Významné dny
Datum:
27.09.2025 10:38
Od:
Ludmila (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
27. záøí - Svìtový den cestovního ruchu anebo Svìtový den turistiky
Za vznikem tohoto dne stojí Svìtová organizace cestovního ruchu, která jej vyhlásila roku 1979. Poprvé se slavil o rok pozdìji, tedy 1980.
Tento den pøipomíná nejen cestování jako takové, ale hlavnì cestování bezpeèné a férové. Svìtový den cestovního ruchu 2023 v rámci tématu Turistika a zelené investice zdùrazòuje potøebu vìt¹ího poètu a lépe zacílených investic pro projekty udr¾itelného rozvoje, které jsou souèástí plánu OSN pro lep¹í svìt do roku 2030.
Datum:
26.09.2025 11:35
Od:
Ludmila (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
26. záøí - Evropský den jazykù
Evropský den jazykù (EDJ) je den podpory jazykového vzdìlávání v Evropì. Slaví se ka¾doroènì 26. záøí ji¾ od roku 2001, a to z iniciativy Rady Evropy. Jeho organizaci má na starosti Evropské centrum pro moderní jazyky, které sídlí ve ©týrském Hradci.
Hlavní cíle EDJ:
- zvý¹it povìdomí veøejnosti o dùle¾itosti jazykového vzdìlávání, podpoøit vícejazyènost a mezikulturní porozumìní;
- propagovat jazykové a kulturní bohatství Evropy;
- povzbudit celo¾ivotní jazykové vzdìlávání ve ¹kole i mimo ni.
Datum:
25.09.2025 07:30
Od:
Du¹an (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
24. øíjen - Svìtový den pro rozvoj informací
Informace v souèasné dobì lze mít na dosah snadno, ihned a z rùzných zdrojù díky technologiím. Jste v¹ak informováni správným zpùsobem? Víte, jaké informace jsou skuteènì pravdivé? Tento mezinárodní svátek se podílí na rozvoji individuální a spoleèenské informaèní gramotnosti.
Svìtový den pro rozvoj informací byl zalo¾en OSN v roce 1972. Vznikl jako¾to edukativní událost, která má veøejnost varovat pøed irelevantními informaèními zdroji, které pøispívají k dezorientaci v individuálním ¾ivotì a ve spoleènosti. Pro èlovìka je dùle¾ité, aby se mu dostalo pravdivých informací, proto¾e jen tak se mù¾e správnì rozhodovat a konat. Tento svátek není pøíli¹ známý, nebo» se týká hlavnì tìch, kteøí s informacemi pracují. Aktivity spjaté se svátkem jsou tedy cílené pøedev¹ím napø. na novináøe.
Byla doba, kdy jsme mìli internet pouze v práci nebo doma, stabilnì na jednom místì. Nyní se bez internetu neobejdeme a máme ho ve svých mobilech napøíè generacemi. Zvý¹ená celospoleèenská poptávka po internetu logicky vede ke zvý¹eným nárokùm na pøenosové sítì, objem dat a pøedev¹ím jejich bezpeènost. Pro konkrétní pøedstavu uvedla srovnání spoleènost Algotech: "Zatímco v roce 2000 pou¾ívalo internet jen 400 milionù lidí, podle leto¹ních statistik u¾ k nìmu má pøístup témìø 4,5 miliardy lidí a mobilní telefon pou¾ívá dokonce pøes 5 miliard obyvatel planety, tedy více ne¾ polovina."
Víte, ¾e závislostnímu chování na internetu se øíká netolismus? Jedná se o virtuální drogu, kdy jedinec má celodenní potøebu být aktivní na internetu kdekoliv a na jakékoliv technologii (PC, mobil, televize). Hraje hry, chatuje, sleduje emaily, pasivnì surfuje.
Internet dnes pøedstavuje nekoneèný prostor zahlcený informacemi. Je to volný prostor, v nìm¾ jsou informace sdìlovány libovolnì a neomezenì. Nejedná se tedy o cenzurovaný, kontrolovatelný nebo nìjak øízený prostor, proto je tøeba s informacemi na internetu pracovat obezøetnì. Nevìøit naivnì ka¾dé zprávì, kterou si pøeètu na internetu. Nepravdivé a l¾ivé zprávy mají specifický název: hoax. Pro hoaxy je typické rychlé øetìzení, nepravdivá zpráva se ¹íøí mezi lidmi velmi rychle pøes email nebo sociální sítì.
