Moudrá matka příroda má pro nás nachystané bylinky, které nám pomohou „postavit se na nohy“. Stačí se kolem sebe jen porozhlédnout a sbírat. A nestojí nás to ani korunu.
Pampeliška
Hlavně nesmíme zapomenout na smetanku lékařskou neboli pampelišku. Ta by také neměla chybět na našem jarním talíři. Širokolistý druh pampelišky se pěstuje hojně ve Francii v domácích zahradách. Na zimu přikrývají záhonky pampelišky mrvou a na jaře z vyrostlých zlatožlutých vybílených lístků připravují jemný a chutný salát. Kromě řady vitaminů a stopových prvků obsahují listy hořčiny, které podporují trávení a pomáhají při zažívacích potížích, dobře působí na činnost jater. Na salát pro čtyři osoby potřebujeme 20 mladých pampeliškových lístků, které vypereme, osušíme, osolíme a promícháme se zálivkovou směsí: 2 lžíce olivového oleje, 2 lžíce vinného octa, 5 tlučených zrnek pepře. Vynikající jsou na menší kousky potrhané lístky zalité zakysanou smetanou nebo biokysem. Lístky pampelišky můžeme také smíchat s vařenými brambory a naměkko vařenými vejci. Ale i když pampelišky rychle vyženou na květ, přece jen nad nimi nemávneme rukou. Pět až šest čerstvě utržených syrových stonků (bez květu) denně může pomoci při chronickém zánětu jater stejně jako při cukrovce. Také lidé, kteří se cítí stále unaveni, budou již po dvou týdnech pravidelného požívání stonků mile překvapeni výsledkem.
Šťovík
Záhy zjara raší další vytrvalá listová zelenina, šťovík obecný. Listy šťovíku obsahují vitamin C, karoten a organické kyseliny. Pro nižší kyselost je významný šťovík zahradní, který má vyšší obsah vitaminů, nerostných látek, bílkovin a vlákniny. Oba druhy šťovíku se snadno pěstují, dají se přirychlovat. Připravují se z nich jarní polévky, omáčky, přidávají se do špenátů a do salátů. Osvěžující šťovíkový salát připravíme z čerstvě natrhaných nejmladších lístků se zálivkou.
Mnozí jistě znáte léčivku anděliku lékařskou, kterou najdeme u potoků a na stinných místech v podhůří. Její kořen je velmi vyhledávaná droga. Nás však budou zajímat mladé listy, z nichž se na jaře může připravit znamenitý salát, který obsahuje mnoho vitaminů. To ostatně věděli už Vikingové, kteří se před jarními pirátskými výpravami doslova „nacpali“ listy anděliky.
Popenec
Ani popenec břečťanovitý není mnohým zcela neznámý. U nás je hojný v lesích, na lukách, stráních, objevuje se ale i v zahradách, kvete již od března. Odedávna se ho užívalo k léčbě kašle a souchotin, v čínské medicíně se používá při chřipkách, ledvinových kamenech, revmatoidní artritidě, oparech a vředech. Je to příjemně vonící vytrvalá chloupkatá bylina s plazivým oddenkem a vstřícnými řapíkatými vejčitými či srdčitými vroubkovanými listy. Květy jsou modře fialové, někdy růžové či bílé. Obsahuje hlavně hořčinu glechomin, silice a tříslovinu, seskviterpeny, flavonoidy, saponiny. Sice se od dubna, v době květu, sbírá nať k sušení, teď na jaře si natrháme mladé popencové listy, které použijeme jako zeleninu do polévky.