Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Tibor,
zítra Sáva.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Vzpomínka k 85. výroèí narození Oty Pavla


Dne 2. èervence 2015 si pøipomínáme 85. výroèí narození Oty Pavla - èeského prozaika, novináøe a sportovního reportéra. Je autorem sportovních a autobiografických próz s tématy z vlastního dìtství.

 

   


Kdy¾ se malý Ota narodil, nejmenoval se Ota Pavel, jeho pùvodní jméno bylo Otto Popper. Otùv otec Leo byl ®id. Dobrodruh milující vlast, pøírodu a rybaøení - tak by se dal tatínek Oty Leo Popper charakterizovat. Hermína, matka Oty, je tak trochu záhadou, pøíliš se toho o ní neví, snad jen ¾e byla dobrou kuchaøkou, co¾ ètyøi chlapi jistì ocenili. Ota mìl dva starší bratry - Huga a Jiøího.

 

  

 

Bratøi Hugo a Jiøí


Nelehká doba války 

Všichni víme, ¾e v 30. letech se k moci dostává Adolf Hitler se svou nenávistí k ¾idovské rase a nejen k ní. Rodina se v roce 1939 stìhuje z Prahy do Buštìhradu (u Kladna), a to jak z dùvodù rasových, tak z dùvodù existenèních. Zde se vytváøí Pavlùv kladný vztah k pøírodì, rybaøení, sportu a vlasti. Velkou zásluhu má na tom jeho otec. Ten je propuštìn ze zamìstnání, z pozice obchodního cestujícího, ve kterém byl velmi úspìšný.

 

V roce 1943 odcházejí Otovi bratøi do Terezína, podle jistých kritérií byli toti¾ míšenci prvního stupnì.
V terezínském táboøe se jejich osudy rozcházejí, Hugo odchází na práce do Øíše. I tatínek Oty je nucen koncem roku 1944 odejít do transportu. Ota byl od pobytu v koncentraèním táboøe ušetøen, jednak pro svùj nízký vìk, a jednak pro skuteènost, ¾e byl takzvaným míšencem druhého stupnì. Ale ani tak pro nìj váleèná léta asi jako pro nikoho nebyla jednoduchá. Nepøíjemné zá¾itky se mu vryly do pamìti. Byl v bezprostøední blízkosti lidického masakru. Zhruba ve ètrnácti letech nastoupil na práce v dolech. Naštìstí otec i Otovi bratøi tì¾ké roky pøe¾ili a vrátili se domù. A ¾ivot šel dál.


Místo obchodníka rozhlasovým redaktorem
Ota si pøál dohnat své ztracené vzdìlání. Za podpory otce mìl mo¾nost vystudovat, v letech 1946-1948, obchodní školu. Leo by rád mìl ze syna dobrého obchodníka a také se o to sna¾il, ale Ota nechtìl jít cestou svého otce a rok po absolvování školy nastoupil na radu pøítele Arnošta Lustiga do Èeskoslovenského rozhlasu. Zaèínal ve zpravodajství, brzy poté se pøemístil do sportovní redakce.

 

 

Ota Pavel na vojnì


V rozhlase pùsobil sedm let s dvouletou pøestávkou, kdy vykonával povinnou vojenskou slu¾bu. A právì v dobì pobytu na vojenském výcviku se v jeho hlavì zrodila myšlenka stát se spisovatelem.


Redaktor v Èeskoslovenském vojáku
Po odchodu z rozhlasové redakce si Pavel našel místo ve sportovním týdeníku Stadion, kde pùsobil do roku 1957. Následovalo místo sportovního a tìlových. redaktora ve ètrnáctideníku s názvem Èeskoslovenský voják. Pøi tomto zamìstnání mìl na sebe více èasu, a tak se mu podaøilo vystudovat tøíletou støední školu pro pracující. V roce 1960 se u¾ mohl chlubit maturitou. Dalším pøínosem bylo setkávání se s významnými sportovci tehdejší doby (napøíklad Emil Zátopek, fotbalové dru¾stvo Dukla Praha) a mo¾nost cestovat do zahranièí. Vzpomenout mù¾eme cestu do Ameriky.

