|  |  
 |  | 
                    
                      |  | Dotýkání Ostravou,
                                                tentokrát se seniorkou, která zmìnila bydli¹tì, obèanství
                                                a hlavnì, a to zcela zásadovì, profesi. Povídám si
                                                s poddanou Jejího Velièenstva královny Al¾bìty II,
                                                kanadskou obèankou, Ing. Marcelou Prikryl, CSc., která
                                                teï opìt na èas pøechyluje své pøíjmení, ale o
                                                tom pozdìji.  Tak opravdu, Al¾bìta II.
                                                je formální hlavou Kanady, kde v Hamiltonu, mimochodem
                                                mìstì velmi svým prùmyslovým potencionálem podobným
                                                Ostravì, od roku 1981 ¾iji. Naprostá vìt¹ina mých
                                                dne¹ních spoluobèanù panovnici uznává, a to hlavnì
                                                proto, ¾e je nic nestojí na daních a ¾e je svým
                                                postavením odli¹uje od USA. Samozøejmì máme
                                                kanadskou vládu, parlament a své úøady, které mé
                                                rodinì v roce 1984 udìlily kanadské obèanství.
                                                Tenkrát jsem musela prokázat zkou¹kou své znalosti z
                                                kanadské historie a reálií místního ¾ivota a
                                                teprve poté na malé slavnosti jsem pøed "Soudcem
                                                míru" pøísahala na bibli, ¾e budu øádnou obèankou
                                                zemì.
 |  | 
                    
                      |  |  | 
                    
                      |  | Pøi¹la jsi vyzbrojena celkem slu¹nou
                                                profesní výbavou. Tady jsi pøedná¹ela na V©B, bádala
                                                ve Výzkumném ústavu hutnictví ¾eleza v Dobré....
                                                
                                                 |  | 
                    
                      |  | Hamilton byl pro mne a mého
                                                mu¾e ( také hutní in¾enýr), velmi dobrým místem
                                                pro ¾ivot. Dva velké hutní závody a podniky tì¾ké
                                                chemie, tøi sta tisíc obyvatelù, kolem Ontarijské
                                                jezero.Zaèala jsem na místní McMaster univerzitì na
                                                výzkumu mikrolegovaných ocelí, co¾ bylo vlastnì
                                                trochu pokraèováním mé práce z Dobré.
                                                
                                                 |  | 
                    
                      |  | Marcela dále popisuje svou
                                                vìdeckou èinnost, její¾ smysl mnì, jako úplnému
                                                laikovi, uniká. Snad rozumím tomu, kdy¾ vypráví, ¾e
                                                její práce slou¾ila automobilovému prùmyslu, ale
                                                také výzkumu kvalitních materiálù pro lékaøské
                                                úèely, napø.pøi skoliózách páteøe. Jen¾e pøi¹la
                                                nemoc, která jak známo nechodí po horách.......
                                                
                                                 |  | 
                    
                      |  |  Oh, v¹chno ¹patné je pro
                                                nìco dobré. Mnì to umo¾nilo vìnovat se tomu, co
                                                jsem milovala, zøejmì zdìdìnì po otci, a to malování.
                                                Základní  prùpravu jsem mìla z èeských "Lidu¹ek",
                                                spousty knih o umìní, vycházek s tátou do pøírody
                                                a mého nakukování do jeho palety. Najednou jsem se
                                                mohla dále v tomto oboru vzdìlávat, poznávat
                                                techniky do té doby mnì neznámé. A pak u¾ to ¹lo
                                                rychle. Pøátelé, kteøí vidìli mé první obrázky
                                                mne pøesvìdèili, abych zkusila svá dílka ukázat
                                                nejen jim, ale i veøejnosti. A tak jsem zaèala
                                                vystavovat své pastely okolních krajin, pøe¹la ke
                                                grafice a postupnì k dal¹ím technikám. Jednu dobu
                                                jsem se vìnovala portrétní tvorbì, co¾ mi vyneslo
                                                docela zajímavý d¾ob.Jedny kanadské noviny si u mne
                                                objednaly portrétování obvinìných i tøeba vrahù.
                                                A tak jsem sedìla u soudu a celkem hodnì zblízka jsem
                                                tyto nièemy malovala od dopoledních hodin do zhruba
                                                dvou hodin. Druhý den u¾ spolu s èlánkem reportéra
                                                portrét vy¹el v novinách.
 Co maluje¹ a vystavuje¹ nyní?
                                                
