Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Tibor,
zítra Sáva.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Mu¾, který se zapsal do evropských dìjin - 3
 
KAREL IV. – STAVITEL
 
Karel IV. se do dìjin zapsal také svou stavitelskou èinností. Pøi návratu do Èech roku 1333 zaèal znovu budovat pra¾ský hrad, polo¾il základní kámen k chrámu sv. Víta.  Nechal postavit kostel Marie Snì¾né v Novém mìstì Pra¾ském, v ®itavì, klášter v Tachovì, v Praze, sv. Kateøiny v Pise, sv. Servita pod Vyšehradem, kamenný most pøes Vltavu. Vybudoval hradby (Hladovou  zeï)
 

Hladová zeï, nìkdy nazývaná také Zubatá, je opuková hradba na pra¾ském Petøínì, kterou nechal postavit Karel IV. v letech 1360 – 1362, aby zesílil mìstské opevnìní Pra¾ského hradu a Malé Strany proti útoku ze západu a jihu. Zdi se zaèalo øíkat „Hladová“ a¾ pozdìji ve vztahu k hladomoru, který vypukl v roce 1361. V té dobì na stavbì pravdìpodobnì našla ob¾ivu èást nezamìstnané mìstské chudiny a podle povìstí právì pomoc chudým byla úèelem budování zdi.
 
Rád svým dílùm dával své jméno a u nìkterých se dochovalo do dnešních èasù: Karlovy Vary (døíve vesnice Vary s vøídly, do kterých se rád jezdil koupat a kterým udìlil mìstská práva), Karlov v Praze, hrad Kašperk, Karlštejn. Novému mìstu Pra¾skému udìlil jméno Karlstadt, které se neujalo, stejnì jako pojmenování hradù Karlskrone (na Radyni) nebo hrad na severní hranici Karlsfried èi Karlswald – mìsteèko Karlov pod Ještìdem, zaniklé po roce 1945.
 

Seznam hradù, které Karel IV. nechal postavit.
1 – KARLŠTEJN – postaven 1348–55 nejznámìjší, pevná a nedobytná schránka, kde byly ulo¾eny korunovaèní klenoty a kde se konaly snìmy a pobyty øíšských panovníkù
2 – KAŠPERK (Karlsberg) – zalo¾en 1356
3 – RADYNÌ (Karlskrone) – zalo¾en kolem 1360
4 – HRÁDEK U PURKARCE (Karlshaus) – první zmínka je z r. 1357
5 – KUN®VALD – prvnì se pøipomíná 1359
6 – TEPENEC (Karlsburg) – v roce 1340 koupil Karel IV. horu Tepenec a na ní nechal postavit,
dnes u¾ zaniklý hrad
7 – LAUF – na øíšské cestì mezi Prahou a Norimberkem v Horní Falci koupil r. 1353 od Wittelsbachù
území, kde nechal postavit roku 1356 na místì zøícené pevnosti hrad Lauf.
Nedávno tam pod omítkou objevili 112 èeských erbù.
8 – MONTE CARLO – zalo¾en r. 1333 v Itálii nedaleko mìsta Lucca
9 – KARLSFRIED – zalo¾en r. 1357 na cestì Èechy-®itava-Lu¾ice.
Dnes by zaniklý hrad le¾el na území Nìmecka u ®itavy.

 




 
Zalo¾ení Pra¾ské university roku 1348. Arcibiskup Arnošt z Pardubic pøedèítá zakládací listinu v pøítomnosti zástupcù všech ètyø fakult.
 
 
 
Roku 1357 polo¾il Karel IV. základní kámen k novému, kamennému mostu, na místì poškozeného Juditina mostu.
 
Karel IV. ovlivnil osud èeské zemì i celé støední Evropy. Praha se díky nìmu stala politickým centrem a sídlem vzdìlanosti.Upravil vztah èeského státu k øíši zlatou bulou (1356), která mimo jiné stanovovala právo svobodné volby èeského krále pro pøípad, ¾e by panovnický rod vymøel.
 
Karel také zalo¾il novou státní instituci - zemì Koruny èeské. Ta byla nadøazena èeskému králi i stavovské obci. Za svùj ¾ivot dal Karel IV. vybudovat nový královský palác, zalo¾il Nové Mìsto  v Praze, zaøídil pokraèovací práce na chrámu Sv. Víta, zalo¾il øadu klášterù. Karel IV. dovedl svým vladaøským umìním hospodáøství èeských zemí k prosperitì.
 
