Pøíbìhy zemské atmosféry aneb za vše mù¾e klima nebo poèasí (38)
Klima a lidé
Snad ani není tøeba pøipomínat, ¾e lidé, a» u¾ si myslí o sobì cokoliv, jsou nedílnou souèasí biosféry. U¾ od poèátku svého bytí na této Zemi byli lidé ¾ivotnì závislí na klimatu, nebo» nejpodstatnìjší èást ¾ivotního prostøedí tvoøí právì ovzduší. Právì v nìm se pøece odehrávají všechny dìje, které souhrnnì nazýváme poèasím, a které za pùsobení dalších klimatických èinitelù vytváøejí klima daného místa. Z celkového zemského povrchu zabírají suché oblasti (teplé i chladné) asi 26%, vlhké tropické asi 20 %, subtropické oblasti 16%, mírné a subarktické spoleènì 21 % a oblasti polární 17 %. Je to tedy rozlo¾ení pomìrnì rovnomìrné.
Snad je známo, ¾e první lidé na Zemi se objevili právì v klimaticky pøíznivých oblastech a trvalo pomìrnì dlouho, ne¾ zaèali osídlovat oblasti s podnebím chladnìjším a drsnìjším.
V souèasné dobì na Zemi ¾ije u¾ 7,7 miliard lidí a mno¾ina lidí je rozlo¾ena na zemském povrchu velmi nerovnomìrnì. V suchých oblastech ¾ije v prùmìru jen 5 obyvatel na ka¾dém ètvereèním kilometru. V tropických vlhkých oblastech u¾ asi 16 a v mírných a v subarktických (dohromady) také asi 16 obyvatel na km ètvereèním. Nejvíce obyvatel - v prùmìru 59 - pak ¾ije v oblastech subtropických a nejménì v oblastech polárních - pouze 0,6 „obyvatele“ na ètvereèním kilometru. Vidíme tedy, ¾e nejvhodnìjší pro náš ¾ivoèišný druh homo sapiens sapiens jsou oblasti subtropické a není tedy divu, ¾e právì do nich i dnes smìøuje nejvìtší nápor turistù. My, lidé mírných zemìpisných šíøek mo¾ná trochu závidíme tìm, kteøí ¾ijí ji¾nìji, ale naše klimatická oblast je právì pro støídání roèních období oprávnìnì pova¾ována za nejzdravìjší.
Obra»me ale krátce pozornost na jedno velmi citlivé téma, na vliv klimatu na jednotlivá lidská spoleèenstva. Hned na zaèátku musím øíci, ¾e v rùzných klimatických oblastech se lidé pøizpùsobovali pøírodním podmínkám tak, ¾e v teplých tropických oblastech kolem rovníku se vyvinuly zejména fyzicky i vzhledovì jiné lidské rasy ne¾ v oblastech chladných subarktických kolem polárních kruhù.
Pùvodní domorodce rovníkových oblastí rozeznáme od pùvodních obyvatel Skandinávie (napø. Vikingù) na první pohled. Dokonce se zdá, a zde u¾ musím být setsakra opatrný, ¾e domorodci v pøíznivých nejteplejších oblastech mìli v dávných dobách díky mnohem pøíznivìjším klimatickým podmínkám èasto, i kdy¾ samozøejmì ne v¾dy, snazší ¾ivobytí ne¾ domorodci v mnohem drsnìjších klimatických pásmech, a to se všemi z toho plynoucími dùsledky… A je jasné, ¾e do oblastí kolem obou zemských pólù se nikdo nehrne a jsou pouze doménou notnì otrlých badatelù a cestovatelù.
A tady mo¾ná budou zajímavé údaje o tom, jak lidé obecnì vnímají teplo a chlad v rùzných klimatických oblastech.
Prùmìrná mìsíèní teplota : nad 35°C. = extrémnì horko, 28° a¾ 34°C. = velmi horko, 23° a¾ 27°C. = horko, 18° a¾ 26°C. = teplo, 10° a¾ 17°C. = pøíjemnì, 0° a¾ 9°C. = chladno, -1°C. a¾ –9°C. = zima, -10° a¾ –24°C. = velmi zima, -25° a¾ – 39°C. = velký mráz, pod –40°C. = extrémní mráz.
A nakonec bych ještì mìl upøesnit nìkolik známých èi ménì známých, leè èasto u¾ívaných termínù. Nìkteré se pou¾ívají jak pro klima, tak i pro poèasí:
Drsné poèasí i drsné klima je chladné, vìtrné a suché.
Sychravé je spíše poèasí ne¾ klima, a je to poèasí chladné a vlhké.
Parno a vedro je pojmenování pro vysoké teploty vzduchu.
Dusno pak poci»ujeme pøi rùzných teplotách podle toho, jak je vzduch vlhký. Na pøíklad pøi vlhkosti 100% poci»ujeme dusno u¾ pøi teplotì asi 16,5°C., pøi vlhkosti 70% pøi 22,2°C., pøi vlhkosti 50% pøi 27,9°C. a pøi vlhkosti 30% a¾ pøi teplotì 36,9°C.
A to znamená, ¾e lidé snášejí mnohem lépe suché a horké pouštní klima ne¾ dusno ve vlhkých tropech.
