Finsko je krásná zem, až na tu jejich řeč, která nemá nic společného s jinými evropskými jazyky, s výjimkou maďarštiny a estonštiny. Proto také jejich cedule podél silnic jsou pro většinu cizinců těžko pochopitelné.
Nikde jsem se nemohl dopídit, co znamená značka upozorňující na ovci s křídly. Mysleli jsme, že je to něco jako Pegas ale….marně jsme se rozhlíželi, okřídlená ovce nikde. Básníci také ne.
Že existují ve vesmíru černé díry, o tom nás již dávno poučili vědci, ale že existuje také černá díra ve Finsku, to byla pro nás novinka. Možná, že to mělo být prosté varování před vstupem na led, ale varování před černou dírou mi připadá romantičtější, ba takové osudové a strašidelné. Ovšem nejstrašnější není kresbička sama, ale ta hrozná slova pod tím! Hukkumisvaara! Virtaava vesi! Zkuste si to říct nahlas. Je to asi takové, jako to známé biblické: Mene , mene tekel, ufarsin! Byl jsi zvážen a shledán lehkým! (A spadneš za trest do díry. Jen ruka ti bude koukat).
Naštěstí jsou varování méně strašidelná, některá jsou přímo roztomilá. Setkáme se s nimi skoro všude, lze si tím i zlepšit náladu. Jedna taková kuriosní značka mne zaujala před městečkem Elmpede u Hannoveru, kde pravděpodobně hostinský ze strachu o číšníky, kteří obsluhují hosty u stolků na druhé straně ulice, nechal zhotovit značku s upozorněním na tyto přebíhající číšníky. Je to zároveň taková malá slovní (německá) hříčka. Wirtwechsel znamená přebíhající číšník. Podobnou značku s namalovanou srnkou můžeme najít v místech kde je vysoká zvěř a pod ní je nápis Wildwechsel.
Zajímavou značku zhotovil neznámý umělec v Litvě, který chtěl pravděpodobně upozornit na to, že bude házet cihly na ty, kteří neuposlechnou jeho varování, a vjedou do prostoru, kam je vjezd zakázán. Vzorek cihly byl u toho. Je zajímavé, že se politici EU nemohou dohodnout na jednotném systému dopravních značek v Evropě. Proto máme takové všelijaké samorosty. Někdy se značky navzájem popírají a bylo by zajímavé požádat o vysvětlení u zodpovědných lidí. Tuto jezdeckou značku, tedy značku určenou jezdcům a jejich koním jsem objevil v belgickém lese. Tak tedy nevím, může se tam cválat na koni, nebo nemůže? Nikde nebyl hajný, abychom se ho mohli zeptat. Kůň taky ne. O jezdci nemluvě.
Se značkami mají problémy také v Rakousku. Nejedná se přímo o značky dopravní, ale o postavy, na různých značkách zobrazené. Vedoucí odboru, který má na starosti komunální záležitosti a umisťování a zadávání značek, jistá Sonja Wehsely, (to se stane z Veselé, když se dlouho zdržuje v Rakousku) není spokojena s tím, že na všech značkách, s výjimkou WC, jsou vždy jenom mužské postavy. Proto pověřila reklamní agenturu vypracováním nových návrhů, kde budou i ženské postavy, vedle mužských. Ať žije emancipace! Zkušební akce se setkala s docela příznivou odezvou a též konšelé až z Berlína byli tímto experimentem nadšeni a uvažují o tom , zavést tyto symboly doma. A možná později i v celém Německu. Několik ukázek zde přikládám. Bohužel nemám k disposici všechny, ale stejně je to zábavný nápad.
Možná, že se ujme. Je vidět, že spousta věcí, které bereme jako samozřejmost, představuje u jiných lidí problém. Tím nechci snižovat onu rakouskou snahu o rovnoprávnost. Je to hezké vidět na pánských záchodcích například ve Vídni, nad stolem k tomu určeném mezi ženami i obrázek muže měnícího pleny malému děcku.
A opět se dostávám ke snímkům z Asie, kterými mne zásobuje přítel Dirk. Zřejmě je tam spousta zajímavostí a on na mne vždy pamatuje.Tuhle značku s nějakým výbuchem na střeše auta objevil v Pekingu, ale vůbec nemohl zjistit co to přesně znamená.
Velice zajímavou specialitu našel v Indii, v Bangalore. Podle této značky by tam nesmělo vůbec nikdy žádné vozidlo parkovat. Od rána do večera. Nikdy.
