení nás čeká v jejím prvním patře, kde jsou vystaveny panoramatické obrazy Českého středohoří lovosického výtvarníka Antonína Baráka (2. 4. 1917 - 15. 8. 1999). Velké tempery a malé akvarely, vypovídající o velké lásce
malíře, na nás dýchnou jedinečnou atmosférou naší milované krajiny, kterou malíř zachytil ve všech ročních dobách. Malíř nezapomíná ani na Říp. Obdivuji lehkost a zároveň i precizní provedení, zářivost barev, světla a stíny v korunách stromů i v polích, dramatičnost oblohy i
kopců, shlížejících ve svých modravých a fialových tónech do údolí s malebnými vesničkami. Jsem nadšena kompozicí obrazů a jejich inspirativní barevností. Velice působivá a asi ne náhodná je častá kombinace škály fialových a modrých barev se žlutou, oranžovou a okrovou
a kdesi uprostřed jsou tóny zelené a hnědé. Krásné a hodně blízké jsou mi i jednobarevné akvarely. Obraz je jako hudební skladba. Výstavu Antonína Baráka bych nazvala  "Velká symfonie středohorská".

Sedím ve vlaku se svými krásnými a hlubokými dojmy z výletu i z výstavy.
Vzdalující se sopečná krajina má nafialovělý nádech....
Jana Haasová
 

Pověsti a legendy Českého Středohoří
 
Kterak Jan Zbyněk Zajíc přišel na mizinu
Nejen císař Rudolf, ale i někteří čeští páni byli milovníky věd a umění. Z nich potom Jan Zbyněk: Zajíc propadl alchymii natolik, že se nechal připravit o celé jmění, a byl pochován jako chudák ve svatojakubském klášteře.
Slavný rod Zajíců nikdy nepatřil mezi nuznou šlechtu, a když se Jan Zbyněk ujímal dědictví v Budyni, měl věru dost, co pro něho ctihodní konšelé našetřili. Snad proto žil na svém panství tak okázale. Rád zval věhlasné muže toho věku; ano i Bartoloměj Paprocký a Tycho de Brahe u něho pobývali, ale alchymisty se to na Budyni jen hemžilo. A právě tak jako císaři, i Zbyňku Zajíci slibovali vynalezení elixíru věčného života nebo vyrobení zlata. Na Budyni se také hledal kámen mudrců, přicházely tu na svět všelijaké dryjáky a zázračné masti, ale především se kutálely tolary ze Zbyňkova měšce. Většina těch alchymistů byli totiž šarlatáni a podvodníci; jakmile vylákali na šlechtici peníze, hned s nimi upláchli, anebo je rozházeli na své pokusy. Zbytečně také Jana Zbyňka nabádal rytíř Bavor z Hustiřan, aby tu chásku vyhnal karabáčem. Toho totiž alchymisté připravili o poslední škorně a jen z milosti přátel šel k stáru žitím.
Pan Zajíc neposlechl. Mysl se mu pomátla vidinou zlatých prutů a zadlužil se natolik, že roku 1613 přišel o všechny své statky do posledního. Věřitelé dali odhadnout jeho zboží v Budyni, Žabovřeskách, Nížebohách, Vrbce, Kostelci, Roudníku i ve Lhotském dvoře, a když tak vyrovnal mnohatisícové dluhy, nezůstala mu jediná kopa tolarů. Teprve nyní si uvědomil, kam ho neblahá vášeň dovedla. Bylo však pozdě, jeho rod se již nikdy nepozvedl a Jan Zbyněk se zármutku dlouho nepřežil. Umřel v roce 1616 a že mu bylo souzeno pykat za svůj nerozum až do konce, nezůstalo peněz ani na to, aby ho pohřbili v oblíbené Budyni, jak si ze srdce přál. Nakonec pana Zbyňka i pro úctu k rodu pochovali z útrpnosti v klášteře svatého Jakuba na Starém městě Pražském.
 
Další články autorky:
Mannsteinův kámen
Vzpomínáte na tento den?
Srpnová romance
Ovčín
Konec léta na Březině
Bezejmenná rozhledna
Pod vrchem Boreč
Tři duby
Hazmburk
V listopadu pod Milešovkou
Boreč v zimě
Vzdálený pomocník
Trojhora
Dubnový výlet
Na Kozích hřbetech
Pod Košťálovem
Magická hora Říp
Čičov










Komentáře
Poslední komentář: 11.06.2008  19:30
 Datum
Jméno
Téma
 11.06.  19:30 Vesuvanka wiki, Míle, Bobo, vasi.m, dobrákovi, Gabi-florce
 11.06.  16:56 Gabi-florka ...Janince...
 11.06.  15:46 dobrák Broumovské stěny a to ostatní....
 11.06.  11:33 vasi.m
 11.06.  11:17 Bobo :-)))
 11.06.  10:53 Mila
 11.06.  10:48 wiki dík
 11.06.  10:16 Vesuvanka Daně
 11.06.  08:56 Dana Poděkování
 11.06.  08:00 Vesuvanka Karle, Růžence, Mirkovi tulákovi
 11.06.  07:38 Mirek tulák
 11.06.  07:25 Růžena
 11.06.  05:52 Karla