Senior pranostiky – Září

K zářijovým lidovým povětrnostním pranostikám se dostaneme přes jednu „kuchařsky-překlenovací“ – Co srpen neuvařil, září nedosmaží. I když se často do začátku září protahuje léto, přesto je tento měsíc už považován za měsíc podzimní. Je to proto, že klimatický podzim u nás opět začíná před podzimní rovnodenností, většinou kolem poloviny tohoto měsíce, a ve středních polohách už koncem srpna, kdy průměrné denní teploty už nepřesahují 15°C. Samozřejmě ale i tady najdeme extrémy. Na příklad v roce 1947 jsme u nás měli v období od 13. do 20.9. tropická vedra s průměrnými denními teplotami kolem 22°C., což bylo téměř 10°C. nad dlouhodobým normálem a s denními maximy kolem 30°C.!

Pro začátek září prý mělo platit pesimistické, že - Začátek tohoto měsíce přináší lidem i hovadu zlé páry a mlhy. Podle počasí 1. září se pak usuzovalo jaký by měl být podzim a sázelo se při tom na značnou setrvačnost – Jaké počasí svatý Jiljí ukazuje, takové po celý měsíc udržuje.

Ve starých kalendářích bývalo velmi mnoho mariánských svátků a 8. září byl další z nich. A tak se k tomuto datu zachovala celá řada hezkých pranostik, které opět počítaly se setrvačným počasím – Jaké počasí na Narození Panny Marie, takové potrvá čtyři neděle. Další rčení pak protahovalo toto období dokonce na osm neděl!

Mnoho pranostik k tomuto významnému datu si pak všímá činnosti vlaštovek v tomto období. Bohužel se zde naši předkové moc neshodli, a tak třeba říkali – Na Panny Marie narození – vlaštoviček shromáždění, nebo – Panny Marie narození – vlaštoviček rozloučení, ale také – O Marie narození vlaštovek tu více není! Je zřejmé, že tato rčení vznikala v různých oblastech a jistě i v různých letech, neboť tito milí ptáčkové nás samozřejmě neopouštějí každoročně ve stejném termínu!

1. 9.
Jaké počasí Jiljí ukazuje, takové po celý měsíc dodržuje.
Se setrvačností Linda i Samuel souhlasí
ovšem pouze jedná-li se o překrásné počasí.

Na svatého Štěpána krále, léto má už namále!
Adéla má navíc, i když jako dveřnice je vratká,
přesto dneska podzimu zkrátka otevírá vrátka.

3. 9.
Když je vlhko v září, v lesích houbám se daří.
Každá dobrá jedlá houba, našich lesů velká chlouba.
Broňa také jako houba saje, říká, že poznává jejich taje.

4. 9.
Teplé září – dobře ovoci i vínu se daří.
Jindřišce se pěkně v teple také dobře daří,
když je chladno, ví jak na to, vínečko si svaří!

5. 9.
Září jezdí na strakaté kobyle.
Boris koňům nerozumí, tak se tváří unyle.
Najevo vyšla teď prý pravda hrozná -
kobylu od koně jen těžko pozná!

6. 9.
Na dešti v září rolníku moc záleží.
Boleslav na Vysočině na déšť marně čeká,
sklizeň brambor vyžaduje, ať je půda měkká.

7. 9.
V září mnoho požárů bývá - proto se obloha rdívá.
Regina se často rdívá u hasičské zbrojnice,
když jen po očku se dívá, jak hasiči rozvíjejí hadice a rojnice.

8. 9.
O Marie narození – vlaštoviček rozloučení.
Nezoufejme lidé milí, že se nám den dále krátí,
vlaštovky se na náš dvorek na jaře zas jistě vrátí.

Pěkné růže v zahradách věští pěkný podzimek
a v zimě mnoho sněhu.
Daniela zahradnice mívá pěkné růže,
za sněhové kalamity v zimě sotva může.

10. 9.
Neprší-li o Mikuláši, bude suchý podzim-
Mikuláš a čert? V září to je žert!
Vysvětlení k pranostice vyžaduje Irma -
tož – Mikuláš Tolentinský – to je jiná firma!

11. 9.
Neprší-li na svatého Panfuce,
bývá suchý podzim.
Nad dalším podivným jménem
Denisa dnes žasne,
neprší-li, že je sucho – to je ale jasné.

12. 9.
Ozve-li se v září hrom, bude v zimě zavát každý strom.
Další Marie se hlásí – dnes při bouřce přemítá,
se sněhem už od Martina samozřejmě počítá.

13. 9.
Zářijový déšť - polím potrava, říjnové spršky pro víno otrava.
A nejenom pro víno, i Lubor se zlobí,
zářijové přeháňky, nejsou jeho hobby.

14. 9.
Na povýšení svatého Kříže
odkud fouká vítr,
odtud přijde drahota.
Vždycky když se podzim blíží,
Radku začne loupat v kříži.
Je to ale práce – podle směru
větru zjistit, odkud přijde láce!

