Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Františka,
zítra Viktorie.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Dary přírody
 
 
Pozn. redakce: O Stévii mi kdysi vyprávěl můj přítel Tomáš. Zdálo se mi to zajímavé, a tak jsem ho požádala, aby o tom něco napsal. Bylo to v roce 2006 a od té doby jsem na to jaksi pozapomněla. Před časem jsem v prodejně zdravé výživy uviděla nenápadnou rostlinku. Dala jsem se s paní prodavačkou do řeči a ta mi řekla o tom jak krásně se s ní sladí atd... Dala mi ochutnat i kousek lístečku a tu jsem si vzpomněla na Tomášovo vyprávění o nějaké (?) rostlince, které mne tenkrát zaujalo, ale časem vybledlo. Dneska sladím pouze tímto sladidlem a objevuji o něm stále zajímavější zprávy. Tak jsem vytáhla nahoru i Tomášův článek, který jsem si opět ráda přečetla a snad se rádi dozvíte o Stévii něco více i vy.
 
 
Darů z přírody je „dlouhatánská“ řada, ať již z říše bohatství nerostného tak i rostlinného, od dřeva, po všechny ty rozličné plody, stébla, listy, kůru ze stromů, bambus, rákos, sisal, což již po celá staletí člověk používá jednak pro obživu, ale i oblečení, pro zhotovení nástrojů, stavbě obydlí, lodí, nábytku, hudebních nástrojů, prostě všech těch věcí včední i nevšední potřeby.
 
 
Co by si počali naši prapředkové bez lnu? Kde by zůstaly, ony dnes  „moderní“, Jeans kalhoty (milované obojím pohlavím) bez bavlny? Zde nutno též připomenout i říši fauny - Bource morušového s jeho hedvábím. Dnes zaujala vědce i pavučina pavouků, hedvábí pevnější, kde jsou na stopě syntetické reprodukce této tkaniny.  
 
 
Za povšimnutí ale určitě i v poslední době stojí z říše flóry rostlina „Miskanthus“ (Miscanthus x giganteus na obrázku vpravo), která je vytrvalá, až čtyři metry vysoká tráva, vhodná pro mnohostranné použití.
 
Miscanthus a jeho použití:
 
Další pozoruhodnou rostlinou je „Stevia“ - sladidlo indiánů
 
Rostlina pochází z jižní Ameriky – Stevia rebaudiana – jejíž sladký list by snad mohl již v blízké budouctnosti nahradit cukr nebo syntetická sladidla. V její vlasti je tato rostlina již v dávné minulosti velice dobře známa jako znamenité sladidlo.
 
 
Sladkost s tradicí
Stevia pochází původně z hraniční oblasti mezi Brasilií a Paraguaí. Tam byla používána Guaranay indiány již po dávná staletí, kdy si s listy této rostliny sladili svůj čaj z máty peprné.
 
 
V 16. století se španělští dobyvatelé poprvé setkali na tomto novém kontinentu s těmito jimi mylně pojmenovanými „Indiány“, a tím též i s touto sladkou rostlinou. Jejich zájem však při tomto dobývání a plundrování byl zcela jiný: zlato a stříbro, natož, aby při tomto „posvátném“ tažení věnovali nějakou pozornost k této rostlině.
 
 
Teprve na konci 19. století je Stevia rebaudiana vědecky popsána. V roce 1931 se konečně podařilo izolovat Steviosid, tedy tuto sladkou látku v rostlině obsaženou. Poté nastala celá řada různých pokusů uvést Stevii na trh v průmyslových zemích. Ve druhé světové válce měla Stevia u spojenců dokonce vyrovnat nedostatek cukru, ale v té době ještě nebyla technika tak daleko, aby mohla vyrobit a trhu presentovat schopné produkty z této rostliny.
 
 
Teprve dvacet let později, v roce 1970, začala býti Stevia zpracovávána ve velkém množství v Japonsku jako sladidlo. Již v té době  dokázala ovládnout 25 procent trhu pro sladidla, a to hlavně jako sladidlo v různých limonádách a poživatinách. Časem se přidali další asijské země, včetně Brazílie. V některých evropských zemích však tato rostlina jako sladidlo dosud povolena není. Snad asi mimo jiné i proto, že by byl již vybudovaný cukrovárenský průmysl notně ohrožen, tím též i pěstitelé cukrové řepy i cukrokvé třiny, a asi též hlavně z důvodů zdravotních, zda na lidský organismus by mohla eventuálně působit zhoubně. Výzkum tohoto druhu se může protáhnout na velmi dlouhou dobu. Spojené státy americké povolují také používat Stevii jako doplňkový přídavek pro pokrmy.
 
 
Prameny: Rozumy jsem pozbíral porůznu z internetu, encylkopedie Wikipedia, od university Hohenheim, která bádá ohledně této rostliny, a z televisního pořadu -  Platet wissen, německé stanice SWR, vysílaného 25. listopadu 2005. Já osobně jsem se s touto rostlinkou setkal již asi před pěti léty na dopoledním sobotním zeleninovém trhu v Solothurnu. Potom mě jaksi „zvídavost“ nutila ohledně této rostlinky zvěděti více. Zakoupenou sazeničku jsem, jak vzpomínám, ten prvý rok měl na balkóně v květináči, a potom jsem za úplatek „kropení zahrádky“ přátel, když jedou na letní dovolenou, získal na záhonku „pozemek“ zvící 15x15 cm. Listy Stevie na podzim zamrazím, a pak používám pro vaření jídel kyselo-sladkých. Tedy tam kam by se dala normálně „špetka“ cukru.       
 
Příště napíši něco zajímavého o cukru.
 
Tomáš Vodička, Švýcarsko
Další články autora:
Ema Destinová
Operní divy
Budha z vesmíru


Komentáře
Poslední komentář: 04.04.2010  09:09
 Datum
Jméno
Téma
 04.04.  09:09 venca
 03.04.  11:25 Ludmila
 02.04.  17:21 Gabi-florka
 01.04.  11:24 Mirka
 01.04.  10:19 NaďaD