Informaèní gramotnost pøedstavuje ¹iroký pojem, který v sobì zahrnuje poèítaèovou gramotnost. Neplatí ale, ¾e ten, kdo ovládá poèítaè, je informaènì gramotný. Je to "schopnost uvìdomit si kdy a proè informaci potøebujeme, kde ji mù¾eme nalézt, jak ji zhodnotit, vyu¾ít a dále ¹íøit etickým zpùsobem (...) je to základní pøedpoklad pro mo¾nost aktivní úèasti v informaèní spoleènosti a je souèástí základního lidského práva na celo¾ivotní vzdìlávání."
Zdroj: https://www.tichezpravy.cz/svetovy-den-pro-rozvoj-informaci/24. øíjnen - Svìtový den pro rozvoj informací
Datum:
23.09.2025 11:43
Od:
Du¹an (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
23. záøí 1875 odstartovala v Praze dne¹ní terminologií øeèeno mìstská hromadná doprava
Zahájila toti¾ provoz první pra¾ská tramvaj. Koòka rozvá¾ela cestující na trase od Národního divadla do Karlína.
Od tohoto data se tradiènì odvozují poèátky moderní mìstské hromadné dopravy v Praze, aèkoliv ji¾ døíve bylo zøízeno nìkolik omnibusových linek a fungovala osobní lodní doprava na Vltavì.
Koòská dráha byla pod názvem Pra¾ská Tramway soukromým podnikem belgického podnikatele Eduarda Otleta. Zlaté období provozu koòské dráhy bylo v letech 1882 a¾ 1897, kdy bylo postupnì vybudováno celkem ¹est stavebních tratí.
V roce 1896, kdy zahájila provoz první komerèní poulièní elektrická dráha Franti¹ka Køi¾íka (Praha - Libeò - Vysoèany) mìla koòská dráha 363 zamìstnancù, 490 koní, 117 vozù a pøepravila 10 257 716 osob. (zdroj:www.dpp.cz)
Datum:
22.09.2025 12:33
Od:
Ludmila (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
22. záøí - Evropský (Svìtový) den bez aut
Ka¾doroènì se koná 22. záøí a jeho cílem je vyzvat obèany, aby alespoò tento jeden den v roce zvolili jiný ne¾ automobilový dopravní prostøedek. Tato akce byla iniciována Evropskou komisí v roce 2000 a od té doby se stala významnou souèástí ochrany ¾ivotního prostøedí. Bìhem tohoto dne se lidé sna¾í minimalizovat pou¾ívání automobilù a radìji vyu¾ívat alternativy dopravy, jako jsou pì¹í chùze, cyklistika nebo veøejná doprava.
Poprvé se uskuteènil ve Francii v roce 1998 a od roku 2002 je souèástí Evropského týdne mobility. (V ÈR se poprvé slavil roku 2001.) V rámci oslav tohoto dne se mù¾ete setkat napøíklad i s tím, ¾e v nìkterých mìstech je mìstská hromadná doprava v tento den zdarma.
Datum:
21.09.2025 11:49
Od:
Ludmila (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
21. záøí - Mezinárodní den míru
Mezinárodní den míru, který si pripomínáme vyhlásilo OSN roku 2001. U¾ pøedtím se ale tento den slavil, sice v záøí, ale v rùzné dny (napø. tøetí úterý v záøí). A¾ od roku 2002 je Mezinárodní den míru slaven 21. záøí. Smyslem tohoto dne je, aby v¹echny státy ve váleèných konfliktech odlo¾ily alespoò v tento den zbranì, aby alespoò na jeden den zavládl klid a mír. Mnoho státù opravdu akceptuje výzvu OSN a 21. záøí ustávají váleèné operace. Bohu¾el, je¹tì stále se nejedná o celým svìtem podporovaný významný den.
***
Svìtový den boje proti Alzheimerovì chorobì (Mezinárodní den Alzheimerovy choroby)
Alzheimerova choroba je onemocnìní mozku, které vede k postupné demenci pacienta. Nemoc stále je¹tì není plnì vyléèitelná, i kdy¾ k výraznému pokroku do¹lo. Den boje proti Alzheimerovì chorobì byl vyhlá¹en Mezinárodní alzheimerovskou organizací a v ÈR se poprvé slavil roku 1998.
