Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Bohdan,
zítra Ev¾en.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Uká¾i ti Rakousko

Vladimír Køí¾ popisuje ve svých vzpomínkách jednu z cest s pøítelem akademickým malíøem Milošem Peèinkou, který byl ¾ákem Vlastimila Rady z pra¾ské Akademie. Jeho prastrýcem byl malíø a básník František Peèinka z Klobouk u Brna, který ¾il v Luhaèovicích a  pøátelil se s bratry Mrštíkovými.

Vladimír Køí¾ podnikl s Milošem Peèinkou mnoho výprav za malováním pøírody, spojených s návštìvami  jeho kamarádù umìlcù. Mezi nì patøil tøeba malíø Cyril Bouda nebo flétnista Václav ®ilka, se kterými autor dnešního pøíspìvku pro¾íval také nezapomenutelné chvíle.

 
* * *

Uká¾u  ti  Rakousko ...

Venku se ozvalo typické bublání a chrochtání dvoutaktního motoru a pes Bonzo se divoce rozštìkal, proto¾e okam¾itì poznal, ¾e se blí¾í Trabant mého pøítele malíøe. Ten se objevil vzápìtí a radostnì mne zdravil. Pohrdl  ale tentokrát nabízenou cigaretou i kávou a rezolutnì prohlásil, ¾e na ¾ádné zdr¾ování není èas.
"Zvu tì na výlet. Jedu malovat na ji¾ní Moravu a ty se tam mù¾eš podívat se mnou. "Samozøejmì rád, mistøe, ale..."   Velký mistr mávl rukou. "®ádné ale. Ty pøece rád cestuješ a já jedu do Mikulova, udìlám si tam nìjaké skicy k obrazùm, ty mi budeš asistovat, pomù¾eš mi s vercajkem, prohlédneš si Mikulov. Jen si nezapomeò vzít obèanský prùkaz. Je tam kousek na hranice a mohli by nás kontrolovat pohranièníci. U¾ se mi to stalo ve Slavonicích, kdy¾ jsem tam byl malovat."

To jsem dobøe chápal. A teï pár let po ruské okupaci Èeskoslovenska, se nebylo èemu divit. Podle všeho západní imperialisté znovu vystrkovali rù¾ky a komunistický re¾im zaèal být velmi ostra¾itý. 

Ují¾dìli jsme svi¾nì, jak jen to výrobek soudruhù z NDR dokázal, po silnici na jih Moravy. Malíø obèas záhadnì zakvedlal pákou pod volantem a vozítko mu odpovídalo radostným zachrochtáním  a se škubnutím vyrá¾elo vpøed.

 

"Tak poslouchej, mistøíèku, to nejedeme jen tak nìkam. Mikulov býval sídlem kní¾at Ditrichštejnù, je tam krásný zámek a jejich hrobka. Z terasy zámku je moc pìkný výhled do Rakouska. Tak pokud budeš chtít, uká¾u ti Rakousko.", pravil  radostnì malíø a sledoval po oèku, jestli projevím nadšení.

Byl jsem docela potìšen. Pøed èasem jsem navštívil malebné mìsteèko Slavonice, kde mì hned na nádra¾í zadr¾eli vojáci pohranièní strá¾e, kterým jsem musel hodinu vysvìtlovat proè sem jedu na výlet za prohlídkou renesanèních domù se sgrafity. A pak dalším, proè bych se chtìl podívat na vyhlídkovou vì¾ zdejšího kostela, kam byl nedávno zakázán vstup, proto¾e odtud bylo vidìt blízké Rakousko. 

Silnice konèila a vjeli jsme do mikulovských ulic. Trabant s námahou vysupìl do kopce k zámku a tam jsme ho nechali, abychom procházeli ulice a námìstí a hledali místa k malování, pøenášeli štafle a palety a já pozoroval,  jak se malíø èiní se štìtci a pastely.

 
      
  Miloslav Peèinka: Stromy za mìstem

Mikulov se mi zalíbil. A já se kochal  pohledy na velkolepý zámek ,¾idovskou synagogu a dùm, kde kdysi bydlel velký Rabi Loew ben Bezalel, legendární tvùrce Golema. Nakonec jsme vešli do brány zámku a vstoupili na nádvoøí. "Tak teï ti uká¾u Rakousko", oznámil mi spokojenì Mistr. Jen¾e pøed námi se náhle objevila pevnì uzavøená a zamèená brána, na ní¾ visel øetìz s velkým zámkem. 