 


Duklu ameriètí diváci oslavovali, stala se pro nì symbolem síly evropského fotbalu. Za rok se do New Yorku vrátila a právì díky druhé úèasti se její sláva rozšíøila naplno i po Èeskoslovensku. Na palubì letadla toti¾ spolu s hráèi byl také novináø Ota Pavel, který jejich cestu zachytil v nesmrtelné knize Dukla mezi mrakodrapy. Ale všechno mohlo být jinak…


O dva roky pozdìji (v roce 1964) mìl mo¾nost být v místì dìní zimní olympiády v rakouském Innsbrucku. A právì zde propukla naplno choroba Oty Pavla, která ho „pronásledovala" do konce jeho ¾ivota - maniodepresivní psychóza.


Nemoc
V roce 1964, na Zimních olympijských hrách v Innsbrucku, se u Oty Pavla projevila vá¾ná duševní choroba a ta ho roku 1966 natrvalo vyøadila z práce. Odešel do invalidního dùchodu, ale i pøes èasté pobyty v nemocnici nepøestával literárnì tvoøit.

V dnešní dobì tuto nemoc oznaèujeme názvem bipolární afektivní porucha. Typické je pro ni støídání depresivních a manických fází, pøièem¾ ve fázi depresivní mù¾e mít pacient v dùsledku dlouhodobì pokleslé nálady (smutek, stísnìnost, apatie) sebevra¾edné sklony, ve fázi mánie mù¾e být nebezpeèný sobì i svému okolí. Manická fáze je pravým opakem fáze depresivní. Èlovìk má nezdùvodnitelnou radost, èiší z nìho pøehnaná sebevìdomost, rozjaøenost, energie. Je jako workoholik - nejí, nespí. Myšlení bývá zrychlené, a to má za následek nìkdy a¾ tzv. myšlenkový trysk, to znamená, ¾e myšlenky pøedbíhají slovo, tudí¾ mluvícímu není dobøe rozumìt.

 

Dalším znakem je nadmìrná podnikavost a také to, ¾e nemocný rád zasahuje do dìní kolem sebe, má „vylepšovatelské sklony" a plánuje povìtšinou nereálnì. Velmi nebezpeèné je, ¾e ztrácí zábrany.

 

 

 



Tvorba Oty Pavla
Jeho literární dílo není pøíliš rozsáhlé, ale je velmi poutavé a ètivé, psal sportovní reportá¾e a povídky do konce šedesátých let minulého století, povídky je mo¾né èíst tzv. „na jeden zátah“. Pozdìji bìhem nemoci zaèal psát své autobiografické povídky.

 

 


Povídky a reportá¾e Oty Pavla ze sportovního prostøedí:
Dukla mezi mrakodrapy (1964)
Plná bedna šampaòského (1967)
Pohár od Pánaboha (1971)
Syn celerového krále (1972)
Pohádka o Raškovi (1974)
Výstup na Eiger (1989)
Autobiografické povídky Oty Pavla:
Smrt krásných srncù (1971)
Jak jsem potkal ryby (1974)
Veliký vodní tulák (1980)
Zlatí úhoøi (1985)
Jak šel táta Afrikou (1994)

 

Posmrtnì vydané výbory z díla:
Fialový poustevník, 1977
Sedm deka zlata, 1980
Veliký vodní tulák, 1980 – výbor z díla
Zlatí úhoøi, 1985 + rozšíøené vydání 1991 (Bìh Prahou a Prase nebude se kvùli cenzuøe nedostaly do prvního vydání tohoto souboru a vyšly a¾ v roce 1991)
Výstup na Eiger, 1989
Mám rád tu øeku, 1989
Jak šel táta Afrikou: Povídky, 1994
Omyl a jiné povídky, 1995
Olympijské hry a jiné povídky, 1996