Podle povìsti kolem roku 1350 uspoøádal císaø Karel IV. pøi svém pobytu v Lokti výpravu do lesù, kde nechal na místì údajného pramene zalo¾it láznì nazvané Horké Láznì u Lokte, které byly pozdìji pøejmenované na Karlovy Vary. Následnì dne 14. srpna 1370 Karel IV. udìlil lázním mìstská práva.
 

Z pohledu dnešní medicíny byl Karel chodící soubor chorob. Stejnì jako všichni Lucemburkové mìl i on potí¾e s oèima, nic pøesnìjšího však nevíme. Na rozdíl od otce ale neoslepl, za co¾ vìnoval svému lékaøi do¾ivotní roèní dùchod 200 zlatých. Trpìl také další rodovou nemocí, jí¾ byla dna.
 
V posledních letech ¾ivota chronická a obèas tak silná, ¾e se nemohl ani postavit na nohy a musel být pøenášen v køesle nebo v nosítkách. Vydal se tak i na svou poslední zahranièní cestu.
 
Na podzim 1377 zamíøil z hradu Tangermünde v Braniborsku do Francie. Cestování v chladu a deštích jistì nebylo pøíjemné, ale nemocný císaø ho prý snášel lépe ne¾ jeho doprovod jedoucí na koních a vozech.

 
 
Císaø Karel IV. trpící dnou je nesen v nosítkách a je vítán zástupci mìsta Paøí¾e.
 
Tøi hodiny po západu slunce 29. listopadu 1378 se nad královským hradem rozeznìl smutný hlas zvonu, aby oznámil ztichlé Praze a všem jejím obyvatelùm, ¾e skonèil svou ¾ivotní pou» jeden z nejvìtších panovníkù èeského státu a jeho neúnavný rozmno¾itel, èeský král Karel, øímský císaø tohoto jména ètvrtý. Zemøel v Praze ve vìku 62 let na zápal plic, kdy¾ byl pøed tím dlouhodobì upoután na lù¾ko pro zlomeninu stehenní kosti.
 

ZAJÍMAVOSTI Z ANTROPOLOGICKÉHO ZKOUMÁNÍ
 
Poslední zkoumání královské hrobky a rakve s ostatky Karla IV. bylo provedeno v roce 1976 pod vedením Emanuela Vlèka. Kostra byla velmi zachovalá a sestavená v anatomické poloze, co¾ svìdèí o úctì, jakou prokazovali jeho ostatkùm pøi manipulaci.
 
Karel IV. zdìdil krevní skupinu po matce Elišce Pøemyslovnì, a to skupinu O. Otec Jan Lucemburský mìl skupinu A. Výška Karla IV. byla vypoèítaná na 173 cm. Lebku má typicky mu¾skou se zøetelnými znaky pro pøemyslovskou dynastii. Nos mìl vyboèený doleva v dùsledku seèného poranìní. Jizva je na lebce velmi patrná, jistì byla výrazná i na oblièeji, co¾ nám tehdejší malíøi zamlèují. Kromì jednoho seèného poranìní a mnoha dalších tupých poranìní nad oènicemi je patrné vyhojení zlomeniny dolní èelisti po úrazu ve zralém vìku. Na krèní páteøi byl nalezen stav po vyhojeném poranìní, zpùsobeném velkou silou na levou stranu krku za pravdìpodobného poškození míchy. Historické záznamy mluví o nehybnosti císaøe.
 
Na kostøe je patrné nìkolik vyhojených poranìní: zlomenina levého zápìstí v mládí, staré a dobøe vyhojené poranìní levého kolenního kloubu, zlomenina pravé lýtkové kosti, poranìní hrudní páteøe s její celkovou deformací, nevyhojená zlomenina levého krèku stehenní kosti (jeho poslední úraz, pøi kterém dostává zápal plic a umírá). Na kostøe je také patrné dlouhodobé pùsobení dny.

 

Související èlánky:
Karel IV.
Karel IV a ¾eny
 
zdroj textù a obrázkù – sí» internetu – pøedevším stránky vìnované oslavám:
http://WWW.OTECVLASTI.EU    http://www.carolusquartus.eu/cz/   a další
 
Pro Senior Tip  vypracovala Janina Svobodová,  knihovnice Jiráskovy knihovny Kluèov 

* * *
Zobrazit všechny èlánky autorky


Komentáøe
Poslední komentáø: 05.03.2016  16:38
 Datum
Jméno
Téma
 05.03.  16:38 Blanka K.
 05.03.  13:38 JaninaS
 05.03.  12:09 dubský
 05.03.  11:36 EvaP
 05.03.  10:12 kusan
 05.03.  10:01 Von