Evropská unie a její instituce
Evropská
unie Evropská unie byla zalo¾ena v souladu se Smlouvou o Evropské unii (Maastrichtská smlouva). Je zalo¾ena na Evropských spoleèenstvích, spolupráci v oblasti Spoleèné zahranièní a bezpeènostní politiky a v oblasti vnitra a justice. EU má pìt institucí: Evropský parlament, Radu ministrù, Evropskou komisi, Soudní dvùr a Kontrolní dvùr.
Je volen v pøímých volbách, vyjadøuje politickou vùli Evropské unie a je nejvìt¹ím mnohonárodním parlamentem na svìtì. Evropský parlament dohlí¾í na dodr¾ování obèanských práv, pøijímá legislativu a monitoruje vyu¾ití exekutivní moci.
Obvykle známá jako Rada ministrù, je tvoøena odbornými ministry vlád ka¾dého èlenského státu, kteøí se scházejí, aby rozhodovali a øe¹ili národní nesrovnalosti v rùzných resortních oblastech. Evropská rada, slo¾ená z hlav státù nebo pøedsedù vlád, se schází nejménì dvakrát do roka, aby stanovila cíle a urèila priority. Pøedsednictví Rady je pøebíráno ka¾dým èlenským státem na období ¹esti mìsícù.
Evropská komise je výkonným orgánem Evropského spoleèenství. Je slo¾ená z komisaøù, iniciuje návrhy zákonù a pùsobí jako strá¾ce smluv. Komise øídí a provádí spoleèné politiky a mezinárodní obchodní vztahy.
Soudní dvùr
Skládající se z 15 soudcù a 9 generálních advokátù, poskytuje potøebnou právní ochranu, a zaji¹»uje, ¾e právo je dodr¾ováno v souladu s výkladem a aplikací danou Smlouvami a s ve¹kerou legislativou na nich zalo¾enou.
Kontrolní dvùr
Kontrolní dvùr reprezentuje daòové poplatníky a je zodpovìdný za kontrolu toho, ¾e finance EU jsou vynakládány podle rozpoètových pravidel a naøízení.
Klíèová my¹lenka Evropské unie ve vztahu ke kandidátským zemím:
Evropská unie je tvoøena èlenskými státy, které se rozhodly postupnì propojit své know-how, zdroje a osudy. Spoleènì, bìhem 40letého období roz¹iøování, vybudovaly zónu míru, stability, pokroku a solidarity.
Nikdy nebyla my¹lenka evropského sjednocení spojena s jediným politickým konceptem nebo s jediným modelem integrace. Jeliko¾ proces sjednocení nebyl slepì fixován k uzavøenému modelu Evropy, byl schopen èerpat podnìty ze zcela rùznorodých politických událostí v závislosti na situaci.
Toto východisko umo¾nilo nový pokrok. Hlavní rys sporù o sjednocování Evropy se tak jeví jako èistì pragmatická zále¾itost.
Dal¹í roz¹íøení je jednou z nejdùle¾itìj¹ích pøíle¾itostí pro Evropskou unii v 21. století. Pokraèující integrace kontinentu mírovými prostøedky je jedineèný, historický úkol, který roz¹íøí oblast stability a prosperity na nové èleny. Proces, který roz¹íøení umo¾ní, EU formálnì zahájila v bøeznu 1998.
Tento proces zahrnoval následujících tøináct státù: Bulharsko, Èeskou republiku, Estonsko, Kypr, Litvu, Loty¹sko, Maïarsko, Maltu, Polsko, Rumunsko, Slovenskou republiku, Slovinsko a Turecko.
Na summitu v Lucemburku v prosinci 1997 Evropská rada rozhodla, ¾e proces roz¹íøení by mìl obsáhnout :
- Evropskou konferenci, mnohostranný rámec spojující deset støedoevropských
zemí, Kypr a Turecko, která byla zahájena 12. bøezna 1998;
- proces pøistoupení, který zahrnuje deset støedoevropských státù a Kypr, který
byl zahájen 30. bøezna 1998;
- vyjednávání o vstupu, která se Evropská unie rozhodla na doporuèení
Evropské komise otevøít 31. bøezna 1998 se ¹esti zemìmi: Èeskou
republikou, Estonskem, Kyprem, Maïarskem, Polskem a Slovinskem.
EU se ji¾ nyní mù¾e ohlédnout zpátky do historie úspì¹ného roz¹iøování. Paøí¾ské smlouvy (1951), ustavující Evropské spoleèenství uhlí a oceli (ESUO) a Øímské smlouvy (1957), ustavující Evropské hospodáøské spoleèenství (EHS) a EUROATOM, byly podepsány ¹esti zakládajícími èleny: Belgií, Francií, Nìmeckem, Itálií, Lucemburskem a Nizozemím.
EU poté pro¹la ètyømi následujícími roz¹íøeními:
1973 Dánsko, Irsko a Spojené království Velké Británie
1981 Øecko
1986 Portugalsko a ©panìlsko
1995 Rakousko, Finsko a ©védsko.
Budoucnost, rok 2000 a dále
Poèínaje rokem 2000 byl program Phare jedním ze tøí pøedvstupních nástrojù, spoleènì s programem ISPA a SAPARD, které byly zavedeny v roce 2000. ISPA je nástrojem pro strukturální pøedvstupní politiku, který poskytne finance pro projekty týkající se ¾ivotního prostøedí a dopravy. SAPARD je specializovaným pøístupovým programem, který bude podporovat trvalý rozvoj zemìdìlství a venkova. Phare byl pøedchùdcem strukturálních fondù, ISPA kohezních fondù a SAPARD zemìdìlských fondù.
Proto se Phare, poèínaje rokem 2000, zamìøil zejména na hospodáøskou a sociální soudr¾nost s dùrazem na budování institucí, zvlá¹tì prostøednictvím výmìny zku¹eností, tzv. twinningu a podpùrných investic. Twinning byl postupnì roz¹íøen z národní úrovnì na regionální orgány, jako jsou místní rady, rozvojové agentury a místní správy èi obce.
Program Evropské unie Phare
Phare pøedstavuje hlavní kanál pro finanèní a technickou spolupráci Evropské unie se zemìmi støední a východní Evropy (CEECs). Byl zalo¾en v roce 1989 na podporu hospodáøské a politické pøestavby.
Evropská komise v Agendì 2000 navrhla, aby se program Phare zamìøil na pøípravu kandidátských zemí na èlenství v EU zejména tím, ¾e soustøedí svou pomoc na dvì základní priority pøi pøijímání acquis communautaire: budování institucí a investièní podporu. Budování institucí znamená zavádìní a posilování demokratických institucí, veøejné správy a organizací, které mají odpovìdnost za zavádìní a vynucování legislativy Spoleèenství. Integraèní proces není jen otázkou pøibli¾ování legislativy kandidátských zemí k právu Spoleèenství; je to také zaji¹tìní efektivního a úèinného uplatòování znìní zákona. To zahrnuje rozvoj odpovídajících struktur, lidských zdrojù a mana¾erských schopností.
Libor Holub