                                                  Krajiny
                                                i portréty jsem teï opustila, proto¾e mnì zaèala
                                                zajímat architektonická témata. Zdá se mi, ¾e
                                                nejlep¹ím  vyjádøením pro místní architekturu je
                                                tzv. redukèní linoryt, který umo¾òuje jakoby vrstvy
                                                barev, které pøipomínají fasády amerických cihlových
                                                domù. Neøídím se krásou domu, èi jeho historickou
                                                hodnotou, chodím po kanadských mìstech s otevøenýma
                                                oèima a zastavuji se tam, kde mne dùm "osloví".
                                                Ráda bych tyto linoryty ukázala i ve svém rodném mìstì,
                                                kde jsem u¾ jednu svou výstavu, tenkrát kanadských
                                                krajin, u¾ mìla. Ta byla úspì¹ná spoleèensky i
                                                komerènì, tak se tì¹ím na tu pøí¹tí. Obrázky mám
                                                s sebou, staèí je zarámovat a poohlédnout se po výstavní
                                                síni. Dokonce jsem u¾ dostala nabídku, abych se zúèastnila
                                                nìjaké spoleèné výstavy s ostravskými výtvarníky.
                                                Mo¾ná, ¾e budou mé obrazy americké architektury,
                                                pochopitelnì profiltrované mým umìleckým vidìním zajímavé pro ty,
                                                kteøí s potì¹ením sledují TV seriál ©umná mìsta.V¾dy»
                                                to mé vidìní Kanady je ovlivnìno mým ostravským,
                                                èi èeským, èi evropským pùvodem.
 |  | 
                    
                      |  |  | 
                    
                      |  |  | 
                    
                      |  | Teï jsi
                                                tedy zase na dva roky v republice, kde následuje¹ svého
                                                mu¾e, který je vázán dvouletou pracovní smlouvou v
                                                Tatra Kopøivnice. Bydlí¹ ve Fren¹tátì a u¾ívá¹
                                                si ¾ivota ¾eny v domácnosti....
                                                
                                                 |  | 
                    
                      |  |  Za ¾enu v domácnosti se
                                                rozhodnì nepokládám. Jsem tady teprve t pár týdnù,
                                                tak se opìt rozkoukávám, zaøizuji, ale velmi brzy zaènu
                                                opìt malovat. Èeká mne toti¾ dal¹í výstava v
                                                Hamiltonu a to u¾ na podzim v øíjnu. Doufám, ¾e
                                                budu tady pilná, a tak tam pøedvedu èeská témata.
 Dceru Janu
                                                jste nechali v Kanadì?
                                                
                                                 Ta u¾ je dospìlá
                                                absolventka univerzity, ¾ije a pracuje v Torontu, vzdáleném
                                                cca 80 km od na¹eho bydli¹tì. ®iví ji specializovaný
                                                televizní prùzkum, ale jejím ideálem je být novináøkou.
                                                Hodnì pro to dìlá, má u¾ svùj sloupek v renomovaných
                                                novinách, pí¹e poezii a vùbec se zajímá o
                                                literaturu. Domluví se èesky, jen asi by do èeských
                                                novin psát nemohla, proto¾e neumí samozøejmì
                                                gramatiku. Musím prozradit, ¾e papírovì jsi i
                                                ty seniorkou...
                                                
                                                  Ano, pokud se za seniorství
                                                bere pobírání dùchodu. Leè mám tolik dal¹ích
                                                aktivit, ¾e si svùj vìk nemám èas pøíli¹ uvìdomovat.
                                                Kdy¾ odmyslím své malování, tak je to práce v rùzných
                                                spolcích a spoleènostech, tøeba jsem èlenkou správní
                                                rady umìlecké ¹koly, kde jsem studovala, 
                                                
                                                byla jsem rok prezidentkou Dámského klubu pøi
                                                McMaster univerzitì, teï jsem jen øádnou èlenkou a
                                                samozøejmì sportuji. Ly¾uji, hraji tenis a golf. Vìøím,
                                                ¾e v¹echny tyto aktivity budu provozovat i tady.
 |  | 
                    
                      |  |  | 
                    
                      |  |  | 
                    
                      |  |  | 
                    
                      |  |  | 
                    
                      |  | Jak se sdru¾ují kanad¹tí senioøi?
                                                
                                                 |  | 
                    
                      |  |  V ka¾dém mìstì, ba i mìsteèku
                                                byste na¹li dùm, kde aktivní senioøi cvièí napø.
                                                jógu, ale mají i své knihovny, rùzné krou¾ky, vèetnì  výtvarného, pøedná¹ky o zdravém zpùsobu ¾ivota
                                                atd., a to v¹e za ceny nepomìrnì ni¾¹í, ne¾ jsou
                                                ty obvyklé.  Dokonce
                                                se vydávají seniorské noviny "Nav¾dy mladý"
                                                s celostátní pùsobností.
 Co ti dala Ostrava?
                                                
                                                 Tady jsem se narodila,
                                                vystudovala, provdala se, narodila se tady má dcera.
                                                Jedenáct let se sem pravidelnì vracím a s potì¹ením
                                                vidím, jak se mìsto promìòuje do krásy. Opravené
                                                fasády, více zelenì, lépe obleèení lidé, kteøí
                                                vypadají optimisticky. A ten nejvìt¹í zázrak:
                                                asfaltová stoka - øeka Ostravice je opìt èistá s
                                                rybami a rybáøi je loví.
                                                
                                                
                                                 Tak
                                                pøíjemný pobyt a návraty...
                                                
                                                 |  | 
                    
                      |  |  | 
                    
                      |  |  | 
                    
                      |  |  | 
                    
                      |  | Pavla
                                                Pe¹atová |  | 
                    
                      |  |   |  |