Moje zahrada

Víchová Marie

Nedávno mi Ivo a Juana na chatu řekli, že by chtěli vidět mojí zahradu. Takže vítám všechny hodné lidi na virtuální procházku mým hospodářstvím. Pojďte pobejt.

K zahradě patří také chalupa. Vlastně je to obráceně. Nejdřív byla chalupa, pak zahrádka, později rozšířená nejprve o zadní zahrádku a pak i o kousek políčka. Ale to až po tom, co jsme se sem nastěhovali na trvalé bydlení. Chalupu jsme kupovali před dvaceti lety jako víkenďáckou. Tehdy jsme ještě bydleli v Praze. Po přestěhování do chaloupky žádné velké úpravy nebyly. V Praze jsme měli moderní rodinný domek v Podolí, s terasovitou zahradou, ze které bylo vidět na Vltavu. Kdybych chtěla žít v rodinném domku, zůstala bych tam. Ale chtěla jsem změnu, vesnický život se vším, co k tomu patří, chtěla jsem žít, ne mít. Ale hlavně jsem chtěla zahradu na rovině.
Tyto fotografie vznikaly průběžně během času, v různých ročních období. Nikdy žádná nebyla focená cíleně jakoby do alba. Vždy jsem fotila, jen když jsem se zrovna vracela s foťákem v ruce domů a můj domov mě vítal svou čímsi zajímavou atmosférou. Po každé byla jiná. A ještě bych chtěla říci, že mi nikdy nikdo při práci na zahradě nepomáhal a dodnes nepomáhá. Ani radou, ani skutkem. Všechno dělaly moje dvě zlaté ručičky :-) Jezírka jsem vykopala, usadila osázela, cestičky vydláždila. Fundovaný dlaždič by z toho asi dostal osypky, ale ať, mně to takhle stačí.

14.07.2008  00:44

14.07.2008  01:02