Tycho de Brahe

* 14. prosince 1548
+ 24. října 1601

Většinu astronomických přístrojů si navrhoval nebo i vyráběl sám. Byl neobyčejně technicky nadaný a zručný. Některé z přístrojů si Brahe dovezl s sebou do Čech. Jako člověk byl svérázný a ve svých vědeckých pozorováních neobyčejně houževnatý. I tak lze s odstupem několika století hodnotit tuto známou osobnost.

Ostatky slavného dánského astronoma jsou pochovány v pražském chrámu Panny Marie před Týnem. Poslední léta svého života strávil v rudolfínské Praze, kam připlul lodí v roce 1599 na pozvání Tadeáše Hájka z Hájku, svého dávného přítele a astronoma, jinak osobního lékaře a rádce samotného císaře Rudolfa II. V Praze působil od roku 1599, kdy vstoupil do služeb Císaře Rudolfa II. O císařském městě řekl:Praha je vhodná pro má studia a je zde čilý styk národů.

Říká se o něm, že byl svérázný co se týká jeho vědeckého bádání. Velmi nerad se o své objevy s někým dělil. Vytvářel si vlastní teorie. Brahe sympatizoval, ale nesouhlasil např. s teorii Koperníka, který tvrdil, že slunce je středem vesmíru. Podle teorie Braha prý Země je středem vesmíru. Celý život marně hledal potvrzení pohybu Země na polohách blízkých a vzdálených hvězd. Jako první zjistil, že komety patří k nebeským tělesům vzdálenějším, než Měsíc. Nějakou dobu prožil i v Benátkách nad Jizerou. Zde, z oken zámku prováděl některá svá pozorování, k němuž nepoužíval dalekohled. Přesto ale byla jeho pozorování velmi přesná.

Tycho Brahe pocházel ze slavného šlechtického rodu. Proto měl možnost získat prvotřídní vzdělání. Nejprve studoval řečnictví a filosofii, od roku 1562 začal v Lipsku studovat práva. Během studií se začal projevovat jeho zájem o astronomii. Kromě astronomie studoval medicínu a oblíbil si také alchymii. Napsal i několik menších pojednání o hvězdné obloze a o přístrojích, ale i básně. Mimo Lipské university studoval ještě na univerzitách v Rostocku, Kodani, Wittenbergu i Basileji.
Jedna legenda vypráví, že v Rostocku přišel v roce 1566 při souboji o část nosu. Za hlubokou jizvu v obličeji se velmi styděl. Zakrýval ji protézou ze zlata a stříbra, kterou si k nosu přilepoval a vrstvou pudru.

Jeho vědecké práce, zejména v oblasti astronomie jej proslavily po celé Evropě. Většinu astronomických přístrojů si navrhoval nebo i vyráběl sám. Byl neobyčejně technicky nadaný a zručný. Některé z přístrojů si Brahe dovezl s sebou do Čech. Jako člověk byl svérázný a ve svých vědeckých pozorováních neobyčejně houževnatý.
Když mu dánsky král Frederik II. dal v léno malý ostrov Hven vybudoval na něm v letech 1576 – 1580 astronomickou observatoř. Byla vybavena nejpřesnějšími přístroji té doby. Byla zde i mechanická a chemická laboratoř, lékárna, sklárna a knihtiskárna.
Po smrti krále Frederika II. opustil roku 1597 Brahe Dánsko, odešel do Německa a v roce 1599 se stal zásluhou Tadeáše Hájka z Hájku císařským astronomem. Dánsku připomíná jeho památku observatoř – Kulatá věž v Kodani.
V Praze je na Tycho de Brahe hned několik památek. Z nejznámějších to jsou; hrob v Týnském chrámě, Sousoší Tycho Brahe a Johannes Kepler u Gymnázia Jana Keplera (odhaleno v roce 1984).
Další památka se nachází v Keplerově gymnáziu v Parléřově ulici; Pamětní deska na vchodu do gymnázia nás upozorňuje na základy (dnes již neexistujícího) domku, kde Brahe bydlel a také konal pozorování. Dům pro něho zakoupil sám Rudolf II. roku 1601.
Tycho Brahe byl pozván 13. října 1601 na hostinu do paláce Petra Voka na Hradčanech. Po této hostině onemocněl a 24. října roku 1601 zemřel. Pohřební řeč za přítomnosti krále Rudolfa II. pronesl v Týnském chrámu Ján Jesenský.

Týnsky chrám – místo odpočinku Tycho Brahe
Jedním z nejvyhledávanějších objektů interiéru Týnského chrámu je místo posledního odpočinku dánského hvězdáře ve službách císaře Rudolfa II. Tycho de Brahe, který byl v Týnu pohřben v roce 1601. A v této souvislosti snad jedna zajímavost z moderních dějin kostela Matky Boží před Týnem. Přes padesát let zde byl kostelníkem Karel Davídek, který se zasloužil také o to, aby hrobka slavného hvězdáře (najdete ji v chóru u prvního pilíře vpravo) byla vždy pečlivě udržována. Dal ohradit náhrobní desku a nechal pozlatit písmena. Pečlivá každodenní práce pana Davídka samozřejmě neunikla pozornosti mnoha desítek a stovek návštěvníků a mezi nimi především turistů z hvězdářova rodného Dánska. V dubnu 1973 byl proto nenápadný muž z pražského staroměstského kostela pan Karel Davídek, kostelník v Týnu - čestný konsistorní rada a strážce hrobky Tycho Brahe vyznamenán osobním řádem Droning Margrete Jejího veličenstva královny dánské Margarety II.

Vlastimil Valečko