Zkušenost
Mnoho věcí se dá naučit a někteří lidé jsou schopni naučit se nepředstavitelné. Nedávno jsem viděl v televizi děvčátko ještě v předškolním věku hrát na klavír. To, co předvedla bylo srovnatelné s vystoupením zkušeného virtuosa.
Stejně tak někteří studenti vystudují i VŠ bez sebemenších problémů, jsou lidé s pamětí, označovanou jako sloní, tj. pamatují si vše co zažijí, či se naučí.
Co se však nedá naučit a i ti nejschopnější, nejnadanější mají jedinou možnost tuto formálně řečeno kvalifikaci získat je zkušenost.
Zkušenost je úzce spojená s časem, v životě lidí tedy věkem.
Z pohledu tohoto zamyšlení se domnívám, že je objektivní tvrzení, že pokud je někdo mimořádně vzdělaný, mimořádně schopný řešit situace v nějaké činnosti ve svých třeba 25, či 30ti letech věku, tak bude stejně schopný ve svých 50 či 55 lety s rozdílem přínosu té 20 leté zkušenosti nabyté mezi mládím a věkem uvedeným jako příklad. Nic jsem neobjevil, věděl to již Konfucius
Jsou činnosti, které jak praxe a právě ta zkušenost prokázala vyžadují právě mladé lidi. Konkrétně mám na mysli schopnost vynalézat nové věci, nové vědecké postupy, objevy.
Uvádí se, že tato schopnost je do přibližně 40 let věku. Pro mě důkazem tohoto tvrzení jsou výzkumné ústavy velkých japonských firem. Tam se s tímto faktem zachází velmi principiálně. Po 40 letech věku tam pokračují ve výzkumu odborníci spíše v organizačních funkcích, zatím, co většina po tomto věku odchází do výroby do vedoucích řídících funkcí.
Neměl by nás mást pohled na udělování Nobelových cen postarším lidem, oni tu cenu sice přebírají ve vyšším věku, ale za objevy, které dosáhli v „mládí“.
Ale oni ti Japonci to dělají i v životě a politice pro nás vůbec nepochopitelně. Už od války tam mají vládu jedné strany, pořád stejné a o politiku se moc nezajímají, jak jinak by bylo možné, aby v anketě, kdo je předsedou vlády uváděli toho předchozího, který tam už 2 roky nebyl. Z mého pohledu je to stav ideální, země funguje, pouze diváci TV jsou ochuzeni o nekonečné seriály hádek u nějakého japonského Moravce. A vystačí si s vystoupeními komiků-herců a s tím spojenou legraci. Oproti výzkumu a objevům s uvedenou přednosti mládí jsou činnosti neméně důležité pro život nejen jedinců, ale celé společnosti, kde téměř podmínkou potřebné kvalifikace je právě ta zkušenost, věk.
Možná je to způsobeno mým věkem, ale já si myslím, že právě ta věkem získaná zkušenost ve mně vyvolává pochybnosti při vystoupení politiků, kteří nejen, že nevychovali děti, ale někdy ještě ani nezaložily rodinu k zákonům, týkajícím se života rodin a posuzující život důchodců. Přímo komicky na mě působí ministři obrany, kteří se v mládí vyhnuli vojenské službě a o ministryních již nemluvě. A že už jich bylo, téměř se zdá, že je to nyní hlavní předpoklad při nástupu do funkce být nezatížen znalostmi, natož zkušenostmi a neplatí to jen pro MO.
A tak se někdy v duchu směji, že tak jako je známé vyjádření o čase, co všechno „vodnés“ tak jako pamětník téměř oficiálního hesla v jisté době: „mládí vpřed“, ale v praxi v té době zásadně nerealizované to musel být ten čas mezi tím mým mládím a stářím, který přinesl jeho realizaci.
Ale nakonec také platí, že člověk se učí celý život. Tak třeba já, až ve stáří jsem se naučil poznatku, že piráti mohou mít i jiný nápadný znak na hlavě, nejen zavázané oko a že jejich působištěm nejsou jen lodě a moře.