Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Zdeněk,
zítra Milena.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Hladil jsem krokodýla - 6
 
Den po dni ubíhal.
Dopoledne jsme se koupali v moři, odpoledne jsme trávili u sladkovodního bazénu v hotelu a občas si dali nějaký ten drink. Už nám bylo hej, a tak nám ve stylovém bistru pod kulatou palmovou střechou opekli navečer i nějakou tu podlouhlou žemli se sýrem a salámem. To abychom se domů nevraceli příliš vyhublí.
Nastal dvanáctý den, den odjezdu. Autobus pro nás přijel krátce po poledni, oběd jsme již nestihli. Odvezli nás na letiště a vstoupili jsme do celního prostoru. Celník v uniformě pečlivě studoval naše pasy, sledoval navštívené země a vyzval nás k otevření zavazadel a prohlídce. Nevěřil jsem svým očím, takové pozornosti se nám nedostalo ani v Izraeli, a to je co říct. Pečlivě prohlížel všechny vrstvy, prohlédl i pečeť na lahvi s rumem. Pak jsme směli zavazadla urovnat, zavřít  a předat k odbavení. Teprve potom jsem si všiml v hale velkých plakátů varujících před užíváním a převozem drog. Věc se rázem vysvětlila.
Následovalo dlouhé čekání na přílet našeho letadla, které mělo hodinové zpoždění. Cestující na Kubu v něm opět zůstali, osádka se vyměnila. My jsme si zatím prohlíželi skromné letištní obchůdky. Zaujala nás 50cm loutka Chaveze v uniformě . Prodavačka nám ji ochotně předvedla: stačilo zmačknout vzadu a Hugo nadšeně řečnil. Byli tací, co si ji koupili, mně se však koupě zdála jako příliš drahý fór.
 
Pak jsme vstoupili na palubu,  letadlo se vzneslo a za dvě a půl hodiny jsme přistáli na kubánském Varaderu. Všichni jsme museli vystoupit, letadlo bylo uklizeno. Čekání se protáhlo, protože Kubánci nezajistili doplnění jídla. Zdálo se mi, že se Fidél snaží imperialisty porazit dvěma zbraněmi: alkoholem a nikotinem. Alkohol a doutníky byly na letišti, pominu-li zobrazení Che Guevary na plakátech a tričkách, hlavním obchodním artiklem.
Na dalších dlouhých devět a půl hodiny  se airbus stal našim domovem. Když jsme přistáli, byli jsme rádi, že jsme zase doma.
V tuto chvíli nemám nejmenší chuť zase cestovat. A  za oceán už tuplem ne!
Text a foto:Ivo Antušek
Další články autora:
Byl jsem u koně
Jak žijeme, tak řídíme
Jan Petránek mezi svými
Balíky do Terezína
Levně za zdravím
Hodina v autoškole
Ochrana počítače laickýma očima
Nejde jen o jazyk
Jak rychle jezdit
Putování za přeludem
Dopis příteli
Daň z hlouposti
Karty našich vnuků:MAGIC
Pražská vycházka
Ježdění v Americe
Slušný řidič
Slovo o nepřízpusobivých
Poselství od protinožců
Rybičky a já
Máte rádi své tělo?
Pro aktivní život
Ischia 2008
O řízení auta
Aféra Mutějovické uhlí
Hladil jsem krokodýla - 1
Hladil jsem krokodýla - 2
Hladil jsem krokodýla - 3
Hladil jsem krokodýla - 4
Hladil jsem krokodýla - 5


Komentáře
Poslední komentář: 22.11.2008  15:51
 Datum
Jméno
Téma
 22.11.  15:51 Leo1
 21.11.  16:33 Kotačka
 21.11.  15:10 Danuna Ivovi - poděkování
 21.11.  06:08 Bobo :-)))
 20.11.  22:37 Mila
 20.11.  20:53 Růžena Malý dodatek
 20.11.  20:51 Růžena
 20.11.  20:29 Jelena
 20.11.  17:21 Gabi-florka
 20.11.  17:07 bea doma
 20.11.  17:04 Kopřiva.
 20.11.  08:12 wiki
 20.11.  06:13 Jitka I.