Parkování je velký problém. Vždycky závidím policistům v různých filmech, jak bez jakýchkoliv problémů najdou vždy místo pro svůj vůz . Já jsem to štěstí nikdy neměl, ať už jsem byl kdekoliv, vždy jsem musel hledat a hledat a jenom s obtížemi se mi podařilo někde zaparkovat, ale pak to znamenalo zpravidla delší pochod na místo, kam jsem se potřeboval dostat. Velice zajímavé „parkoviště“ mají ve Stuttgartu, kde v jednom obchodním domě v dámském oddělení vytvořili koutek pro muže. Pánové si mohou si hezky sednout ke stolu, a číst si v různých časopisech pro muže, dát si kávu a počkat až si jejich manželky, přítelkyně, milenky, případně ošetřovatelky vyberou něco na sebe. Tento nápad má veliký úspěch a jiné obchodní domy prý jejich příklad budou brzy následovat. Myslím, že by nevadilo přidat maličkatý výčep piva.
Vášnivé debaty vyvolala tabule na parkovišti pro ženy v městečku Hagen v Německu, kde vtipálkové říkali, že podle té cedule musí pro jednu ženu s jedním autem být reservována tři místa. Samozřejmě, že ženy reagovaly rozhořčeně. V tomto případě mělo být asi správně Parkplätze, tedy množné číslo.
Ale abych také ukázal něco z naší holandské tvořivosti, je zde několik speciálních značek. Holanďané jsou nesmírně tolerantní, i když v poslední době vlivem Islamistů a jejich řádění více kritičtí, ale pokud se týče zákonů a nařízení , dokážou je vždy podat odlehčeným způsobem.
Policie v Amsterodamu upozorňuje řidiče na vykrádání aut zajímavou a detailní kresbičkou, kterou můžete vidět na snímku vlevo. Další snímek je značka, upozorňující na zákaz kouření drog, tedy marihuany na ulici. Pokuta za „blowen“je 50 Euro.
Třetí zákaz není třeba vysvětlovat, našel jsem ho ve Valkenburgu. Zde je to za 150 Euro. V minulém povídání bylo několik značek týkajících se zvířat, jednu jsem zapomněl přidat. Ta je u nás v městečku, u příjezdové cesty do parku, kde je několik jezírek na kterých jsou kachny. Má chránit kachny, když se s malými kachničkami přesunují z jednoho jezírka do druhého. V minulém článku jsem psal o padajícím slonovi. A hle dostal jsem snímek od přítele ze Skotska, který objevil podobnou značku, jenže s padajícím autem.
Mobilní telefonování je rozšířené nebývalou měrou. Někteří lidé si již nedovedou představit život bez telefonu u ucha a za pochodu musí vyprávět zbytečnosti. Také v tramvaji se mohou spolucestující dozvědět jaké to včera bylo a kdo tam všechno byl a co říkal. Ale jsou také místa kde je telefonní síť hluchá a člověk se nikoho nedovolá. Kupříkladu je Austrálie jedním z takových míst, které není celkově pokryto mobilní sítí. Proto je příjemné překvapení, když na Stuart Higway najdete značku, která oznamuje, že je tam možno telefonovat mobilem, není tam hluché místo. Prostoru je okolo dost. Nikoho nerušíte.
Horší je značka v Kakadu National Parku, kde mohou zoufalci, hledající vodu, už jen žízní zemřít, když najdou vedlejší značku, která jim zakazuje pít. A vůbec, stejně je ten rezatý kohoutek nějaký podezřelý.
Ale nezoufejte, život je krásný, i když nebezpečný, protože v každém případě končí smrtí. Takovou značka se smrtkou a křížem, která to vhodně ilustruje, je možno najít u Dublinu. Už si ho vede!
Ale nám přece nezkazí radost ze života. Mimoto se za chvilku stejně budeme po dálnicích vozit jen na trakaři. S katalysátorem.
evropskými jazyky, s výjimkou maďarštiny a estonštiny. Proto také jejich cedule podél silnic jsou pro většinu cizinců těžko pochopitelné.
dávno poučili vědci, ale že existuje také černá díra ve Finsku, to byla pro nás novinka. Možná, že to mělo být prosté varování před vstupem na led, ale varování před černou dírou mi připadá romantičtější, ba takové osudové a strašidelné. Ovšem nejstrašnější není kresbička sama, ale ta hrozná slova pod tím! Hukkumisvaara! Virtaava vesi! Zkuste si to říct nahlas. Je to asi takové, jako to známé biblické: Mene , mene tekel, ufarsin! Byl jsi zvážen a shledán lehkým! (A spadneš za trest do díry. Jen ruka ti bude koukat).
