Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Robin,
zítra Marika.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

 

Pověst o Bruncvíkovi
 
Před dávnými lety vládl v české zemi kníže Bruncvík. Po pár letech vlády se rozhodl, že se vydá do světa. Své manželce Neoménii řekl, že by chtěl mít ve svém znaku lva. Vyměnil si s ní prsten a řekl jí, že když neuvidí jeho prsten po sedmi letech, tak že už nebude žít. Nechal osedlat koně a s doprovodem rytířů odjel do světa.
 
Procestoval mnoho zemí, poznal mnoho ostrovů. Na jedné cestě na moři je zastihla bouře. Uviděli ostrov, z kterého vycházela žlutá záře a vydával silnou vůni. Byla to záře z jantarové hory. Ta měla takovou moc, že kdo ji spatřil, ten k ní byl navždy připoután. Bruncvík s družinou na ostrov vystoupil, ale už nemohli odplout.
 
Jak šel čas, tak skoro všichni pomřeli hladem, zůstal jenom kníže Bruncvík a jeho starý sluha Baladán. Ten si všiml, že každý rok přilétá na ostrov pták Noh. A aby mohl zachránit svého knížete, zabil koně a knížete s jeho mečem do kůže zašil. Pták Noh opravdu přiletěl, sebral kůži s knížetem a odletěl do svého hnízda, ke svým mladým ptáčatům. Ta se vrhla na kůži, ale kníže měl u sebe meč a ptáčata pobil. A uprchl z hnízda do lesa.
 
Tam uslyšel hrozný řev. Vydal se blíž a viděl, jak spolu zápasí lítá saň a lev. A protože chtěl získat do svého erbu lva, rozhodl se, že pomůže v boji lvovi. Začal sani utínat jednu hlavu po druhé, až jich bylo celkem devět. Když už mu docházely síly, dokončil zápas lev, který saň roztrhl v půli. Potom ulehl k nohám knížete. Od té doby lev následoval Bruncvíka, kam se hnul.
 
Jednou spatřil kníže z vysoké hory daleko v moři hrad krále Olibria a odjel ho požádat, aby mu pomohl se vrátit domů. Ale ten mu uložil nejdříve osvobodit jeho dceru Afriku, kterou unesl drak Bazilišek a k tomu mu půjčil svůj koráb. I když hrad hlídaly obludy, Bruncvík s lvem je všechny přemohly a dostali se až k Africe, která byla obtočena hady. Ta ho varovala před Baziliškem, který se právě vracel na hrad. Dala mu prsten, který mu měl dodávat sílu. Bruncvík pobil všechny hady, kteří naplnili síň a pak se pustili do boje s Baziliškem. Byl to drak, který měl 18 ocasů. Boj byl krutý a dlouhý. Ale i zde měl Bruncvík nakonec navrch a draka s pomocí lva a prstenu zabil.
 
V boji byl Bruncvík zraněn. Afrika ho pečlivě ošetřovala a jak jinak, také se do něj zamilovala. Když se Bruncvík uzdravil, vrátili se k Olibriovi. A ten, místo pomoci Bruncvíkovi se vrátit domů chtěl, aby si vzal jeho dceru za manželku. Bruncvík tohle ale v úmyslu vůbec neměl, hrozně se mu stýskalo po jeho manželce Neoménii. Jak chodil po hradu, našel ve sklepení starý ostrý meč, který vyskakoval z pochvy. Vyměnil ho za svůj. Potom, když se na ten meč ptal, tak mu Afrika řekla, že meč má čarovnou moc. Když se mu poručí, tak seká hlavy sám. Bruncvík, i když se to neslušelo, nechal setnout hlavu proradnému Olibriovi a celému dvoru i s Afrikou. Vzal si zlato, které tam našel a vypravil se i se lvem domů.
 
Jak se plavili po moři, tak slyšel z jednoho ostrova, okolo kterého zrovna pluli, hudbu a ze zvědavosti u ostrova přistál. Tam ale žili zakletí ďábli, tak je nechal mečem posekat a plul dál. Po několika dnech plavby připlul k jednomu městu. Tam ho vojsko Astriolů zajalo a předvedlo ke králi. Ten ho také začal nutit, aby tam zůstal. Takže opět použil zázračný meč. Když to král viděl, tak mu slíbil, že ho doprovodí i se lvem domů, do české země. Domů už se dostali bez překážek.
 
Před Prahou si Bruncvík oblékl roucho kajícníka a se lvem se vydal na hrad. Tam bylo hlučno a veselo, jeho žena Neoménii se znovu vdávala. Bruncvík zachytil jednoho číšníka, co roznášel nápoje, hodil svůj prsten do poháru a připsal lístek:
Ten, který před sedmi lety odešel je tu. A poprosil číšníka, aby pohár dal nevěstě. Bruncvík sám ale odjel na jiný svůj hrad. Ženich Neoménie si ale lístek přečetl a vydal se s družinou Bruncvíka hledat. Bruncvík byl donucen znovu použít svůj čarovný meč. Potom sezval pány a zemany a začali se veselit. Neoménie mezi tím našla prsten v poháru a začala ho také hledat. Když se sešli, byla radost veliká nejenom na hradě, ale i v celé zemi. Bruncvík nakázal, aby na korouhve a brány všech hradů a měst byl namalován erb se znamením bílého lva v červeném poli. Když se naplnil Bruncvíkův čas a on zemřel, lev po několika dnech skonal na Bruncvíkově hrobě steskem. Zázračný meč byl zazděn do pilíře Karlova mostu, vedle něho je socha Bruncvíka s ležícím lvem.
 
A pověst praví: Až bude České zemi nejhůře, povstane svatý Václav s blanickými rytíři, kůň svatého Václava na mostě vykopne Bruncvíkův meč. Svatý Václav ho uchopí, zatočí s ním nad hlavou a s jeho pomocí useká hlavy všem nepřátelům české země.
Olga Kotačka


Komentáře
Poslední komentář: 18.02.2013  11:53
 Datum
Jméno
Téma
 18.02.  11:53 Vendula