Tak v Austrálii objevili vědci jeskyni s malbami starými až čtyřicet tisíc let! Představují zvířata, lidi i božstva. Při té zprávě mě napadlo, co asi zbude za pár tisíciletí po nás. Co budou archeologové zkoumat a obdivovat (tedy pokud vůbec bude na naší matičce život), až se prokopou do našeho skvělého třetího tisíciletí. Praobyvatelé Austrálie zanechali po sobě jasné a srozumitelné svědectví. Jaké asi bude to naše? Lze předpokládat, že si budoucí vědci poradí s naší změtí jazyků, že jim nebude dělat problémy písmo a datování nálezů. Jen mě trochu trápí otázka, jak si poradí s nápisy sprejerů, které se, na rozdíl od věcí, které by si zasloužily přežít a nezachovají se, jistě objeví. Co si o nich budou myslet? Ty polemiky bych opravdu chtěla slyšet: Jsou to umělecká díla? Místní určení domů a staveb? Volební hesla? Luštit neznámé znaky je bude stát mnoho úsilí, asi tak jako naše předky luštění hieroglyfů. Písmo je sice podobné, ba někdy i totožné, ale nápisy většinou postrádají smysl. A kdo je vytvořil? Co když to nebyli lidé, ale třeba návštěvníci z jiné planety? Nebo tehdy žili společně s lidmi na Zemi i jiné živočišné druhy nadané jistou inteligencí? Diskuse na toto téma se přelije z odborných kruhů mezi širokou veřejnost…
Upřímně řečeno, i já jsem se snažila porozumět. Ale bezvýsledně. Prostě nemohu považovat malůvky na čerstvě omítnutých domech za příjemné zpestření městské šedi. Nápisy mi většinou nedávají smysl a výtvarná podoba mě neoslovuje. Někteří ze sprejerů říkají, že ony znaky a nápisy jsou jejich značkami, kterými se chtějí zviditelnit. Pokud vím, stříkají tyhle své značky v noci. Tedy nejlépe v bezměsíčné, kdy ani živáčka nepotkáš. Zviditelňují se tedy pouze před svými soukmenovci, a to mi připadá poněkud kontraproduktivní. S jakými pocity asi sprejer obhlíží své dílo za denního světla? V noci je to adrenalin, který mu dává křídla a zalévá ho uspokojením z dobře vykonané práce. Ale ve dne? Prochází ulicí, kterou vyzdobil svými značkami, s hrudí dmoucí se pýchou a hrdostí?
Ale vraťme se ještě na skok do daleké budoucnosti. Možná, že vědci budou mít štěstí a naleznou v místě, kde už před lety lokalizovali zbytky jakéhosi dopravního uzlu, neobyčejně zachovalé pozůstatky nákladního vagónu, pomalované nesrozumitelným písmem. Uhlíková analýza (nebo co vlastně budou používat k datování nálezů) určí, že další nápis, a tentokrát jasně srozumitelný, překrývající tento cenný artefakt, je ze stejné doby. A jaký je to vlastně nápis? Při jeho čtení mě lehce zamrazilo, netuším ovšem, jak zapůsobí na mé vyfantazírované archeology. Zní totiž: „Sprejeři, až vás chytíme, zabijeme vás!“ Neznámí tvůrci budou konečně alespoň pojmenováni. To ovšem neřeší otázku, co byli vlastně zač… Jenom doufám, že ve stejných místech nenaleznou trpěliví badatelé také kosterní pozůstatky, které v odborném komentáři popíšou slovy: kostra mladého muže, věk mezi 17 – 20 lety, kost ukazováčku pravé ruky lehce zbytnělá. Na lebce patrné stopy po úderu tupým předmětem, který byl zřejmě příčinou smrti…
To bych nikomu ze sprejerů opravdu nepřála. I když vlastně taky pořádně nevím, co jsou vlastně zač…