Datum:
18.09.2025 04:38
Od:
LenkaP (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
18. záøí 1905 se narodila Greta Garbo (zemøela 15. dubna 1990). V Hollywoodu hrála ve filmech pøevá¾nì tragické postavy, napø. Anna Kareninová, Mata Hari, Královna Kristina.
Svým výjimeèným zjevem a osamìlostí spojovala osudy ztìlesòovaných postav se svým vlastním. Jen v jediném filmu se smála od srdce, a to v komedii Ninoèka. Jako tøicetiletá ode¹la do ústraní. Skrývala se pøed svìtem, jako by v oèích svých ctitelù chtìla zùstat takovou, jakou ji znali z filmù.
Datum:
11.09.2025 08:02
Od:
LenkaP (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
11. záøí - Svìtový den první pomoci
Poprvé byl den zasvìcený první pomoci vyhlá¹en roku 2000 Francouzským èerveným køí¾em a jednalo se o Evropský den první pomoci. Do akce se zapojilo 22 zemí a Èeská republika byla mezi nimi. O tøi roky pozdìji, tedy v roce 2003, byl vyhlá¹en Svìtový den první pomoci.
Zá¹titu nad tímto významným dnem pøevzala Mezinárodní federace Èerveného køí¾e a Èerveného pùlmìsíce. V rámci oslav se na øadì míst konají nejrùznìj¹í osvìtové akce, hry a soutì¾e pro dìti, ukázky a výuka první pomoci, Ka¾dý rok je vyhlováno jiné téma - pro rok 2025 to je lidský i globální význam první pomoci v ka¾dodenním ¾ivotì.
Chcete-li se této jistì zajímavé osvìtové akce zúèastnit, zapátrejte na stránkách vám nejbli¾¹ího oblastního spolku Èeského èerveného køí¾e.
Datum:
10.09.2025 12:58
Od:
Karla (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
10. záøí - Svìtový den prevence sebevra¾d
10.záøí byl Mezinárodní asociací pro prevenci sebevra¾d a Svìtovou zdravotnickou organizací vyhlá¹en Svìtový den prevence sebevra¾d (World Suicide Prevention Day). V rámci tohoto dne se tyto organizace sna¾í upozornit na záva¾nost problému sebevra¾d.
V prùmìru témìø 3 000 lidí dennì spáchá sebevra¾du. Na ka¾dou osobu, která dokonèí sebevra¾du, pøipadá 20 a více pokusù o ukonèení ¾ivota. WHO a dal¹í partneøi podporují prevenci sebevra¾edného chování, následovanou odpovídající léèbou a péèí o lidi, kteøí se pokusili o sebevra¾du a také zodpovìdné informace o sebevra¾dách v médiích. Je tøeba si uvìdomit, ¾e prevencí mù¾eme zabránit zbyteèným úmrtím.
Mentální poruchy, deprese se podílejí na sebevra¾dách ve více ne¾ 90-ti procentech, aèkoliv na sebevra¾du mù¾e mít vliv i celá øada socioekonomických, rodinných a individuálních krizových situací jako je ztráta milované osoby, nezamìstnanost a podobnì.
Jednou z metod intervence jsou krizová centra. Existují pøesvìdèivé dùkazy, ¾e prevence a léèba depresí, alkoholismu a závislostí na jiných návykových látkách mù¾e redukovat poèet sebevra¾d.
Datum:
06.09.2025 13:26
Od:
Ludmila (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
6. záøí 1916
Víte, ¾e... první samoobslu¾nou prodejnu s potravinami s názvem Piggly Wiggly si 6. záøí 1916 otevøel v Memphisu v americkém státì Tennessee obchodník Clarence Saunders?
V dobì, kdy v Evropì zuøila první svìtová válka, odstartoval v USA boom nynìj¹ích supermarketù, hypermarketù èi obecnì samoobslu¾ného prodeje. Navzdory skeptickým hlasùm i nezvyklému názvu se projekt tohoto z Virginie ujal.
V øíjnu 1916 si to nechal Saunders patentovat a o rok pozdìji patent získal. Samoobsluhy se rychle ¹íøily a do konce 30. let bylo u¾ po celé Severní Americe 2660 prodejen.
