Přesto, přese vše...
Tisíce kotrmelců dobra i zla. Viník za oběť prohlášen, zbohatlíci za úspěšné a schopné uznáni a lid v podhradí vše s pokorou přijímá, aby neztratil, co má.
Tak kráčí dějiny a jejich vykladači se přou a přesvědčují spoluobčany, že každý z nich má pravdu. A nikdo nevyhlášen, který z nich to je.
Pravda ruku v ruce s nepravdou rozkročeny nad pahorkem světa se dívají vždy, každá, z jiného úhlu pohledu.
Vězeň staví pomník svému vězniteli. Imunita proti bezpráví, lžím a soudnosti je jako antibiotikum, které ztrácí svoji účinnost.
Stesk a bolest, samota a pohlavky, slovem či rukama, zůstávají stejné. Těžko rozlišit slzy štěstí a utrpení, leda podle pohledu očí a výrazu tváře, i když i ty, jako slzy, jsou často neupřímné. Zbohatlíci s miliony na účtech jsou ve svých srdcích nuzáci. Konzum je mrzačí. Klamání sebe samotných jim bourají iluze, v nichž neobstojí skutečný život v jeho roztodivnosti.
A co bližní nás všech?
Chudoba ani bohatství neodcházejí do záhrobí. Zůstávají v tomto světě, kde jsme všichni sledováni velkými bratry, všude přítomnými štěnicemi a kamerami, googly, džípíesemeskami, všelikými dotazníky, facebooky, twittery, skajpy, emailovou poštou.
Ve světě je sedmnáct tisíc evidovaných atomových hlavic a „x“ neevidovaných. Neveselá to příprava konce života mnoha druhů živých tvorů na modré planetě Zemi.
A přesto přese vše je život krásný, jedinečný, nenahraditelný, nezničitelný. Stojí za to jej žít a bránit.
Ani nelze vyjmenovat všechna pro. Ranní zpěv kosů v jarně orosené trávě, říkanka paci, paci, pacičky táty nebo mámy batoleti v postýlce či kočárku, tolerance dvou protivníků ať již jde o sousedy, v rodině, v obci, v parlamentu nebo mezi velmocemi, byť ne tak častá.
Problémy a starosti máme proto, že žijeme. Nejsme nebožtíci, kteří již žádné problémy nemají. Pokud se hodnoty převádějí na peníze a ty se stanou modlou a jediným bohem, pánbůh s námi. Ale je nás stále dost, kteří jsme v tomto smyslu pohany.
Ladné linie krásy žen nejen na obrazech a fotografiích, ale i v reálu. Pocit, když jsme někomu pomohli v jeho nouzi či ohrožení, anonymně k veřejnosti i k dotyčnému, když jsme odolali pokušení spáchat něco nečestného, co nám mělo přinést nezasloužený prospěch.
Klid a mír srpnové noci s nebem plným hvězd. Uvědomělá svoboda, která nezasahuje do svobody druhého. Uspokojení po dobře vykonané užitečné a ne zbytečné práci. Optimismus bez iluzí, které nemusíme ztrácet.
Láska a přátelství ať již jsou opětovány nebo ne. Nežít nikdy na úkor jiného člověka. A ještě další tisíce krás a hodnot pro.
Milan Dubský, novinář-publicista, glosátor, básník
* * *
Koláž pro SeniorTip © Marie Zieglerová
Zobrazit všechny články autora