 
Významný èeský rytec Václav Hollar
Václav Hollar se narodil 13. èervence 1607 v Praze v rodinì císaøského dvorního úøedníka Jana Hollara z Práchnì. Nikdo netušil, ¾e svìtlo svìta spatøil umìlec, jeho¾ dílo bude obdivovat celá Evropa. Znám byl pod jménem Wenceslaus Hollar Bohemus èi Wenzel Hollar. Hollarovy umìlecky dokonalé panoramatické pohledy na evropská mìsta a krajiny, pøírodopisné námìty èi kresby holandských lodí patøí ke skvostùm všech sbírek. Vìtšinu ¾ivota pro¾il v cizinì, ale na svou vlast nikdy nezapomnìl. Ke svému podpisu pøipojoval pøízvisko Wenceslaus Hollar Bohemus.
 vlast nikdy nezapomnìl. Ke svému podpisu pøipojoval pøízvisko Wenceslaus Hollar Bohemus. 
Hollarùv otec si pøál, aby syn studoval práva a pak se dal na úøednickou dráhu. Jeho syn se ale vzepøel otcovì vùli a vstoupil do dílny rudolfínského malíøe i rytce Egidia Sadelera. Tehdejší pomìry v Praze ovlivnily ¾ivotní i nábo¾enské postoje mladého Hollara. Po rekatolizaci zemì, která vyvrcholila vydáním Obnoveného zøízení zemského v roce 1627 Hollar odchází do ciziny. 
Jeho první kroky vedly do Stuttgartu a posléze do Frankfurtu nad Mohanem, kde pøijal zamìstnání rytce v nakladatelství Matthaea Meriana. Po dvou letech opouští Frankfurt. Na èas pobýval ve Štrasburku a v Mohuèi. Posléze se se skicáøem v ruce vydává na cesty. Bìhem svého putování dorazil a¾ do Holandska. V roce 1636 se v Kolínì nad Rýnem potkává s lordem Thomasem Howardem z Arundelu, který cestoval jako anglický vyslanec k císaøi Ferdinandu II.
Arundel byl mimo jiné i sbìratel umìní a Hollara si všiml pøi nákupu dìl od Abrahama Hogenberga. Nabídl Hollarovi ilustraci cestopisného cyklu o Evropì. Hollar nabídku pøijal a jejich cesta vedla pøes Frankfurt, Würzburg a Norimberk do Regensburgu a po Dunaji do Vídnì. Anglický šlechtic zavítal i do Prahy. Hollar ho provázel po Praze a ve slu¾bách šlechtice zùstal a v roce 1637 se usadil v Londýnì. Dostal nové zakázky - graficky zpracovat katalog rozsáhlé pøírodopisné sbírky. Hollar dokonce pùsobil jako uèitel prince waleského, budoucího krále Karla II. 
Je autorem mnoha leptù, jeho námìty byly pøírodní motivy, krajiny, mapy, portréty, kroje a další… Pøi své návštìvì Prahy v roce 1636 vytvoøil pohled na Prahu.

Pohled na Prahu z Petøína vytvoøený v roce 1649 podle kreseb z roku 1636
Po návratu z cest se v roce 1641 o¾enil a v roce 1643 se mu narodil syn James. Díky neklidné dobì, která vládla v Anglii se spolu s hrabìtem Arundelem uchyluje do Antverp, kde v letech 1644 - 1652 pracuje pro nizozemské nakladatele. Po smrti hrabìte Arundele se vrátil do Anglie, ale byl oznaèen za vyzvìdaèe a na nìjakou dobu uvìznìn. Bìhem nìkolika let umírá jeho ¾ena v roce 1665 také syn James. 
Znovu se o¾enil, pøi velkém po¾áru Londýna roku 1666 pøichází o vìtšinu majetku. Kdy¾ na anglický trùn usedl Karel II. vzpomnìl si na bývalého uèitele Hollara, udìlil mu èestný titul Scenographus regius a povìøil ho úkolem doprovázet královskou expedici do afrického Tangeru. Výprava roku 1669 byla nebezpeèným dobrodru¾stvím, nebo» loï na zpáteèní cestì pøepadli piráti. Hollar vyvázl bez zranìní, ale jeho ¾ivotní i tvùrèí síly však slábly a v roce 1677 v Anglii umírá. 
Byl pohøben na høbitovì kostela sv. Markéty ve Westminsteru.
Vlastimil Valeèko