Datum:
04.09.2025 13:23
Od:
LenkaP (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
4. záøí 1965 zemøel nositel Nobelovy ceny míru z roku 1953, nìmecký lékaø Albert Schweitzer.
Spisovatel, hudebník a vynikající filozof se narodil 14. ledna 1875. Jako teolog se zabýval bádáním o Je¾í¹ovì ¾ivotì a postavou apo¹tola Pavla.
Od roku 1913 pracoval jako lékaø v gabunské osadì Lambaréné. Zde vybudoval pøevá¾nì ze svých prostøedkù a darù nemocnici, kde léèil zejména tropické nemoci jako napø. lepru, malárií, úplavici, spavou nemoc nebo svrab. Byl také velkým ochráncem zvíøat a kromì lidí léèil i zvíøata a staral se o nì.
Datum:
03.09.2025 09:49
Od:
zdenek (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
3. záøí 1783 - Konec americké války za nezávislost
Americká válka za nezávislost formálnì skonèila podepsáním Paøí¾ské smlouvy, která pro Spojené státy znamenala získání ve¹kerého území na východ od øeky Mississippi a na jih od Velkých jezer.
Smlouvu podepsaly Spojené státy a Spojené království.
Datum:
02.09.2025 09:40
Od:
Du¹an (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
2. záøí 1347 do¹lo k velkolepé korunovaci Karla IV. a jeho man¾elky Blanky z Valois
Církevní obøad øídil arcibiskup Arno¹t z Pardubic a nejprve potøel Karlovu hlavu posvátným olejem z kalicha, poté ho pøiodìl do korunovaèních rouch a potøel mu i ruce. Pak byly králi pøedány královské insignie - meè, koruna, ¾ezlo a jablko.
Po svém potvrzení èeským králem vydal øadu listin tvoøících novou koncepci èeského státu v Evropì, pøislíbil také potvrdit privilegia stavù, úøady v Èechách mìly patøit Èechùm, na Moravì Moravanùm, zároveò nikdo nemìl povinnost konat vojenskou slu¾bu mimo hranice království.
Datum:
01.09.2025 10:38
Od:
Ludmila (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
1. záøí Den Hnutí nezúèastnìných zemí
Po druhé svìtové válce se vytvoøily dva velké mocenské bloky - západní (NATO) a východní (Var¹avská smlouva). Oba bloky se sna¾ily ovlivnit nezúèastnìné státy a získat je na svou stranu. Výsledkem byl vznik Hnutí nezúèastnìných zemí roku 1961 v Bìlehradì.
Hnutí má 118 èlenù a zahrnuje africké státy, státy Ji¾ní Ameriky, státy ji¾ní Asie a nìkteré dal¹í státy Ameriky a Evropy. Den Hnutí byl vyhlá¹en roku 1981 na konferenci ministrù zahranièních vìcí.
... a také ¹kolákùm zaèala ¹kola.
Datum:
18.08.2025 07:31
Od:
zdenek (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
18. srpna 1894 vyjela parní tramvaj na trati Pøívoz - Moravská Ostrava - Vítkovice
18. srpna 1894, v den narozenin císaøe, vyjela poprvé normálnì rozchodná parní tramvaj na trati Pøívoz - Moravská Ostrava - Vítkovice.
My¹lenky vybudovat v Moravské Ostravì místní dráhu se ujal obchodník z Vídnì Julius Modern, který také nechal vypracovat projekt.
Stavbu zahájila v roce 1894 vídeòská firma Leo Arnoldi, pøièem¾ koncese na stavbu a provozování dráhy mezitím pøe¹la na Spoleènost brnìnské místní dráhy.
Provozní délka trati èinila 7,9 km a zprvu na ní jezdily ètyøi lokomotivy a osm osobních vozù. Cesta tramvají vy¹la daleko lacinìji ne¾ fiakrem nebo omnibusem.
Z tramvajového nádra¾í naproti dne¹ního hotelu Palace na nádra¾í v Pøívoze se cestující v I. tøídì svezl za 15 krejcarù, ve III. tøídì zaplatil o polovinu ménì. Jízda fiakrem stála po stejné trati 1 zlatý a dro¾kou 80 krejcarù. https://www.patriotmagazin.cz