Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Bohdan,
zítra Ev¾en.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

V Masnì velkej nával byl….

Velice mnoho vody proteklo korytem Berounky od doby, kdy jsme s kamarádem Karlem usedali na jejím bøehu u malého ohníèku pøed stanem, popíjeli èaj, èi nìco ostøejšího a kdy Karel „hrábl“ do strun kytary a pøehrál a pøezpíval svùj oblíbený repertoár. Po „Tesknì huèící Niagaøe“, „Bílé paní na hradu Okoøi“ a „Dávno vyhaslých pistolích“ a jiných trampských písnièkách, pøišla zpravidla na øadu i ta, její¾ první sloka zaèínala pro onu dobu pøíhodným a jak se pozdìji ukázalo pøímo prorockým veršem:
V Masnì velkej nával byl
prodával se krokodýl
pùl kila za kaèku
šlo to jako na draèku.

(Pro ty z mladší generace, kdo neví, co to byla Masna, vysvìtlení. Za vlády jednoho Klementa, dvou Antonínù, jednoho Ludvíka a jednoho Gustáva to byla sí» obchodù, pøed kterými stávaly hospodyòky frontu v blahé nadìji, ¾e se jim podaøí zakoupit kousek „flákoty“ na nedìli). Nemohl jsem nevzpomenout slova a platnost této písnièky, kdy¾ jsem pøed nìkolika málo lety navštívil na australském tropickém severu, nedaleko mìsta Cairns, krokodýlí farmu.

Ne¾li se však vydáme na prohlídku této farmy, nìkolik slov o krokodýlech, ¾ijících v Austrálii, v Severním Teritoriu a severním Queenslandu. Jedná se o tak zvané „Esturine Crocodiles“ neboli, jak se jim zde øíká, „Salties“. Tento název je však do znaèné míry zavádìjící, mohou ¾ít pohodlnì ve slané moøské vodì (èasto putují daleko do moøe, byli zaznamenáni a¾ tisíc kilometrù od pobøe¾í), ale stejnì tak se nacházejí i v øekách, daleko ve vnitrozemí, èasto desítky a stovky kilometrù od moøe. Jsou to potvùrky, jejich¾ pøedkové údajnì sdíleli tuto zemìkouli s dinosaury a za tìch odhadovaných 240 milionù let se v podstatì nezmìnily. Jsou perfektnì vybaveni k lovu v kalných vodách místních øek, jak se o tom pøesvìdèil nejeden bláhovec, tìsnì pøed tím, ne¾ se stal jejich veèeøí, kdy¾ si šel zaplavat do øeky navzdory varujícímu upozornìní (viz foto). Pochopitelnì, ¾e se tím pádem netìšili velké popularitì a díky profesionálním lovcùm, kteøí je støíleli pro jejich kù¾i, a tìm, kteøí je støíleli ze „sportu“, došlo v Austrálii témìø k jejich vyhubení. A tak byli „Salties“ vládou zaøazeni zaèátkem sedmdesátých let minulého stolení mezi ohro¾ené druhy a jejich lov byl zákonem zakázán. To ovšem vedlo k tomu, ¾e poèet krokodýlù v øekách prudce vzrostl a zaèaly s nimi být nemalé problémy.

 

A tak nìjaká moudrá hlavièka pøišla na docela dobré a finanènì úspìšné øešení. Nebezpeèní jedinci byli odchytáni a pou¾iti na krokodýlích farmách jako základ nového prùmyslu, pìstování krokodýlù pro jejich kù¾i a maso.

Farma, kterou jsem navštívil, patøí mezi ty nejvìtší, i kdy¾ byla zalo¾ena v roce 1995. Úkolem více jak dvou stovek dospìlých krokodýlù je naklást co mo¾ná nejvíce vajíèek, ze kterých se potom v inkubátorech líhnou krokodýlí mláïata. Sbìr vajíèek, nakladených v hustém, tropickém porostu, není ovšem tak jednoduchý, jako vybírat slepièí vajíèka z kurníku. Po odlákání samièky a za pomoci dvou ozbrojených asistentù jsou vajíèka opatrnì vybrána z hnízda, nebo» ka¾dé z nich má potencionální hodnotu zhruba sedmi tisíc australských dolarù. Teplota v inkubátorech je udr¾ována na hodnotì mezi 31 a 33 stupni Celsia. Dùvod je jednoduchý. Sameèci krokodýlù rostou podstatnì rychleji ne¾li samièky a inkubaèní teplotou lze ovlivnit, co se z vajíèka vyklube. Mezi zmínìnými 31 a 33 stupni se z vajíèek vylíhnou sameèci, pøi teplotì pod, nebo nad touto hodnotou se líhnou samièky.

