Povídání o různých značkách
Mám ve svém archivu dost všelijakých kuriozních dopravních i jiných značek, a když je tak prohlížím, vybavují se mi, skoro ke každé nějaké historky, buď moje, nebo přátel, kteří mi je zaslali. Třeba hned vedlejší značka. Vždy jsem se v duchu tázal proč se říká: “To je pro mne španělská vesnice“.Teď je mi to už jasné. Abych to ale zjistil, musel jsem se ocitnout až nedaleko španělské Pamplony, o které krásně psal Hemingway ve svém románu Fiesta. Až na ten jeho obdiv ke corridě, býčím 
zápasům. Vůbec se mi nelíbí, ani světoznámá „La fiesta los Sanfermines“, pořádaná k poctě patrona města, San Fermina, kdy je v Pamploně hnáno 6 býků a 12 krav se zvonci ulicemi města, před nimi a okolo rozvášnění muži, kteří se snaží běžet co nejtěsněji vedle nich. Ženou je tak denně, od 6. do 14. července, úzkými uličkami starého města až do arény, kde jsou pak býci při corridě barbarsky zabiti. Vždy se zadostiučiněním kvituji zprávy v televisi, které oznamují, že býci někoho pošlapali či potrkali. Aspoň se svým trýznitelům mohli při poslední cestě pomstít. Mezi rokem 1924 a 2006 zahynulo při této nesmyslné “zkoušce odvahy“ 14 lidí. Zraněných je spousta. Je to turistická atrakce.
slovosled. Ale Pamplona se v řeči Basků jmenuje Iruňa. Ta se ale na těch cedulích nevyskytuje. Podobnou duplicitu s upozorněním na možnost dvou objížděk jsem našel u vesničky Britzingen, dole v Německu, ve Schwarzwaldu. Zde se dávala lidem možnost vybrat si objížďku podle jejich vlastního zaměření. Pravděpodobně to udělali pro politicky pravicově a levicově orientované . Tomu se říká demokracie.
Nový Zéland je nejen překrásná příroda, ale v poslední době je i rájem pro lidi, kteří hledají trochu vzruchu. Adrenalinový šok. Skákat z mostu (bungee jumping) už je dost nudné, zrovna tak jako paragliding, není to asi to pravé pro to, čemu mládež říká „kik“. Tuto značku mi poslal jeden přítel. Neviděl tam prý sice zrovna žádné auto snášet se na padáku, ale aspoň vyfotografoval unikátní značku. Myslím, že v tomto případě je nejdůležitější mít v pořádku airbagy.
varovnou značku ve Vlissingen, i jinde na plážích u moře.
mořem je celkem pochopitelná. Panují tam nárazové větry, které mohou automobilistu i chodce nepříjemně překvapit. 
To na Kanárských ostrovech je k vidění jedna varovná značka, mnohem pochopitelnější. 
představuji toho, kdo je vyráběl, jak se vyžíval a ve své bujné fantasii si vymýšlel různé variace a jistě je tvořil s láskou. Někdy v naději, že se budou zákazníci jen hrnout. Improvizační schopnosti některých tvůrců silně připomínají tvorbu naivních malířů a jistě by stálo za to, udělat z nich kalendář, nebo něco podobného 
3.000m!) je cedule, nad kterou jsem dost dlouho přemýšlel, když přišla po internetu od přítele. Koho to mohlo napadnout prodávat v takové pustině Glühwein (svařené víno s kořením)? To se přece prodává jenom v zimě především na vánočních trzích v Německu a v Rakousku. a které možná znají také ti, kteří jezdi do Rakouska na lyže. Ale steak z alpaky? Ubohé zvíře. Myslel jsem, že je chráněné.
vidíte, že ten medvěd to s nimi nemyslel jistě nijak dobře. Vypadá dost naštvaně,
asi se do něj strefili míčkem a on si to s nimi šel vyřídit. Ale nikde jsem nenašel k tomu snímku z překažené partie golfu v USA nějaké vysvětlení, zda tam bylo dáno upozornění pro medvědy, že tam lítají golfové míčky. Či tak něco.
nedaleko Belfastu můžeme najít značku podobné té z Německa. Je vidět, že problém s lidmi, alkoholem zmoženými, je všude, jde jen o to, se k tomu přiznat. Naproti tomu značka nabádající automobilisty podívat se před odjezdem z parkoviště pod auto, zda tam nespí nějací pingvíni, teda jak jsem jako malý říkal, tučňáci , svědčí i o určitém ohledu na milá tato zvířátka, která v Jižní Africe lezou úplně všude, do zahrad a do domů, do garáží a dělí se také o pláže s jinými návštěvníky.
Je zajímavé kolik značek se zabývá různými upozorněními na kolem se pohybující zvěř. Zde u nás je kupříkladu přejetí srnky či divokého prasete nutno ohlásit na příslušném policejním či lesním úřadě a přejetá zvěř se musí nechat na místě. Vzít ji sebou a těšit se na pečínku, by bylo trestáno jako lesní pych
Tuffi a ošetřovatelem si tehdy zakoupili u pokladny dohromady 6 jízdenek, dvě pro sebe a zbytek pro slonici, která prý chobotem předala peníze a vzala jízdenky. Poté vystoupili po schodech na nástupiště za velkého zájmu diváků. Když přijela souprava, všichni nastoupili do zvláštního, pro ně vyhraženého vozu a jelo se. Zpočátku byla Tuffi klidná, ale po chvilce se jí to přestalo líbit, asi se nudila. Začala protestovat tím, že rozebrala zařízení vagonu, vyrazila dveře a hup ven. 
ní. Ale Tuffi bezpečně přistála ve vodě, kde se klidně cachtala, než k ní přiběhl zoufalý majitel cirkusu Althoff a její ošetřovatel. .jpg)
tleskali. Cirkus měl pochopitelně dostatečnou reklamu a všechna představení byla vyprodaná.