Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Kamil,
zítra Stela.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Zvyky a tradice

 

Na vesnicích pod Orlickými horami i v samotném Rychnově nad Kněžnou byla v neděli 21. března 2010 dopoledne dívčí koledaDívčí koleda se tu držela a tradičně drží vždy 14 dní před Nedělí velikonoční.

 

Pro náhodné návštěvníky je překvapení, když vidí chodit po koledě vyšňořené malé holčičky i větší děvčata s pomlázkami a ženy pak třeba s vařečkami, to vše samozřejmě ozdobené pentlemi. Při holčenčí koledě, jak se na Rychnovsku říká, je to stejné jako při té klučenčí na Pondělí velikonoční - kolednice dostávají vajíčka či nějaké sladkosti.

 

Tradice velikonočního a předvelikonočního koledování je v tomto regionu mimořádně silná. Pokud jde o samotný Rychnov nad Kněžnou, ten míval - kromě dívčí koledy - až do konce první republiky i další specialitu - valbiska nebo taky balviska.

 

Hostinec Valbiska (balviska)

 

Bývala to zábava soukenické mládeže o Hodu božím velikonočním a Pondělí velikonočním a takových valbisek bývalo ve městě až pět. Jeho majitel je nechal zhotovit ze dvou 10 až 14metrových "hrází" (klád), podbít prkénky a vnitřek vyplnit cihlářskou hlínou. To se pak uhladilo a vysypalo popelem ze dřeva. Vznikl tak jakýsi žlab, na jedné straně o výšce 1,3 metru, dole zakončený jílovištěm, a nahoře musel být můstek neboli štábec. Vajíčka se koulela, a komu dál, ten vyhrával. Hrávalo se do noci. Tento zvyk - na rozdíl od dívčí koledy - se však už nezachoval.

 

Jak uvedl rychnovský etnograf Rudolf Zrůbek, na koledu se dřív chodívalo v Podorlicku i o Zeleném čtvrtku nebo děvčata v úterý po Velikonocích. Např. v Ohnišově přicházely děti do síně a zpívaly "Pochválen Pán Ježíš Kristus / my jsme k Vám přišly na Zelenej čtvrte" a hospodyně obdarovala koledníky sušeným ovocem, jablkem či chlebem. V německy mluvících vesnicích v Orlických horách se koledě říkalo v horském nářečí kloppagín z německých slov klappen a gehen (klapat a chodit) - němečtí hoši totiž chodili s řehtačkami a klapačkami. V některých vesnicích pod Orlickými horami chodili chlapci na koledu v Pondělí velikonoční s pomlázkou a děvčata - také s pomlázkou - v úterý po Velikonocích.

 

Josef Krám



Komentáře
Poslední komentář: 28.03.2010  09:38
 Datum
Jméno
Téma
 28.03.  09:38 jisuch53