 

Krokodýlí drobotina potom putuje do Darwinu, kde je ještì vìtší teplo a kde tím pádem rostou ještì rychleji. Po dvou letech se potom vracejí na farmu do Cairns, kde se jim dostává veškeré péèe a hojné potravy. Aby i v zimních mìsících, kdy je ponìkud chladnìji, nepøestávali rùst, jsou jejich „bazény“ vyhøívány teplou vodou z nedalekého tøtinového cukrovaru. Podle informací, které nám byly poskytnuty, tìchto krokodýlích „dorostencù“ farma chová asi sedmnáct a¾ osmnáct tisíc. Ve vìku zhruba ètyø let dorùstá tento druh krokodýlù délky mezi 150 a 175 centimetry a jejich dny jsou, tak øíkajíc, seèteny. Na farmì, kterou jsem navštívil se tøi dny v týdnu „sklízí“, kù¾e se oèistí, nasolí a bìhem nìkolika málo dnù je dopravena letecky do Francie a Itálie, kde jsou odborníci na další úpravu a barvení kù¾e, ze které se potom vyrábìjí rùzné, ne zrovna nejlevnìjší módní doplòky. Bylo nám øeèeno, ¾e kabelka z kvalitní kù¾e stojí a¾ 25 tisíc australských dolarù a je na ni znaèná èekací doba. (Je-li tato informace naprosto pøesná, za to neruèím). Vìtšina masa, ale i vnitøností je exportována do Asie, kde je to pova¾ováno za delikatesu. Sám jsem zkusil krokodýlí maso pøed nìkolika lety v Darwinu a musím pøiznat, ¾e mi je vepøový, nebo telecí øízek milejší. Chu» krokodýlího masa je nìco mezi kuøetem a rybou. Mám rád obojí, ale ne právì na jenom talíøi.

Mnohý milovník zvíøat bude patrnì cítit znaèné pohoršení nad tímto prùmyslovým vyu¾itím krokodýlù. Skuteèností ovšem je, ¾e ve volné pøírodì mnoho nakladených vajíèek padne za obì» rùzným plazùm, ptákùm a mnohdy nezkušená krokodýlí matka vybere místo naprosto nevhodné a vajíèka zahynou. I kdy¾ se z vajíèek úspìšnì vylíhnou malí krokodýlci, nemají zdaleka vyhráno. Jsou vítanou potravou pro nìkteré ptáky, ryby a pochopitelnì i pro vzrostlejší pøíbuzenstvo. Statistiky uvádìjí, ¾e pouze jedno procento vylíhlých krokodýlích mláïat v pøírodì dosáhne dospìlosti.

 

Snad ještì pár slov o tìch, kteøí dospìjí a stanou se nebezpeènými. Jak jsem se ji¾ zmínil, nejeden turista, nedbalý èetných upozornìní, zaplatil svoji neukáznìnost buï ¾ivotem, nebo alespoò vá¾ným zranìním. Obvyklou potravou krokodýlù jsou klokani, ovce, psi a v mnohých pøípadech i hovìzí dobytek, který se pøijde k øece napít.

Jen pár pøípadù pro ilustraci. Man¾elská dvojice, dokonce znalá nebezpeèí krokodýlù, vyplula na malé kánoi lovit ryby. Velký krokodýl èlunek pøevrhl, man¾elce se podaøilo doplavat na bøeh, ale její man¾el tak š»astný nebyl. A ještì jiný pøípad, který však dopadl podstatnì lépe. Rodinka se utáboøila nedaleko øeky a bìhem noci do jejich stanu vnikl ne právì nejmenší krokodýl, chytil jednoho z nocle¾níkù za nohu a zaèal ho nemilosrdnì táhnout smìrem k øece. Pìtašedesátiletá babièka skoèila útoèníkovi na záda a zaèala s ním zápolit. (To prosím není myslivecká latina). Pochopitelnì by neuspìla, kdyby další èlen rodiny nepøispìchal s revolverem znaèného kalibru a krokodýlovi úlovek nerozmluvil. I tak odvá¾ná babièka utrpìla, pokud se dobøe pamatuji, zlomeninu ruky a vyhlédnutá obì» znaèná zranìní nohy. V tomto pøípadì „krokouš“ dopadl nejhùøe.

Snad jen pro upøesnìní. Dospìlý samec tohoto druhu krokodýla dosahuje délky pìti a¾ šesti metrù a váhy a¾ 800 kilogramù, a proto zdvoøile prosím.
Nikdy nechoïte plavat do øeky, kde tito drobeèci ¾ijí.
 
Zdenìk Reich
* * *
Zobrazit všechny èlánky autora


Komentáøe
Poslední komentáø: 26.04.2023  14:48
 Datum
Jméno
Téma
 26.04.  14:48 Pøemek
 24.04.  23:35 Ivan
 24.04.  17:58 Von
 24.04.  14:00 Von
 24.04.  10:23 Ivan
 24.04.  10:11 olga janíèková