![]() |
![]() Na
naší planetě snad není žádná jiná rostlina opředena
tolika bájnými léčivými vlastnostmi jako kořen ženšenu.
Byl považován za elixír života. Vysloužil si však
mnoho dalších atributů kořen lidstva, potrava
nesmrtelných, kořen síly.....
Národy Dálného východu znají léčivou
sílu ženšenu už celá tři tisíciletí. Po celý
ten čas byl uváděn jako všemocný lék při horečnatých
onemocněních, chudokrevnosti, poruchách ústřední
nervové soustavy, duševních depresích, nedostatku
soustředění, únavě a projevech stárnutí. K jeho
popularitě přispělo i tvrzení, že ženšen udržuje
do vysokého stáří sílu, životaschopnost a prodlužuje
věk.
Kdysi byl kořen ceněn stejně jako
zlato. Jen v nejvyšších a nejbohatších kruzích
byl slavnostně darováván - například při narození,
svatbě a korunovaci. Když chtěl císař ve staré Číně
mimořádně vyznamenat některého svého hodnostáře,
věnoval mu kousek kořene ženšenu.
|
Tento živoucí pozůstatek flóry třetihor
roste volně zejména v zemích bývalého Sovětském
svazu - v přímořské tajze. Velmi zřídka se
vyskytuje na severu Koreje a ve třech severovýchodních
provinciích Číny. Nejlépe se mu daří v cedrových
a listnatých lesích, má rád kypré, mírně vlhké půdy,
bohaté na humus, nesnáší přímé sluneční
paprsky.
|
Nadzemní
část ženšenu je velmi snadno k rozeznání od
ostatních rostlin.Přímý, třicet až padesát
centimetrů vysoký stonek nese jeden až šest listů a
výhonky s kulovitým okolíkem bledě zelených květů,
podobných drobným hvězdičkám. Z nich se tvoří
plody, mírně zploštělé bobule
|
Vlastní kořen, který kupodivu
neroste svisle do země, ale vodorovně s povrchem,
připomíná karikaturu lidské postavičky.
|
V červenci až srpnu se plody
zbarví jasně červenou barvou. V této době, kdy
uprostřed bujné vegetace je opravdu k nepřehlédnutí,
vycházejí hledači kořenů ženšenu do tajgy. Stačí
najít jeden stonek kvetoucího ženšenu a hledači vědí,
že v jeho okolí může růst v zemi celé
bohaté potomstvo. Je zaznamenán případ, kdy na jediném
místě bylo nalezeno dvaapadesát kořenů!
|
Prudký pokles přírodní zásob ženšenu
si čas od času vyžádal omezení, místy dokonce zákaz
jeho sběru i výkupu. Přes tato opatření bylo ženšenu
stále méně - a přitom poptávka po něm neustále
rostla.
|
Stáří kořenů je možno určit
podle vnějších znaků v nadzemní části - čím
víc má listů, tím je starší. Průměrná hmotnost
mladých kořenů je 25 až 30 gramů, staré dosahují
hmotnosti 100 až 200 gramů. Nejmohutnější nalezené
kořeny vážily 400 až 600 gramů. Jejich stáří
bylo odhadnuto na 350 let. V posledním desetiletí
se takové už nenacházejí....
|
V asijském lékařství bylo už
od pradávna rozšířeno mylné mínění, že uměle pěstovaný
ženšen má jen dvanáctinu účinnosti divoce rostlého.
Proto také ženšen sbíraný v tajze byl mnohem více
ceněn a vyhledáván. Vědci však prokázali jenom
nepatrné rozdíly mezi přírodním a vypěstovaným kořenem.