Naštěstí jsou varování méně strašidelná, některá jsou přímo roztomilá. Setkáme se s nimi skoro všude, lze si tím i zlepšit náladu. Jedna taková kuriosní značka mne zaujala před městečkem Elmpede u Hannoveru, kde pravděpodobně hostinský ze strachu o číšníky, kteří obsluhují hosty u stolků na druhé straně ulice, nechal zhotovit značku s upozorněním na tyto přebíhající číšníky. Je to zároveň taková malá slovní (německá) hříčka. Wirtwechsel znamená přebíhající číšník. Podobnou značku s namalovanou srnkou můžeme najít v místech kde je vysoká zvěř a pod ní je nápis Wildwechsel. 
upozornit na to, že bude házet cihly na ty, kteří neuposlechnou jeho varování, a vjedou do prostoru, kam je vjezd zakázán. Vzorek cihly byl u toho. Je zajímavé, že se politici EU nemohou 
dohodnout na jednotném systému dopravních značek v Evropě. Proto máme takové všelijaké samorosty. Někdy se značky navzájem popírají a bylo by zajímavé požádat o vysvětlení u zodpovědných lidí. Tuto jezdeckou značku, tedy značku určenou jezdcům a jejich koním jsem objevil v belgickém lese. Tak tedy nevím, může se tam cválat na koni, nebo nemůže? Nikde nebyl hajný, abychom se ho mohli zeptat. Kůň taky ne. O jezdci nemluvě.
A opět se dostávám ke snímkům z Asie, kterými mne zásobuje přítel Dirk. Zřejmě je tam spousta zajímavostí a on na mne vždy pamatuje.Tuhle značku s nějakým výbuchem na střeše auta objevil v Pekingu, ale vůbec nemohl zjistit co to přesně znamená.
této značky by tam nesmělo vůbec nikdy žádné vozidlo parkovat. Od rána do večera. Nikdy.
Velice zajímavé „parkoviště“ mají ve Stuttgartu, kde v jednom obchodním domě v dámském oddělení vytvořili koutek pro muže. Pánové si mohou si hezky sednout ke stolu, a číst si v různých časopisech pro muže, dát si kávu a počkat až si jejich manželky, přítelkyně, milenky, případně ošetřovatelky vyberou něco na sebe. Tento nápad má veliký úspěch a jiné obchodní domy prý jejich příklad budou brzy následovat. Myslím, že by nevadilo přidat maličkatý výčep piva.
Vášnivé debaty vyvolala tabule na parkovišti pro ženy v městečku Hagen v Německu, kde vtipálkové říkali, že podle té cedule musí pro jednu ženu s jedním autem být reservována tři místa. Samozřejmě, že ženy reagovaly rozhořčeně. V tomto případě mělo být asi správně Parkplätze, tedy množné číslo. 
na zákaz kouření drog, tedy marihuany na ulici. Pokuta za „blowen“je 50 Euro.
Valkenburgu. Zde je to za 150 Euro. V minulém povídání bylo několik značek týkajících se zvířat, jednu jsem zapomněl přidat. Ta je u nás v městečku, u příjezdové cesty do parku, kde je několik jezírek na kterých jsou kachny. Má chránit kachny, když se s malými kachničkami přesunují z jednoho jezírka do druhého. V minulém článku jsem psal o padajícím slonovi. A hle dostal jsem snímek od přítele ze Skotska, který objevil podobnou značku, jenže s padajícím autem. 
Mobilní telefonování je rozšířené nebývalou měrou. Někteří
lidé si již nedovedou představit život bez telefonu u ucha a za pochodu musí vyprávět zbytečnosti. Také v tramvaji se mohou spolucestující dozvědět jaké to včera bylo a kdo tam všechno byl a co říkal. Ale jsou také místa kde je telefonní síť hluchá a člověk se nikoho nedovolá. Kupříkladu je Austrálie jedním z takových míst, které není celkově pokryto mobilní sítí. Proto je příjemné překvapení, když na Stuart Higway najdete značku, která oznamuje, že je tam možno telefonovat mobilem, není tam hluché místo. Prostoru je 
okolo dost. Nikoho nerušíte.