15. 9.
Od Panny Marie Sedmibolestné
teplota rychle poklesne.
Další mariánský svátek,
v září v pořadí již třetí,
dnes Jolaně připomíná,
jak teplota dolů letí.

Pranostiky v druhé polovině září jsou už většinou podzimní. Sice asi možná nepotřebujeme následující radu k 16. září – Od Ludmily světice obouvej už střevíce, ale nedá se nic dělat, 21.9. – Svatý Matouš krátí den i dílo! Tento světec měl však udržovat ráz počasí do konce měsíce, ale i déle – Počasí na svatého Matouše potrvá čtyři neděle a hezké je i jablečné rčení – Na svatého Matouše každé jablko se ukouše.

A to jsou už na obzoru 28. a 29. září dva světci, kteří jsou považováni za patrony babího léta. Na svatého Václava pěkný den, přijde pohodlný podzimek, Svatý Václav v slunci září, sklizeň řepy se vydaří, Na svatého Václava každá pláňka dozrává. K tomuto našemu státnímu svátku máme ale na skladě i pranostiky pesimistické – Přijde Václav – kamna připrav, Na svatého Václava bývá bláta záplava. A druhý patron o den později si pak velmi nekriticky troufal na velmi dlouhodobé výhledy – Je-li o Michalu jasná noc, zvěstuje to zimy moc, je-li mlhavá a vlhká, nebudou chladna velká. Některé postřehy ale můžeme stále akceptovat – Padají-li před Michalem žaludy, nastane tuhá zima, nebo roztomilý verš – Svatý Michal kupy s pole spíchal. No a o babím létu si povíme více na začátku října.

16. 9.
Svatá Ludmila deštěm obmyla.
Liduška si poručila, že nebude nikdy nula!
A tak Lída v září hlídá, aby země nevyschnula.

17. 9.
Bouřky v září – na jaře mnoho sněhu.
Už od dob kdy byla malá, Naděžda se bouřek bojí,
třeba s čertem prý se spojí, aby bouřku zažehnala.

Teplé září – říjen se mračí.
Kryštof není mořeplavec, po Karibiku však touží,
hurikánů nebojí se, vydá se za velkou louži.

Bouřky v druhé polovině září přinášejí mnoho větrů.
Na takovou banalitu Zita kysele se tváří,
bouřky větry přinášejí samozřejmě nejen v září!

Zářijová slota – hrstka deště, fůra bláta.
Pro Olega ale deštík vůbec slota není,
proto tuhle pranostiku následovně mění:
V září fůra deště zlatá – dá jen malou hrstku bláta!

21. 9.
Po svatém Matouši čepici na uši.
Bez čepice v paruce, rukavice na ruce,
dopřej tomu rčení sluchu a pak hlavně – nohy v suchu.

Je-li jasno na den svatého Mauricia,
bude v zimě mnoho větrů.
Darina má jasno taky – lepší slunce nežli mraky,
no a co se týče větrů, pořídí si více svetrů.

Jaké počasí v září, tak se i březnu vydaří.
Motivem je rovnodennost a pak také trochu lenost.
Berta slunce nad rovníkem velmi ráda vidí,
v září, v březnu, vlastně stále – za lenost se stydí.

24. 9.
Po hojných deštích v září, osení se podaří.
Jaromír se na svých polích v září blátem brodí,
usmívá se spokojeně, že mu pole rodí.

25. 9.
Září víno vaří a co nedovaří, říjen dopeče.
Zlata v září nevaří – můj ty člověče, raděj navštěvuje kino,
ani v říjnu nepeče – víno tím prý bývá vino!

26. 9.
Na svatého Cypriána chladno bývá často zrána.
To už říkávala Anna, Andrea to říká taky,
platí to však, jen když nejsou na obloze žádné mraky.

27. 9.
Na Kosmu a Damiána studeno bývá zrána.
Když náš Jonáš v tomto verši slabiky si spočítal,
v druhé půlce jedna chybí – osmou by tam uvítal.

28. 9.
Svatováclavské časy přinesou pěkné počasí.
Všichni naši Václavové na hradě i v podhradí,
přinášejí babí léto, kdo je někdy nahradí?

Je- li svatý Michal jasný a krásný,
bude tak ještě po čtyři neděle.
Michal stejně jako Václav má rád léto babí,
hezký říjen ohlašuje - víno už ho vábí.

30. 9.
Na svatého Jeronýma stěhuje se k nám už zima.
Na zimu dnes Jeroným marně hledá lepší rým,
i když se mu příliš nechce, podzim přeskakuje lehce.

A probírku zářijových rčení skončeme dvěma poetickými pranostikami, které spojují září s květnem - Září je májem podzimu a další – Máj je krásný a hladový, září je krásné a syté!

Obrázky: František FRK Kratochvíl

Foto a text: Vladimír Vondráček

* * *

Zobrazit všechny články autora