Vánoce
Ruku v ruce a rok za rokem se stále opakují vánoční časy. Jsou to časy, kdy se dává přednost tradicím a slovním projevům, jak kdo koho má rád. Nemusím připomínat, že vánočním potěšením jsou chvíle s milovanými a pak také i s dárečky, které nám naděluje, u nás, Ježíšek. Kdybychom si mohli poodstoupit a vidět svět jako na dlani, viděli bychom, jak každá osoba na světě je šťastná a milovaná někým druhým. I za první světové bylo Štědrý den vyhlášeno příměří, protivníci si podali ruce a hráli společenské hry.
Kdo nemiluje Vánoce, nemiluje sám sebe a ostatní. Lidi co prskají a lamentují, jakoby jim někdo šlápl na palec, nejsou normální. Takovýmto případům je třeba pomoci. Nadávat na nákupní horečku nebo na přeplněnou dopravu, tím se zkrátka nic nevyřeší. Však by jich neubylo, kdyby se na ulici pousmáli a slušně se pozdravili. Čas vánoční je především o laskavosti.
Štědrovečerní večer je nejhonosnějším dnem v roce! Na tento den se všichni pečlivě připravujeme. Uklízíme několik měsíců dopředu od střechy až po sklep. Pečeme a vaříme několik dnů. Čas kvapí. Na hodinách odbíjí půlnoc a pak poledne, neděli co neděli se zapaluje další svíčka na věnci a ejhle, Ježíšek klepe na dveře. Všichni se sejdeme v jeden den a v jednu chvíli zasedáme ke stolu. Každý u stolu přednese, čeho si v roce považoval a závěrečně poděkujeme vyšší moci. Podává se předkrm, polévka, a už si ani nevzpomínám, kolik toho všeho vlastně bylo. Nedočkavostí jsem se nemohl dočkat chvíle, kdy se půjde ke stromečku.
Stromeček zhasnutý, dárky nikde!!!
Děti běžte nahoru vyhlížet Ježíška, už by měl dorazit, tak ať ho ještě stihnete. Běžíme po nohou rukou, síly co nám stačí s vidinou, že uvidíme toho Ježíška. Nikdy se nám ho nepodařilo zahlédnout. Najednou se ozval ten nejlíbeznější zvuk na zemi. Cililililink! Zvoneček. Nadšením jsem brečel a běžel dolů. Strom až ke stropu rozsvícený, třpytil se jak noční obloha a co bylo pod ním!!! Ohromné kvantum dárků, malých, velkých, nepřeberná škála tvaru a barev, zlatá, stříbrná, červená. Byl to ráj na zemi. Francouzské dveře byly otevřeny a maminka zvolala: Děti, pojďte zamávat Ježíškovi. Vždy jsem tajně děkoval, že se tu stavil a byl tak štědrý. Štěstím se mi vyronily slzy a v těch slzách, odraz noční oblohy.
Vánoce