Dokonce některé uměle vypěstované kořeny měly lepší
stimulační účinky než přírodní exempláře.
|
V předrevolučním Rusku se
pokoušeli hledači ženšenu zakládat jeho tajné
plantáže v tajze. Ale vynaložená práce se jim
většinou nevyplácela. Příroda jakoby nesnesla umělé
zásahy do svého tajemství a umělé plantáže ženšenu
zanikly nebo živořily a dávaly mizivé výnosy. Přesto
lidé neztráceli naději, že se přece jenom podaří
pěstovat "po zahradnicku".
|
První lepší zkušenosti s pěstováním
kořenů ženšenu byly získány na plantážích
chovatelů sobů, založených v roce 1910. Jedna
taková plantáž zanikla teprve po dvanácti letech. Po
těchto zkušenostech se dospělo k závěru, že
kultivace divotvorné rostliny možná je, a dosavadní
praxe to plně potvrzuje, i když zatím není zcela
prozkoumán růst kořene a některé jeho choroby.
Teprve potom bude možno vypracovat vhodný způsob setí
ženšenu, jeho pěstování ve velkém i ochranu před
škůdci a chorobami.
|
Preparáty z ženšenu posilují
organismus a osvěžují ho. Další účinek dle názorů
vědců je schopnost pomáhat člověku daleko lépe snášet
extrémní podmínky života. Výtažek ženšenu vyvolává
u lidí vyšší odolnost proti zimě i proti horku,
infekci i fyzickému přetěžování. Na rozdíl od
dopingu nevyvolává ženšen nežádoucí reakce.
|
Zdá se, že právě v kavkazské
oblasti našel ženšen vše, co potřebuje k růstu:
mírné podnebí, malé teplotní a vlhkostní výkyvy.
Příkrov bukových lesů tvoří příznivé šero a
chrání kořeny ženšenu před úpalem slunečních
paprsků.
|
Současně se ukázalo, že ženšen
může ve zdejších listnatých a smíšených lesích
růst i bez pomoci člověka. Stejně jako v přímořské
tajze, roste i tady jen velmi pomalu. Ale hmotnost
zkoumaných kořenů různého stáří - hodnocen byl
ženšen starý 25 let - vyrostlých v přírodních
podmínkách dosahuje jen dvacetiny hmotnosti kořenů z umělých
plantáží.
|
Ženšen vysázený na plantážích
severního Kavkazu se sklízí po šesti až sedmi
letech, kdy váží 35 až 40 gramů, v některých
případech dokonce až 80 i 100 gramů.Kořeny staré víc
než deset let vážily až 280 gramů.
|
Vědecké pracovníky zneklidňovala
myšlenka, zda
se při pěstování zázračného kořene v nových
zeměpisných oblastech nezmění jeho biologická
aktivita.
|
Za nositele základních vlastností
ženšenu jsou pokládány triterpenické glykosidy. Šlechtěné
odrůdy z Dálného východu obsahují deset až
jedenadvacet procent glykosidů, ale umělý kořen
stejného stáří obsahuje této vzácné složky
sedmadvacet procent.
|
Podle biologického hodnocení má výtažek
ze šestiletého kořene, který vyrostl uměle 1200 až
1500
![]() Biologická aktivita uměle vypěstovaného
ženšenu byla ověřována podle jeho účinků na
jednobuněčné organizmy. Tak například dvouprocentní
výtažek ze suchého kořene vypěstovaného uměle
urychluje množení kvasinek sedmdesátkrát a týž
extrakt ze stejně starého kořene z Dálného východu
pouze třiadvacetkrát.
Zkoušky prokázaly, že biologická
aktivita kořenů kultivovaného ženšenu je
neobyčejně vysoká. Lze to vysvětlit tím, že soubor
přírodních podmínek, které kořen života ke svému
růstu potřebuje je v horách na severním Kavkaze
mimořádně příznivý pro biologické procesy, zejména
z hlediska hromadění aktivních látek.
Svůj vliv má určitě i skutečnost,
že na severním Kavkaze je každým rokem období růstu
ženšenu o dvacet dnů delší, než na Dálném východě.
To vše podporuje naději, že ženšen nalezl na severu
Kavkazu svůj nový domov a že se zde podaří najít
nejvhodnější způsoby jeho pěstování.
|
Miroslava Černá
|