Říjnové ráno bylo dosti pošmourné. Počasí nevlídné, deštivé a tak jsme s manželkou trochu zaspali. Zamžoural jsem na digitální budík, na něm spatřil dvě osmičky a mezi nimi dvojtečku a nulu. Vypadalo to tedy takto – 8:08 a samozřejmě to vůbec nevadilo, neboť jsme dlouhodobí zasloužilí důchodci. Pořádně jsem se neprobral ani v koupelně, ale až v obýváku, když jsem pohlédl na naši další digitální vymoženost. Z ní na mě provokativně jukala celá řada čísel včetně údajů o dvou teplotách vzduchu i vlhkosti, nějaké mráčky a hlavně také datum – 15. 10. 2015.
Už řadu let si spíše pamatuji různé příhody ze školních let než to, co jsem měl včera k večeři anebo jaké je datum. A tak se mi až nyní v hlavě rázem rozsvítilo. Tak je to tady! Přežil jsem nejen rok 2000, ale dožil jsem se i osmdesátky! Je jasné, že to poznání se mnou pěkně zacloumalo, a to jsem ještě netušil, jaká další překvapení mě v tomto opravdu nevlídném říjnovém dni čekají.
Než odletí až k Pacifiku, přijdou k nám dnes na první narozeninový oběd naši dovolenkoví souputníci - kanaďáci - bratranec mé ženy se svou chotí.
Manželka tedy přichystala oběd na přesné datum i na jakž tak přesný čas mého spatření světla světa, kterýžto okamžik prý nastal přesně v poledne před osmdesáti lety a byl jsem tedy jakési „obědové“ dítě. A protože všichni moji potomci mají ve všedních dnech svých starostí a povinností mnoho habadějů, hlavní rodinné oslavy s dětmi a vnoučaty vypukly až o víkendu. Dalších několik malých parciálních oslaviček s různými přáteli přijde později a moje milá polovice si ještě pořádně zavaří... Nechci ale nikoho zatěžovat nezáživným výčtem telefonických gratulací, esemesek či mailů, takže se svěřím pouze se dvěma opravdu nečekanými, které mě čekaly na notebooku toho 15. října dopoledne.
První nečekaná gratulace byla od finanční poradkyně naší banky. Ocenil jsem to, samozřejmě i poděkoval, ale pomyslel jsem si, že mnohem lepší by bylo, kdyby mi dotyčná poradila, jak to mám udělat, aby „díky“ jejich skvělým úrokům a různým bankovním poplatkům naše skromné důchodcovské kontíčko sice pomalu, ale jistě neklesalo!
Úplnou bombou byl ale další nevyžádaný mail. Nebudete mi to věřit, ale přišel přesně v 8 : 08 a byl od jakéhosi Erexu, který za pouhých 17 Kč denně mi nabízel cosi na výrazné zlepšení mého sexuálního života! Tak tomu říkám nečekaný dárek k osmdesátinám a ponechávám to raději bez komentáře...
„Mé“ milé počasí mi o mých narozeninám žádnou radost neudělalo, ale s tím nic nenadělám. Zato mi udělali radost mí potomci nádherným narozeninovým dortem, tácem s osmdesáti svíčkami a samozřejmě také dárkovým poukazem pro dvě osoby na dvoudenní pobyt v pivních lázních v Poděbradech!
I když si nejsem zcela jist, jak to vlastně s tím Bohem je, samozřejmě si letošního 15. října čím dál tím častěji uvědomuji, že velmi mnoho lidí se tak požehnaného věku nedožije. A dále, že z tohoto mého vítězství nad stárnutím asi nemá radost strážce důchodové pokladny, ani ministr financí, ať už na těch riskantních židlích sedí kdokoliv! Naprosto klidný však zatím může být ministr zdravotnictví i Všeobecná zdravotní pojišťovna, neboť její konto kupodivu zatím stále nezatěžuji téměř vůbec, což možná může říci málokdo. Nesmím to ale zakřiknout...