"Co to má být?"podivil se malíø. "Tudy se pøece jde do zámeckého parku a na terasu s krásným výhledem pøes hranice do Rakouska. Proè je to zavøené?"
Zaèal lomcovat zámkem, samozøejmì marnì. Za námi se objevil neznámý mu¾ a docela zhurta se na nás oboøil "Co to tady provádíte, obèané? Tam nemù¾ete, tam se nesmí!"

Kdy¾ mu mùj pøítel objasnil, ¾e mi chce jen ukázat Rakousko, mu¾ se opatrnì rozhlédl. Nikdo nebyl nablízku.
"Tam u¾ je nìjakou dobu vstup zakázán. Lidé se tam chodili dívat na Rakousko. A to je pøece pro soudruhy nahoøe ne¾ádoucí".

Malíøe definitivnì naštval. Rozzlobenì škubal za páku øazení, pøidával plyn a z výfuku Trabanta to nìkolikrát vypálo jako z dìla, a¾ se kolem chodci ohlí¾eli. Místo zpìt k Brnu jsme namíøili rovnou k hraniènímu pøechodu. 
"Proboha mistøe, kam to jedete?" Vydìsil jsem se. "Pøece na hranici. Ukázat ti Rakousko. Pojedeme do Rakouska a já tam budu malovat. Tohle jim nedaruju!"

Zalapal jsem po dechu. Mistr se asi zbláznil a oba skonèíme nìkde v cele nebo v blázinci.

 
Miloslav Peèinka: Chaloupka pod Beskydy

Dojeli jsme a¾ k hranièní závoøe, odkud nás samozøejmì hned hnali zpìt, proto¾e jsme kromì obèanských prùkazù nemìli ¾ádná tehdy vy¾adovaná povolení a papíry s kolky a mnoha razítky a vùbec jsme nebyli v tìchto místech ¾ádoucí.

Rozzuøený malíø obrátil Trabanta. Nejeli jsme ale vùbec daleko. Po pár metrech zastavil, vyndal z vozu svùj stojan a ètvrtky papíru. "Tak si tu hranici aspoò namaluju", prohlásil rezolutnì. Pøestal jsem  marnì protestovat a posadil jsem se k nìmu do pøíkopu.  

Za chvilku tu byl slu¾ební gazík s  velmi rozzlobeným dùstojníkem, který si vy¾ádal naše obèanské prùkazy. Po zjištìní, ¾e se jedná opravdu o malíøe, se trochu uklidnil.
"Co vy dva tady vùbec dìláte? Tady u hranice se nemù¾ete jen tak potloukat." 
"Já se tady nepotloukám, milý pane, jsem akademický malíø a tady si maluji".

Uniformovaný mu¾ s hvìzdami na náramenících se chytil za hlavu.
"To je moc hezké, ale to mù¾ete vykládat své babièce a tohle já ani nesmím vùbec poslouchat." Pak se obrátil na mne. "Prosím vás, vysvìtlete svému otci, ¾e tohle nám tady nemù¾e pøece dìlat."
"Není to mùj otec. A my jsme se chtìli pøece jen podívat na Rakousko a namalovat si hranici. Musíte tady mít nìkde taky ty malebné ostnaté dráty a nìjakou strá¾ní vì¾."

 
Miloslav Peèinka: Pálava

Zdálo se mi, ¾e mu¾ se zapotácel. Pak se chytil za hlavu. "Vy dva se mi asi jen zdáte. Tak víte co? Okam¾itì se seberte a  jeïte! Zmizte! Já jsem vás tu vùbec nevidìl. Jinak bych vás musel dát sebrat a dùkladnì vyšetøit. A to se mi vùbec nechce."

Asi byl unavený, jak pozdìji konstatoval Mistr. A doma pøi pøíští návštìvì mi pøinesl malou  perokresbu s mikulovským zámkem a ulicí, kde se vpøedu pìknì vyjímal náš Trabant. Prý jako prezent za obìtavou asistenci pøi malování. A do toho Rakouska se, jak s jistotou prohlásil, pøece jen snad jednou podívám. A¾  prý u nás bude lépe. 

 
Vladimír Køí¾
* * *
Obrazy Miloslav Peèinka (30.1.1924 - 7.5.2013)
Autor Panorama zámku: Juhele_CZ – https://www.flickr.com/photos/

Zobrazit všechny èlánky autora


Komentáøe
Poslední komentáø: 24.02.2023  10:28
 Datum
Jméno
Téma
 24.02.  10:28 Pøemek
 24.02.  08:21 Vladimír Køí¾
 22.02.  18:34 Eva Støí¾oská
 22.02.  12:41 Vesuviana
 22.02.  12:07 Von
 22.02.  11:42 Pøemek
 22.02.  10:26 olga janíèková
 22.02.  02:53 sv
 22.02.  01:09 Ivan