Strom ¾ivota
Jen jsme vstoupily na parket, hned nás všimla kapela a zdravila mì voláním, A» ¾ije stromoøadí, vydám toti¾ na víc stromù. Docela slušnì jsme skotaèily. V pùl dvanácté mnì moje vìtvièky ji¾ zapouštìly koøeny, vláhy mìly dost i hlava byla ponìkud pomaèkaná, šla jsem tedy na WC a ji¾ se odstrojila. Nesla jsem svoji korunu v ruce, kdy¾ ke mnì pøibìhl pan konferenciér celý udýchaný a pravil: „Kdepak jste milostivá paní, honem si to zase nasaïte a rychle na parket, bude defilé masek a porota se rozhodla, ¾e dostanete první cenu.“ Vzalo mi to dech, myslela jsem, ¾e si ze mne dìlá blázny, ale pøesto jsem si nasadila korunu a defilovala. Tøetí cenu dostaly dva lekníny, druhou cenu dostal Quasimodo, a první Strom ¾ivota.