Marie Zieglerová: Příběh topolu

Před mnoha a mnoha roky jej zasázeli k plotu cvičiště jednoho pejskařského klubu. Sotva že viděl přes plot na psí drobotinu, která se svým pánečkům pletla mezi nohy, než jejich hlavičky pochopily, co znamená „sedni“ a všechny možné jiné povely.

Obdivoval ty vzrostlejší, jak vykonávali, co jim psovod poručil třeba jen gestem nebo písknutím. Pozoroval jejich závod s časem při složité agility a bylo mu líto, když některý čtyřnohý závodník vynechal nějakou disciplinu či shodil laťku při přeskoku. A co potom to „cik cak“ mezi řadou tyček? „No, tak tohle bych nedokázal,“ přiznával sám sobě, „takové hopsání ze strany na stranu musí být moc namáhavé!“

Rostl rychle, protože toho chtěl co nejvíc vidět, vytahoval se ke slunci, k oblakům, na jeho větvích sedávali od jara do zimy všemožní ptáci a cvrlikali o tom, co na svých cestách viděli. Na zimu se stával útočištěm houfů vran a pozoroval, jak si na blízkých polích hledají potravu.

Ale cvičiště bylo nutno rozšířit a on se do plánů nevešel. Najednou překážel...

Překážel, i když roky a roky sloužil svým stínem všem možným psím rasám i jejich lidskému doprovodu.

Překážel, proto jej na jaře, když jeho větve byly ještě docela holé, pokáceli a nemilosrdná pila jej rozřezala na polena. Zvědavost se mu nevyplatila a pile se bránit nedokázal. Ale i pokácený překážel a dokonce zabíral víc místa než předtím.

„Co s ním? Kdo, prosím vás, nebydlí v paneláku?! Kdo se těch polen ujme?!“ Našel se jeden z členů spolku pejskařů, který si hodlá polena odvezl na dvůr svého domku. Pěkně je poskládal, aby vysychala a on je mohl, posekaná, v zimě použít na zátop pod kotlem.

Vidím na ně z balkonu, a tak mi nemohlo ujít, co se s nimi začalo dít, jen co se ovzduší oteplilo. Stejně jako na ostatních okolních stromech i na polenech topolu se začaly objevovat chomáčky zeleně. A výhony rostou „jako z vody“, jako bych slyšela, jak mezi sebou štěbetají.

Obdivuji jejich sílu a je mi líto, že nový život, ke kterému se probudily, bude zmařen, jakmile pod pálícím letním sluncem bude mízy v polenech ubývat.

* * *

Foto pro SeniorTip.cz © Marie Zieglerová

Zobrazit všechny články autorky