Vzpomínkové knihy na Otu Pavla a kní¾ky o kraji Oty Pavla
Pavlová Vìra, Vzpomínky na Otu Pavla, V.P.K., Praha 1993.
Fiala Jan Šimon, Z posledních rájù Oty Pavla, Bílý slon, Praha 1998.
Peterová Zuzana, Spanilé jízdy aneb Náš bratr Ota Pavel, Nezáv. nov., Kladno 2000.
Brùna Otakar, Potkat tu Otu Pavla, Akcent, Tøebíè 2000.
Peterová Zuzana, Jak jsme se zbláznili: mùj táta Ota Pavel a já, G plus G, Pha 2001.
Pechová Jaroslava, Zpáteèní lístek do posledního ráje Oty Pavla,Laguna Pha 2002.
Lustig Arnošt, Okam¾iky s Otou Pavlem, Nakladatelství A. Š»astný, Praha 2003.
Monografie o Otovi Pavlovi
Brùna Otakar, Slzy na stoncích trávy, 1990.
Svozil Bohumil, Krajiny ¾ivota a tvorby Oty Pavla, Akropolis, Praha 2003


Dokumentární filmy vìnované Otu Pavlovi:
Slzy na stoncích trávy – dvoudílný amatérský dokument, 1988, Ing. Libor Hlavatý
(1988 cena „Kromìøí¾ský tolar“, Kromìøí¾, „Oscar junior“ Benátky nad Jizerou)
Pøedèasná úmrtí – Jak jsem se zbláznil – Ota Pavel, 2001, re¾. Roman Vávra
Hrdinové posledního ráje Oty Pavla – maturitní studentská práce SPŠ ST Praha, 2008, re¾. Tomáš Pešula

 


Absolventské hrané filmy:
Kapøi pro wehrmacht - krátkometrá¾ní film FAMU, re¾. Karel Smyzcek, 1975, role tatínka J. Somr
Smrt krásných srncù - krátkometrá¾ní film FAMU, re¾. Vladimír Merta, 1975, role tatínka Z. Øehoø

 


Nedokonèeno:
Od podzimu 1970 sbíral Ota Pavel materiál pro scénáø k filmu Poslední ráj.
Mìl být o pøevoznících, rybáøích a lesnících z Køivoklátska, o „fialovém poustevníkovi“ Václavu Matouškovi. Dochovaný materiál zùstal v pozùstalosti, je uchován v Památníku národního písemnictví v Praze.


V roce 2015, tj. k 85. výroèí narození Oty Pavla vychází u¾ 6. vydání vzpomínkové knihy  Jaroslavy Pechové Zpáteèní lístek do posledního ráje Oty Pavla


V Èeském rozhlase na stanici Dvojka v pìtidílné èetbì ze vzpomínek na kraj kolem Berounky zazní úryvky z dìl i korespondence Oty Pavla.


Pøeètìte si rozhovor s autorkou a poslouchejte pøi pøíle¾itosti spisovatelových nedo¾itých 85. narozenin veèerní èetbu na pokraèování 


Zpracovala Janina Svobodová 


zdroj: sí» internetu napø. http://otapavel.cz/ , http://fotbal.idnes.cz/ , http://www.czautohits.com/ota-pavel/

foto Milan Richtermoc http://czechfolks.com/plus/2011/07/15/milan-richtermoc-jak-jsem-potkal-jiriho-pavla/ a další zdroje

 

* * *

Zobrazit všechny èlánky autorky

 



Komentáøe
Poslední komentáø: 03.07.2015  06:19
 Datum
Jméno
Téma
 03.07.  06:19 Bobo :-)))
 02.07.  22:03 Janina Svobodová podìkování
 02.07.  17:05 Karla I.
 02.07.  15:59 kusan
 02.07.  14:17 PhDr. Milan Richtermoc,MBA AD: Vzpomínka na Otu Pavla
 02.07.  12:07 Blanka K.
 02.07.  01:36 jaroslava Pechová